|
Mýty a skutečnost - Armageddon VIII.
Praha v proroctvích
Existují proroctví o Praze?
Jaké jsou osudy našeho
hlavního města a celé země?
Kněžna Libuše
Nejslavnější českou věštkyní je kněžna Libuše. Všeobecně známé je Libušino proroctví o Praze:
|
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat... |
|
Libuše je bájná česká kněžna, pramáti přemyslovského knížecího a
královského rodu. Byla dcerou vojvody Kroka, ženou Přemysla Oráče -
zakladatele dynastie Přemyslovců. Její příběh (Lubossa) byl poprvé
popsán v Kosmově kronice z počátku 12. století.[1]
Libuše měla věštecký
dar. V dávných časech předpověděla vznik a slávu velikého města - Prahy.
Po příchodu Přemysla na Vyšehrad ukázala na místo, kde má stát
budoucí město Praha.
Moudrá Libuše viděla v budoucnu mnoho válek a
strádání lidu, proto potopila ve Vltavě zlatou kolébku svého
syna. Až se prý kolébka vynoří, nastanou lepší časy. |
|
Obr. Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.[1]
|
O moderní zpracování vyprávění o Libuši se pokusil v 19. století
Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Uvádí tato památná slova
kněžny Libuše:
|
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat.
Tam v lese je místo, třicet honů odtud vzdálí, Vltava řeka je
obíhá.
To na půlnoc ohrazuje potok Brusnice hlubokým ouvalem, na
polední pak straně skalnatá hora vedle lesa Strahova.
Tam když přijdete, najdete člověka prostřed lesa, an tesá práh
domu.
I nazvete hrad, jejž vystavíte, Prahou. A jakož knížata,
vojvodové proti prahu klanějí hlavu, tak budou se klaněti i
proti městu mému.
Budeť mu čest a chvála a bude slovutno světu. |
|
Nejstarší zachycení pověsti o Libuši a Přemyslovi nalezneme v
Kristiánově legendě, ve velmi zjednodušené verzi. Přemysl je zde jmenován,
ale Libuše je uvedena jen jako panna hadačka:[1]
|
Leč Slované čeští, pod samým arkturem
sídlící, oddáni byli modloslužbě a jako bezuzdný kůň bez zákona,
bez knížete nebo vládce, bez města toliko v širém prostoru
přebývali, jako nerozumná zvířata sem tam se potulujíce. Posléze
ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle
pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše
ji založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezli velmi
prozíravého a rozvážného muže, kterýž on vzděláváním polí se
zabýval, jménem Přemysl, podle výroku hadaččina knížetem čili
správcem si ho ustanovili, davše mu za manželku onu hadačku
pannu. |
|
Kristiánova legenda je latinským spisem o počátcích křesťanství a prvních českých světcích.
Názory na dobu vzniku se různí (od doby před
r. 994 až
po 14. století).[2]
Libuše, mýtická slovanská kněžna a zakladatelka české dynastie, mohla
být spíše vědmou, jednou z řady Sibyl. Podle
některých badatelů zde mohla Libuše působit ještě v předslovanské době a
být keltského původu.[13]
[c]
Stejně jako o vzniku Prahy, existují i proroctví o zkáze města či
strázních a krveprolitích.
Knihovny palmových listů
V Indii se údajně
nachází dvanáct knihoven palmových listů, ve kterých jsou
zapsány osudy miliónů lidí. Každý z listů, napsaných před
staletími sanskrtem nebo starotamilštinou, udává osudy
jednotlivců ale i zemí a národů. |
|
Obr. Palmové listy s textem.[5]
|
Thomas Ritter ve své knize Proroctví o Evropě z knihoven palmových
listů[4] tvrdí,
že získal rukopis předpovídající osud Evropy. Rukopis palmových listů
má pocházet ze zrušené soukromé sbírky (Ánanndh Rámeš z městečka
Kadambod-hi). Ritter se o ní dozvěděl roku 1998 a v roce 2001 odkoupil
text prorockého charakteru psaný starotamilsky. Rukopis byl
kdysi součástí vícesvazkového díla o věšteckém umění (yothir véda).
