Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • jianbin0721:
    "jianbin0721 ralph lauren polo ra lph lauren outlet cheap oakley ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • jianbin0721:
    "jianbin0721 ralph lauren polo ra lph lauren outlet cheap oakley ... " (Jan Křtitel)
  • jianbin0721:
    "jianbin0721 ralph lauren polo ra lph lauren outlet cheap oakley ... " (Kniha Jasher)
  • jianbin0721:
    "jianbin0721 ralph lauren polo ra lph lauren outlet cheap oakley ... " (Potopa - místo přistání archy)
  • jianbin0721:
    "jianbin0721 ralph lauren polo ra lph lauren outlet cheap oakley ... " (Mýtus o stvoření člověka v dvojjedinosti)
  • jianbin0721:
    "jianbin0721 ralph lauren polo ra lph lauren outlet cheap oakley ... " (Septuaginta LXX)
  • Katastrofy

    Deneb a souhvězdí Labutě (I.) - Nebeský pták v mýtech

    Deneb a souhvězdí Labutě (I.) - Nebeský pták v mýtech

     

    Mýty a skutečnost

    Deneb a souhvězdí Labutě  (I.)

    Nebeský pták v mýtech


    Labuť (lat. Cygnus) patří mezi nejvýraznější souhvězdí severní oblohy. Souhvězdí v podobě nebeského ptáka hraje významnou roli v řadě mýtů. Deneb, nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě, byla považována za nesmírně důležitou pro život na naší zemi. Souhvězdí Labutě či přímo hvězda Deneb je podle prastarých tradic ochranitelkou a dárkyní života i smrti. Již z nejstarších mýtů a legend lze předpokládat spojení hvězd v okolí Deneb s motivem nebeského ptáka, symbolem ochrany, života ale i smrti.


     

    Souhvězdí Labutě

    Labuť (latinsky Cygnus) je souhvězdí na severní obloze. Hvězdy zde vytvářejí obraz letícího ptáka s dlouhým krkem a roztaženými křídly. Hvězdy lze však spojit také do výrazného tvaru kříže a uskupení jasných hvězd se někdy nazývá Severní kříž. Nejjasnější hvězda Deneb tvoří ocas labutě a také jeden z vrcholů letního trojúhelníku. [1]


    Letní trojúhleník tvořený hvězdami Deneb, Vega a Altair.[5]

        
     Souhvězdí Labutě (Cygnus) s hvězdou Deneb
    [4]

     

    .
    Souhvězdí Labutě (Cygnus) s hvězdou Deneb
    [1]

         Větší část souhvězdí Labutě je v našich zeměpisných šířkách viditelná po celý rok (souhvězdí je zčásti cirkumpolární, nezapadající).  Nejlépe lze Labuť pozorovat v létě (v srpnu dochází k horní kulminaci - je na nebi nejvýše). Každou další noc je pak souhvězdí níže a níže nad obzorem a v únoru zůstává viditelná jen část souhvězdí s hvězdou Deneb (dolní kulminace). Směrem k souhvězdí Labutě se pohybuje naše Sluneční soustava. [1]
     

    Souhvězdí Labutě v mýtech a náboženstvích

     

    Staré Řecko

    Vládce bohů Zeus byl uchvácen krásou spartské královny Lédy. Přemýšlel, jak by se mohl Lédy zmocnit a zároveň nepopudit svou partnerku Héru.  Jednou se Léda procházela kolem řeky. Zeus se rychle proměnil v krásnou labuť aby upoutal zájem  půvabné královny. Léda se podivila: „Ty jsi tak hezká, kde ses tu vzala?“ Labuť po těchto slovech zamířila ke břehu, vystoupila na zem a načepýřila se před spartskou vládkyní. Léda poklekla a něžně pohladila labuť po šíji. Převtělený Zeus jí stočil labutí krk do klína a dával najevo svou náklonnost. Dle jiných verzí příběhu se Zeus v labutí podobě nechal naoko pronásledovat velkým orlem, aby mohl v náruči Lédy najít ochranu a snadněji se s ní sblížit. Nic netušící Léda se laskala s labutí, obdivujíc její krásu. Náhle se Zeus v podobě labutě vztyčil a zmocnil se nebohé královny.    
    Leonardo da Vinci (1508).  Léda hladí labuť - boha Dia, dole se rodí Pollux a Helena. Originál obrazu se nedochoval. [6]

    Zneuctěná a nešťastná Léda se vrátila do královského paláce ale nikomu o tomto strašném zážitku neřekla. Zanedlouho se královně narodily čtyři děti. Kastór (Castor) a Klytaimnéstra byli dětmi krále Tyndarea. Ze styku s bohem Diem vzešly dvě děti Polydeukés (Pollux) a Helena. Únos Heleny se stal později záminkou k rozpoutání Trojské války.

    V antickém Řecku spojovali souhvězdí Labutě s tímto příběhem o nejvyšším bohu Diovi, který v podobě labutě svedl lidskou ženu a dal vzniknout dalšímu novému životu na zemi. Řekové tedy tuto skupinu hvězd viděli jako Dia v podobě labutě ve které svedl Lédu.

    Jiný řecký mýtus vypráví o dvou neustále soupeřících přátelích. Jeden se nazýval Cygnus a druhý Faetón (Phaeton). Jednou spolu závodili v nebeském letu. Přiblížili se však příliš Slunci, jejich kočáry vzplály a oba spadli na zem. Cygnus se probral z mrákot a hledal svého druha. V kořenech na dně řeky Eridanu pak spatřil Faetónovo mrtvé tělo. Marně se snažil potopit na dno a vyprostit nebohého druha! Zmožen plakal na břehu řeky. Všiml si jej bůh Zeus a nabídnul pomoc: Promění Cygna v labuť aby pomohl svému příteli, Cygnus však ztratí svou nesmrtelnost a bude žít jen tak dlouho, jako jiné labutě.  Cygnus souhlasil a v labutím těle vynesl z hlubiny přítelovo tělo. Pak je pohřbil a umožnil tak Faetónově duši řádný odchod do posmrtné říše. Svým sebeobětováním si zasloužil Diovo uznání a nejvyšší bůh umístil Cygnův obraz - labuť na nebeskou klenbu.

    Labuť/Cygnus patří mezi 48 souhvězdí, která uvedl ve svém díle Syntaxis megale (Velká soustava) řecký astronom Ptolemaios (asi v r. 140 n.l.). Cygnus je latinizovaný řecký výraz pro labuť.

    Zvláštní spojení skupiny hvězd s nebeským ptákem a vznikem či zánikem života však sahá mnohem hlouběji do historie.

    CEP[3] Žalmy 36:8-10
    Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel.  Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš.  U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.

     

    Stará Čína

    Jeden z nejznámějších a nejstarších milostných příběhů vypráví o princezně-přadleně Zhinu a mládenci-pastevci Niu-lang. Zhinu byla dcerou nefritového vládce nebes a předla překrásné barvy oblohy. Nebešťanka a pozemský mladík se do sebe zamilovali a rozhodli se spojit své životy. Žili spolu na zemi a dívka tak zanedbala své povinnosti na nebesích. Po čase odešla navštívit svého otce. Nefritový vládce však dceru zadržel a do cesty zpět k jejímu milému položil Stříbrnou řeku - Mléčnou dráhu. 