Svazek pojednával o budoucnosti národů a celých kontinentů. Podle
radiokarbonové analýzy měl být rukopis napsán někdy v 16. století.
V rukopise jsou předpovědi týkající se i
vývoje Evropy a západní civilizace od 2. poloviny 20. století. Knihu
vydal T. Ritter v roce 2006 a český překlad vyšel o rok později.[a]
Citujeme předpověď událostí týkajících se i Prahy, ke kterým má dojít někdy po roce 2017:
V evropských metropolích dojde k
bouřím, jejichž terčem se stanou převážně cizinci, kteří se zde
v minulosti usadili. Zvlášť krvavé boje propuknou v Paříži a
Římě, ale také v Madridu, Londýně a v Praze. V Římě vezmou lidé
útokem i sídlo hlavy katolické církve. Papeži se zprvu podaří
uprchnout, později ale padne do rukou povstalců, kteří na něj
nastraží léčku. Nejméně postiženými zeměmi budou Rusko, Čína a
Indie, protože jejich hospodářské systémy se budou navzájem
podporovat.
|
Předpovídané události mohou mít souvislost s migrační vlnou z Afriky,
Blízkého východu a možná i části Ukrajiny, kterou po násilném převzetí
moci pučisty opustily již miliony lidí. Již dnes je zřejmé, že zejména afroislámští migranti představují vážné bezpečnostní riziko v řadě míst
Evropy. Soustřeďují se zejména do velkých měst, kde vytvářejí uzavřené
komunity. Problémy již nyní existují i ve výše uvedených městech -
Paříži, Římě, Madridu i Londýně. Ve městě jmenovaném na posledním místě
- Praze, zatím není tolik migrantů, aby zde vznikaly "no-go" zóny.
Situace se však může velice rychle změnit i vzhledem k neexistující
ochraně hranic, a vítací politice pražských pravdoláskařských elit.
Vanga
Baba Vanga (Vangelija Pandeva Dimitrova - Gušterova, 1911 – 1996) prý předpověděla nejen řadu
světových katastrof ale i události spojené přímo s Prahou. Jedna znepokojivá
předpověď týkající se naší metropole se ale ještě nevyplnila.
V knize Vanga - slepá jasnovidka píše Krasimira Stojanovová: "Na
začátku roku 1968 Vanga několikrát upadla do tranzu a křičela:
"Pamatujte na Prahu! Pamatujte na Prahu! Velké síly krouží nad městem a
křičí: "Válka! Válka!" Praha se změní na rybník, ve kterém budou lovit
ryby!".
Podle Ženi Kostadinové (kniha Proroctví jasnovidky Vangy) byla
tato věštba pronesena v roce 1967 během transu: "Nezapomeňte na Prahu! Velké síly krouží nad městem a
křičí: Válka! Válka! Praha se promění v rybník, ve kterém budou chytat
ryby...".[10]
Marin Dobrev, příbuzný bulharské věštkyně, popsal situaci následovně: „Když se Vangy ptali, jak
Praha dopadne po roce 1968, tak říkala: Teď ještě dopadne dobře. Ale za
nějaký čas se nad Prahou bude rybařit.“[3]
Vanga má i řadu obecnějších vizí, u kterých neudává ani země ani
kontinety. V roce 1982 například pronesla varování:[10]
I v budoucnosti přijdou léta, kdy
města a vesnice budou zničena zemětřeseními a povodněmi,
přírodní kataklyznmata otřesou zemí, vládnout budou zlí lidé...
Víte, co přijde za několik let? Zemětřesení, ohně,
povodně, bída... Mnoho lidí zahyne. Všichni se budou bít,
všechny národy budou na jedné hromadě... |
Proroctví Sibyly
Nejznámější knihou Sibyliných proroctví u nás je Velké proroctví Sibyly,
Královny ze Sáby z roku 1936. Část druhá se nazývá Pověst o
království českém. Zde jsou krátké úryvky z knihy:[6]
Báj nejkrásnější, kterou kdy mysl
člověka vymyslila, nemůže popsati krásu oné země!