    Jen jednou do roka se slétnou straky z celé země a vytvoří stračí most (angl. Magpie Bridge). Každý rok někdy v červenci či srpnu všechny straky opouštějí zemi, aby mohly vytvořit most přes nebeskou řeku. Podle jiné tradice takto pomáhají vrány či kosi. Sedmého dne sedmého měsíce dle lunárního kalendáře se pak mohou milenci nakrátko setkat. Historii dojemného milostného příběhu a oslav nehynoucí lásky lze sledovat až do dynastie Han (206 př.n.l.- 220 n.l.).[8] [9]   
    The Cowherd and the Girl Weaver. Pastýř a přadlena se setkávají na mostě z hejna letících strak.
    [10]

    Přadlenu (Vega) a pastýře (Altair) odděluje Mléčná dráha. Spojit je může most tvořený hvězdami našeho souhvězdí Labutě. Pohled na noční oblohu z Číny (dnešního Pekingu) v období dynastie Han. [b]
        Příběh o paní-přadleně (Weaver Princess) je spojen s  nebeskými tělesy. Přadlenu představuje na noční obloze hvězda Vega. Vedle ní svítí hvězda Altair - její milý pastýř. Milenci Vega a Altair jsou odděleni Mléčnou dráhou. Spojuje je souhvězdí Labutě, které jako most jednou ročně zhmotňují straky.

    Zvláštní ptačí most byl podle čínské tradice vždy jedenkrát ročně vytvářen strakami na pozadí našeho souhvězdí Labutě. To ukazuje, že již ve staré Číně byla tato skupina hvězd spojována se symbolem ptáků a vytvářela most života a lásky mezi nebesy a zemí.


    Podle etnologa Gustava Schlegela či astronoma Julia Staala lze hledat prapůvod čínského nebeského kalendáře až v období 16. či 15. tisíciletí př.n.l. Příběh o princezně-hvězdě Vega a ptačím mostě přes Mléčnou dráhu tedy mohl být podložen prastarými zkušenostmi z pozorování noční oblohy. Snad se do něj promítlo poznání, že zhruba od 12. tisíciletí př.n.l. přestala hvězda Vega plnit svou roli nebeského pólu (nebeská klenba se již neotáčela kolem Vegy, jak tomu bylo dříve). V průběhu mnoha stovek let totiž došlo k postupnému a pomalému precesního posunu nebeského pólu.[a] Nejprve ze souhvězdí Labutě (okolí hvězdy delta Cygni) směrem ke hvězdě Vega. Posun pak pokračoval od Vegy k dalším, méně výrazným hvězdám. [2] [12]
     

    Obr. vpravo.
    Precese nebeského pólu. V období 16. až 14. tisíciletí př.n.l. se pól nacházel v souhvězdí Labutě, blízko hvězdy Deneb a pak hvězdy delta Cygni. Okolo 12. tisíciletí př.n.l. byl pól blízko hvězdy Vega.
       
    Precese nebeského póĺu.[11]

     

     

    Mezoamerika - Mayové

    Mayský mýtus Popol Vuh popisuje smrt kosmického ptáka (angl. Cosmic bird), který sedával na vrcholku Světovém stromu. Mayský světový strom (angl. Maya world tree) patřil k ústředním motivům  jejich náboženství. Podle legendy jedno z lidských dvojčat srazilo nebeského ptáka ze stromu. Pták bývá spojován se severním nebeským pólem a mohl symbolizovat naše souhvězdí Labutě.[7]

    Nebeský pól se nacházel na Mléčné dráze v souhvězdí Labutě zhruba v období 16 až 14 000 př.n.l. Kořeny mýtu tedy mohou sahat až do této archaické doby, kdy se nebeský pól precesí pomalu přesunul ze souhvězdí Labutě směrem ke hvězdě Vega.

     
    Obr. zabití nebeského ptáka.[7] Strom představuje Mléčnou dráhu. U kořenů Mléčné dráhy je štír, v koruně sedí nebeský pták.
     

     

     

    Stará Mezopotámie

    Od 3. tisíciletí př.n.l. byly hvězdy v okolí Deneb spojovány s postavou démona s rozevřenou tlamou UD.KA.DU (MUL.UD.KA.DU8, UD.KA.DUH.A, UD.KA.DUCH.A, UD.KA.DU8.A). Jednalo se o napůl ptáka a napůl kočkovitou šelmu (lev, levhard, panther). Podle hvězdných tabulek MUL.APIN ležela hlava šelmy na Mléčné dráze v místech souhvězdí Labutě a ocas v  souhvězdí Cefeus. Lev-démon měl křídla a někdy zadní ptačí pařáty a ocas. Byl posvátným zvířetem boha smrti Nergala.  
    Démon - Panther[13] - napůl lev a napůl pták.

    Viz.také Hvězdářství - stará Babylónie.

    Z pozdějšího období Kassitské říše se dochovaly hraniční kameny kudurru, do kterých je vytesáno mnoho symbolů božstev korespondujících s nebeskými tělesy a souhvězdími.

    Nalezneme zde také postavu okřídleného lva-ptáka stojícího na hadovi. Had mohl představovat Mléčnou dráhu. Lvu s ptačími křídly dosud není jednoznačně přiřazeno žádné souhvězdí. Domníváme se však, že se jedná o okřídleného démona UD.KA.DU - naše souhvězdí Labutě.    
    Detail zákresu rytin z kamene Kudurru (1350-1000 př.n.l.)[14]

    Viz. také Hvězdářství - Kassité.

    Podle badatele G.White[13]  převzala souhvězdí Levharda (Démon s rozevřenou tlamou) a okolní souhvězdí Orla a Pabilsaga (náš Střelec) určité charakteristiky podle jiného a mnohem staršího souhvězdí. To bylo na obloze rozeznáváno až do konce 3. tisíciletí př.n.l. a bylo spojeno s bájným sumerským ptákem Imdugud (MUL.DINGIR.IM.DUGUD.MUŠEN) a později akkadským Zu či Anzu.

    Souhvězdí Imdugud již mohlo existovat ve starém Sumeru, v období 5. či dokonce 6. tisíciletí př.n.l. Jako ohlašovatel zimního období přinášel Imdugud vítr a zimní bouře.  Byl patronem duší stoupajících k nebi v období konce roku. Později bylo jeho souhvězdí nahrazeno jinými.[13]

    Imdugud byl původně považován za velice prospěšné božstvo chránící všechny, kdo žijí správným životem. Spojen s bohyní Inannou byl zobrazován jako pták sedící na vrcholku posvátného stromu.

       

    Imdugud/Anzu - bájný pták se lví hlavou. Detail zákresu reliéfu z Girsu, Mezopotámie, cca. 2450 př.n.l.[13]

    Sumerský mýtus Lugalbanda a Enmerkar líčí Imduguda jako mocnou bytost pomáhající králi Lugalbandovi. Na přelomu 3. a 2. tisíciletí př.n.l. však začal být Imdugud/Anzu považován spíše za hrozbu, démona. V mýtu O posvátném stromě Chuluppu žije Anzu v posvátném stromu společně s hadem. Také starobabylónský mýtus Etana popisuje soužití hada a orla v mohutném stromu. Had se usídlí v kořenech, orel v koruně. Had mohl představovat Mléčnou dráhu a Anzu souhvězdí ležící na jejím konci, tedy naše souhvězdí Labutě. V obou mýtech jsou však od sebe Anzu i had odloučeni. Viz.také Strom chuluppu a Mýtický strom.

    V akkadském Mýtu o Anzuovi se nebeský pták Anzu postavil bohům a uzmul Enlilovi tabulky osudů. Převzal tak vládu nad osudem našeho světa. Shromáždění bohů chce získat tabulky zpět, Anzu je však proti jejich útokům imunní. K boji je nakonec přemluven bůh Ningursu/Ninurta. Pomáhá mu Adad a sedm větrů. Ani Ningirsuovy šípy však nemohou Anzuovi ublížit, jsou zničeny ještě za letu. Bůh Ea radí, aby Ningirsu zapřáhnul sedm bouří/větrných smrští. Anzu bude muset složit svá křídla, ty mu budou odříznuta a nebeský pták zmrzačen až „ztratí řeč“. Konec mýtu se nedochoval, Ningirsu však zřejmě zvítězil. Tělo zabitého Anzua bylo jako symbol obnovy božského řádu umístěno na vrcholu Enlilova chrámu Ekur v Nippuru.[15]