Zvláště jedno město krásou svou všechna města předčí,
neboť v něm domů přes 4000 bude. Zprvu bude země ta ovládána
vladaři pohanskými, ale pak přijdou do země příští apoštolové,
kteří všechen lid přivedou k víře Mesiášově! Proto v onom městě
velikém velmi mnoho osob duchovních sídliti bude! Avšak lid
nebude vždy tak opravdivě upřímným, jak by býti měl, zpyšní a
bude žít životem nespravedlivým a proto rozhněvá se na tento lid
Hospodin a stane se následující: Po mnohá léta národ ten krále a
knížata z národa svého voliti si bude. Avšak, když upadne
celková mravnost jeho, tu podnítí Hospodin proti národu tomu
nepřátele, kteří do země vniknou, krále zabijí a násilím zmocní
se vlády nad zemí touto!
Tím také, že ve víře v Boha upadnou, stane se, že
nebudou ani dokonale hájiti vlasti své a příbytků svých, takže
nepřítel vnikne do země, aniž toho budou pozorovati, ba aniž by
tomu zamezili a na věčné věky věkův se jim tam usadí! Zvyky
přistěhovalých nepřátel velmi těžce budou působiti na tento
národ!Na Prahu samotnou sešle pak Hospodin horší trest, nežli
na nádherný Bábel a Egypt! První ranou, která toto město
zastihne, bude oheň, který na toto město shůry dopadne!
Po této prvé ráně nastane druhá: rozvodní se přítoky
všech řek, které do řeky Vltavy se vlévají, a nastane taková
povodeň, jaká nikdy předtím v celém království nebyla! Když ani
tato druhá rána nepřivede lid na cestu pravou, pak oblehne město
Prahu mocný nepřítel, který po několik měsíců bude Prahu
obléhati až ji konečně dobude! Tím nastane konec tohoto mocného
a krásného města! ...
|
Kdysi město tak krásné a nádherné, město, jehož sláva
až k nebesům došla, bude pomalu travou zarůstati.
A až křovinami úplně bude zakryto, až zpovzdálí nikdo
nepozná, co že to tam kdysi bylo, tu pojede kolem vozka se svým
synem a když přijedou blíže, tu švihne bičem a řekne: "Tuto
stálo veliké město Praha a tamto stávala radnice staroměstská!"
Všechno toto, co zde vidíš, jsou základy, ohněm a vodou
zničených domů. Tady všude byl velký národ, který ale odklonil
se od Hospodina a proto musil zahynouti! Vidíš ty malé
chaloupky? To jsou zbytky velikých paláců, které zde kdysi
stály. Pomine všechno, pominula i Praha s její velkou slávou.
Když v noci pak půjdeš, tu uslyšíš divoký skřek, který se z děr
ozývá! Toť posmrtný smích satanův, který dává tímto průchod své
radosti nad zkázou tohoto města! Vtělil se do kun a lišek a -
jásá! Zvítězil nad Pánem, ale musil vlézti do děr! Sta hadů
plazí se po bývalých palácích! Ano, tak to bývá, když někdo
odkloní se od Boha! Přijde pak úplně do moci Satana!"
"Nedá však Hospodin žádné větší znamení, nežli tuto
úplnou zkázu dopustí?"
Ano, upozorní Hospodin lid dvanáctkráte! Dvanáctkráte bude je
marně trestat! Úplná zkáza bude trestem třináctvým a proto i
nejhorším! |
|
Obr. "Tuto stálo veliké město Praha." - ilustrace z
knihy Velké proroctví Sibyly,
Královny ze Sáby (1936).[6] |
Kniha pak popisuje 12 znamení, kterými Hospodin varuje Prahu. Mnohé z
nich se již evidentně naplnily (manželské nevěry a rozchody, mnoho
cizinců ve městě, lidé budou jezdit i pod zemí, dobývání tepla a světla
z vody, lež a přetvářka, vysoké ceny domů, inflace a vysoké daně,
nedržení půstu, zhýralost či ztráta studu. Dvanáctým znamením pak budou nebeské
jevy nad Blaníkem, výron sirného pramene a zánik života na této tajemné
hoře.
V zemi bude probuzena nenávist. Lid se vzbouří a potáhne na Prahu. Dojde k
zabíjení. Propuknou nepokoje a války v celé Evropě:
Tenkráte zapálí se plamen válečný na
jihu země Evropy, v zápětí přenese se na sever, pak na západ a
východ! Na všech stranách Evropy vzplane mohutný oheň! nebude
téměř země, aby byla od ukrutností válečných uchráněna. Ba i ze
zemí velmi vzdálených přijedou bojovníci, aby za práva cizáků
bojovali! Lidé černí, bílí, hnědí i žlutí vzájemně se budou
vraždit. Avšak, když bude již lidu nejhůře, tu
povstane jeden muž z tohoto národa a dá mu svobodu! Vyžene
cizáckého vladaře a bude si lid vládnouti sám!
Přijde však doba, kdy celá Evropa se bude v hladu, bídě
a válkách znovu otřásati, kdy lidé se strachem budou očekávati
zítřek a tu i nepřátelé budou se snažiti zemi tuto krásnou do
nové války zaplésti, aby lid znovu do poroby přivésti mohli!
Zvláště ze strany severní mají se míti nejvíce na pozoru, neboť
na severu nebudou míti nikdy upřímných přátel! Své přátele nechť
vždy vyhledávají na východě a stanou se pak jednou nejsilnějším
národem Evropy a snad i světa! |
Přijdou další pohromy. Kněží se stanou lakotnými, smilnými, toužícími
po majetcích. Cizí vojska vpadnou ze všech stran do země, nejvíce od
západu. Hospodin však ochrání nevinné.
Šťastní budou lidé ti, kteří budou
deset až dvanáct mil od města hlavního, na ty trest Boží tak
těžce nedopadne! Po sedmi dnech a sedmi nocích
nebude krásného města Prahy více! Jen rozvaliny a dým! Jen pláč
a nářek! Pohana a potupení!
Praha, bude-li pyšná a nesnášenlivá, bude zbořena, ale
dobrý, poctivý a spravedlivý lid zachován! |
V úvodu knihy Velké proroctví Sibyly,
Královny ze Sáby je uvedeno, že text z arabštiny přeložil a volně
zpracoval Alois Krčma. Lze vážně pochybovat, že autor skutečně použil
nějaký originální arabský text. Do své sbírky však mohl zapracovat
proroctví a předpovědi českých vizionářek, které se nám již zřejmě
nedochovaly. Při četbě můžeme mít dojem, že je zde pospojována řada
motivů a mnohé z nich jsou nesmírně zajímavé a vpravdě prorocké, ať už
byl autorem kdokoliv.
Proroctví slepého mládence
Jirásek Alois (1851 - 1930) v knize Staré pověsti české uvádí
legendu Proroctví slepého mládence. Proroctví se netýká pouze
Prahy ale celé české země.
Císař a český král Karel IV. se vrací roku 1362 z Německa do své
vlasti. Na pomezí v šumavských lesích uslyšel, že ve vesnici Koutu
nedaleko Domažlic žije mládenec od narození slepý, zbožný a ducha
prorockého.
I navštívil Karel IV. slepého mládence v jeho chaloupce. Mládenec jej
okamžitě poznal a na královu žádost předpověděl, jaký bude osud jejich
milé vlastí, jak dlouho ještě potrvá království v slávě. Křídou napsal
na stůl tato písmena: K. V. Z. A. L. J. V. L. F. M. R. A
Pak prozradil, že se jedná o královy následovníky, uvedl jejich jména
a nelehké osudy země České. Karel IV. se zarmoutil a povzdechl si s
přáním odvrátit od království všecko to neštěstí. Mládenec vzal opět
křídu, a doplnil: P. P. V. F. s vysvětlením:[7]
P. Půlnoční národ na Čechy se
přižene a zemi hrozně poplení a zdrancuje.
P. To značí národ dolejší, polední. Turky a jiné
nevěřící, s nimiž římský císař bude míti mnohé a kruté války. V
těch válkách mu budou Čechové pomáhati, mnoho krve v nich vycedí
a mnoho peněz na ně vydají.
V. Znamená národ od východu, národ přemocný, jenž bude
se svými sousedy bojovat, ale českému království žádné škody
neučiní.