    Nebeský pták Anzu byl tedy přemožen. Se zánikem souhvězdí Imdugud/Anzu přešla jeho zádušní symbolika na nová souhvězdí Lva-ptáka (Démon s rozevřenou tlamou), souhvězdí Orla a Pabilsaga. Orel podle tradice odnášel těla zemřelých,  Pabilsag (náš Střelec) vedl duše k posmrtnému světu, jehož vchod střežil Lev-pták (Panter). Rozevřená křídla našeho souhvězdí Labutě nad trhlinou v Mléčné dráze mohou být vzdálenou ozvěnou víry v božského ptáka Umduguda či Anzua.[13]    
    Babylonská souhvězdí - Panther (Šelma, lev-pták, Démon s rozevřenou tlamou), Eagle (Orel) a Pabilsag. [13]

    Podle některých badatelů představuje ambivalentní (dobrý a zlý) Anzu archetyp mytického orla, který se až do dnešní doby objevuje jako symbol ochrany, moci a síly na insigniích (například ve státních znacích).[15]

    Se souhvězdím Labutě mohl být spojen i velký pták Urakhga, později známý jako Rukh, Roc či Ruch. Hvězda delta Cygni nesla dříve jméno Rukh.

     

    Nebeský pták

    Ve starém čínském vyprávění o princezně-přadleně Zhinu a mládenci-pastevci Niu-lang jsou skryty pradávné zkušenosti z pozorování nebeské oblohy. Princeznou je jasná hvězda Vega a jejím milým blízká hvězda Altair. Princezna/Vega se zamilovala do pastevce a přestala plnit své povinnosti. Možná astronomická interpretace je taková, že hvězda Vega přestala plnit funkci ukazatele nebeského pólu. K tomu začalo docházet zhruba od 12. tisíciletí př.n.l. kdy se vlivem precese nebeský pól začal od Vegy vzdalovat.
    Vládce nebes tedy mezi zamilované položil Mléčnou dráhu. Pouze jednou do roka je spojuje ptačí most - souhvězdí Labutě. Zde lze tedy spatřit doklad toho, že staročínské hvězdářství spojovalo hvězdy našeho souhvězdí Labutě s ptačím motivem již od 12. tisíciletí př.n.l.

    Mayský mýtus Popol Vuh popisuje smrt nebeského ptáka, který sedával na vrcholku Světovém stromu -Mléčné dráhy. Pták bývá spojován se severním nebeským pólem a mohl symbolizovat naše souhvězdí Labutě. Severní nebeský pól se nacházel na Mléčné dráze v souhvězdí Labutě zhruba v období 16 až 14 000 př.n.l. Již tehdy tedy mohli lidé Mezoameriky umísťovat nebeského ptáka do hvězd svítících na pozadí Mléčné dráhy, tam kde dnes vidíme souhvězdí Labutě.

    Mudrcové staré Mezopotámie snad již od 6. tisíciletí umísťovali mýtického ptáka Imdugud přibližně do našeho souhvězdí Labutě. Sumerský Imdugud byl později uctíván jako akkadský Zu resp. Anzu. Sumerské mýty popisují nebeského ptáka Imduguda jako nesmírně mocné ochranné božstvo a průvodce duší. V pozdějších akkadských mýtech byl však Anzu přemožen. Symbolika jeho prastarého souhvězdí přešla na souhvězdí nová - souhvězdí Lva-ptáka (Démon s rozevřenou tlamou), souhvězdí Orla a Pabilsaga. Od 3. tisíciletí př.n.l. tak byly hvězdy v okolí Deneb spojovány s postavou Udkadu, napůl ptákem a napůl kočkovitou šelmou. Hlava šelmy,posvátného zvířete boha smrti Nergala ležela na Mléčné dráze v místech souhvězdí Labutě.