F. Tato poslední litera označuje přehrozný počet
zbrojného lidu, jenž se do Čech jako povodeň přivalí, Francouzů,
Němců a jiných na západě. Tenkráte nastane ten největší a
poslední boj. Tu se lidé ve své úzkosti k Bohu obrátí a úpěnlivě
o pomoc volati budou.
I smiluje se Hospodin nad českým královstvím a pošle mu
pomoc. Z hory Blaníka vyrazí rytířské vojsko proti všem
nepřátelům české země a sv. Václav na bílém koni povede blanické
rytíře do přehrozné bitvy, jež bude trvati za kolik dní. V té
bitvě budou cizozemci a nepřátelé potřeni a zhubeni; kteří
zůstanou, ti budou ze země vyhnáni. Nejeden se ještě ve skrýši
schová, ale všechny ty vypudí sv. Prokop svou berlou; české
království bude prosto všech nepřátel, bude osvobozeno a zůstane
svobodno. |
Ohněm a vodou
Tradice předávané mezi zasvěcenci hovoří o Praze jako městu, které se
z duchovního centra Evropy postupně promění v město hříchu. Ke konci
našeho věku bude zlo Prahy stoupat až k nebesům. Praha zradí český lid a
zaprodá jej cizákům. Zvony sta pražských
věží, dříve velebící Stvořitele a oslavující život, budou hlásat faleš a zmar. Konec Prahy pak bude rychlý - očista bude
vykonána ohněm a vodou.
Konec Prahy je spojen s Blaníkem a legendou o Blanických rytířích.
Symbol Blanických rytířů však neznamená žádnou spící svatováclavskou
armádu duchů ale sílu země, energii magmatického rezervoáru skrytého v
hloubce pod Českou kotlinou.[a]
[14]
Pro ochranu spravedlivých tyto síly mohou
vyrazit na zemský povrch a zahnat či zničit nepřátelské cizáky. Stejně
tak však mohou trestat vlastní lid, pokud jeho zlo přesáhne míru.
Blaničtí rytíři pak očistí zemi ohněm a vodou, aby zde mohli začít žít
lidé ctící zákony Stvořitele. |
|
Obr. Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory
(V. Černý, 1898).[9]
|
Blaničtí rytíři (Staré pověsti české) - úryvky:[8]
Poslyšte poslední starou pověst a
její proroctví, jež pověděl slepý mládenec králi Karlovi žehnané
paměti.
Hle, Blaník hora v hávu tmavého lesa, jenž splývá jí od temene
po všech bocích. Vážně, až zachmuřeně shlíží na krajinu od světa
odlehlou, na její chlumy a pláně málo úrodné. Široko daleko je
patrno jeho témě a v okolí často k němu pátravě vzhlížejí.
Věštíť chmurami zahalené zlé povětří, promodrává-li se jasně,
slibuje jistý a tvrdý čas.
Na temeni Blaníka zříš ve stínu buků, jedlí a smrků pradávné
kamenné hradby, většinou sesuté. Mechem a křovím zarůstají; po
dřevěném hradě, jehož chránily, není dnes ani památky. Ale pod
hradbami, v hoře samé dřímají ozbrojení rytíři, „svatováclavské
vojsko“, dřímají a čekají, až nastane den, kdy bude potřeba
jejich pomoci, až budou do boje povoláni.
Pod skalnatým vrcholem Blaníku, ve východním svahu je skála v
podobě lomeného oblouku. Tam je vchod do hory, tam také prýští
pramen. Z něho napájejí blaničtí rytíři své koně, když za čas
jednou za svitu měsíce vyjedou z hory na palouk mezi lesy pod
horou. Za takové noci zaléhá do okolí temné dunění, ztlumený
rachot bubnů i polnic hlas...Nepřítel, náhlým
strachem obklíčen a jako zmámen, bude ku Praze prchat a tam pak
bude hrozný ten boj dobojován. A bude tak zuřivý, že krev
proudem poteče od Strahova až po kamenný Karlův most. |
Až tedy jednou z Blaníku ozve se podzemní dunění, až vytrysknou
prameny horké a smrduté, až se na obloze nad horou objeví světelná
znamení, pak se probouzí vulkán - síla Blanických rytířů pro očistu
země. Prahu nejprve zasáhne oheň a poté vše zaplaví voda. To je však
předpovídáno až k posledku věku, pokud lid pražský nezvolí upřímnou
cestu ke spáse. Podle tradice dají nebesa pražskému lidu v době zla
ještě jednu šanci navrátit se na boží cestu.
Probodnuté srdce Prahy
Dříve bylo v Praze několik míst, kudy proudila z nitra země posvátná
síla. To prý byl hlavní důvod, proč byla Praha zbudována právě tam, kde
nyní stojí (včetně výhodné polohy v ohybu řeky).
Těch míst zde bylo několik a snad nejznámější vývěr duchovní energie
se nacházel na jednom z vrcholků táhlého kopce, kde je dnes
rozložen Pražský hrad. To místo bylo lidmi uctíváno odpradávna. Skála
zde vycházela nad okolní povrch a skrze ni z hlubin země proudila
posvátná energie Matky země. Jen vybraní jedinci mohli zde trávit
omezený čas, by rozmlouvali s bohy. Lidé se neodvažovali cokoliv zde
stavět a místo znesvěcovat. Jedním z pozdějších jmen tohoto posvátného
místa bylo Žiži.
Vize, týkající se zřejmě současnosti, popisuje probodnuté srdce
Prahy: Jeden z vládců České země probodnul srdce Prahy kamenným
sloupem. By získal sobě moc, oslabil svou zemi. Po mnohém strádání pak
přišel další vládce a vložil na sloup blýskavou korunu. By získal sobě
slávu, zradil svou zemi. To rouhavé znamení ukazuje až ke hvězdám, že
zde temnu otevřeli cestu. Dokud bude v srdci Prahy kamenný sloup vsazen,
nebude zde osvíceného panovníka.[9]
Místa posvátného
zřídla v Praze byla úmyslně zaslepena. Praha ztratila svou
duchovní sílu a městem se již po řadu desetiletí šíří energie
zmaru. Mnozí z těch, kdo zde žijí, jsou dříve či později
poznamenáni. Naděje na záchranu je tak vkládána spíše v okolní
lid naší země a také na nemnoho jedinců, kteří si přes život v
Praze dokázali udržet boží víru a jasný rozum. Ještě jedno
proroctví však dává naději. Nebesa v poslední pomoci Praze
sešlou posla božího -blesk, který zasáhne a snad i poničí sloup
zaražený v srdci Prahy i celé Evropy. |
|
Obr. Hlavní hradní nádvoří s obeliskem.[12]
Obelisk s pozlacenou pyramidou je vsazen přímo do míst
posvátného zřídla.
|
Zatím se však Praha stále rychleji propadá do bahna pokrytectví,
falše a chamtivosti, jak o tom varují i tyto verše:
Až zřídlo posvátné, zrádcové zaslepí
kamenem mrákotným,
až dílo své zpupně korunují,
kopím zlatým, špičatým,
zvony v chrámu až rozezní falešník svou zlobou,
až jeho zvon hlásat bude temnou zradu;
propadne Praha v poslední vádu,
vydána pak k očistě,
ohněm a vodou. |
------- pokračování příště -------
|
[a] |
Viz také Evropa a
afroislámská migrace v proroctvích. Mýty a skutečnost [online].
2018 [cit. 2018-01-22]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2018010002 |
[b] |
Viz také Česká
kotlina. Mýty a skutečnost [online]. 2013 [cit. 2018-01-22].
Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013020003 |
[c] |
Kosmas přímo Libuši
srovnává s kúmskou Sibilou: Mezitím
(Libuše) povolala své sestry, jimiž zmítaly podobné vášně;
jejich čarodějnickým uměním, rovněž jako svým vlastním, šálila
lid ve všem; bylať Libuše sama, jak jsme výše zmínili, prorokyní
jako kúmská Sibyla, druhá sestra byla kouzelnicí jako Medea z
Kolchidy a třetí čarodějkou jako Kirke Aiatská...[13] |
|
[1] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Libuše (kněžna) [online]. c2018 [citováno 21. 01.
2018]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Libu%C5%A1e_(kn%C4%9B%C5%BEna)&oldid=15737427
> |
[2] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Kristiánova legenda [online]. c2017 [citováno