    Již z nejstarších mýtů a legend lze tedy předpokládat spojení hvězd v okolí Deneb (naše dnešní souhvězdí Labutě) s motivem nebeského ptáka, symbolem ochrany, života ale i smrti.

     

      Pokračování Deneb a souhvězdí Labutě (II.)

     


    [a] Nebeský severní pól, tedy místo kolem kterého se otáčejí hvězdy severního nebe, dnes leží blízko hvězdy Polárky (Severka) v souhvězdí Malý vůz (resp. Malá medvědice). Poloha severního nebeského pólu vůči pozadí hvězd se téměř neznatelně mění. Zdánlivý posun nebeského pólu nad pozadím hvězd je způsoben precesí zemské osy.
    [b] Použit program Stellarium 0.10.6.1 (Stellarium Developers)
    [c]  
    [d]  

    [1] Přispěvatelé Wikipedie, Souhvězdí Labutě [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2011, Datum poslední revize 19. 05. 2011, 22:17 UTC, [citováno 31. 05. 2011] < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Labut%C4%9B&oldid=6917679 >
     
    [2] Collins Andrew. The Cygnus Mystery - Unlocking the Ancient Secret of Life's Origins in the Cosmos. http://www.andrewcollins.com/

    Také. [citováno 31. 05. 2011] <  www.bibliotecapleyades.net/ciencia/ciencia_cygnus02.htm >
     

    [3]

    Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad - CEP.
     

    [4] Geochief.org. AES. Stellar Astronomy - Astronomical Names. [citováno 31. 05. 2011]
    http://geochief.org/Course_Materials/Stellar_Astro/astronames.htm >
     
    [5] Česká astronomická společnost - sekce pro mládež. Orientace na obloze. [citováno 31. 05. 2011] < http://axis.astro.cz/astro/mladez2.astro.cz/?p=84 >
     
    [6] Wikipedia contributors, 'Leda and the Swan', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 26 May 2011, 15:45 UTC, < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Leda_and_the_Swan&oldid=431028675 > [citováno 1.06. 2011]
     
    [7] Magli Giulio. Mysteries and discoveries of archaeoastronomy: from Giza to Easter Island. 2005. 2009. ISBN 978-0-387-76564-8
     
    [8] China Internet Information Center. Qixi -- the Chinese Valentine's Day. China Daily August 10, 2005. [citováno 24. 06. 2011] < www.china.org.cn/english/culture/137956.htm >
     
    [9] Davis John K. The Double Seven Festival: The Original Valentine's Day in China. Jan 22, 2011. Suite101:  [citováno 24. 06. 2011] <www.suite101.com/content/the-double-seven-festival-the-original-valentines-day-in-china-a335583#ixzz1QBqnmS3J >
     
    [10] China Fact Tours. The Cowherd and the Girl Weaver. 2008-2020.  [citováno 24. 06. 2011] < http://www.chinafacttours.com/facts/tales/the-cowherd-and-the-girl-weaver.html >
     
    [11] Wikipedia contributors, 'Axial precession (astronomy)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 11 June 2011, 03:52 UTC, < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Axial_precession_(astronomy)&oldid=433662704 > [citováno 30.06.2011]
     
    [12] Staal Julius. Stars of Jade -astronomy and star lore of very ancient imperial China. 1984
     
    [13] White, Gavin. Babylonian Star-lore. An Illustrated Guide to the Star-lore and Constellations of Ancient Babylonia. Solaria Publications. 2008
    ISBN-10: 095590370X,  ISBN-13: 978-0955903700
     
    [14] Rogers John. Origins of the ancient constellations: I. The Mesopotamian traditions. british Astronomical Association. 108. 1998.
     
    [15] Prosecký, Jiří a kolektiv. Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. 2003. ISBN 80-7277-188-4
     
    [16]  

    Vytvořeno: 01.06.2011


    [Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 01. 06. 2011 | Aktualizováno: 05. 01. 2012 | 15760 přečtení | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz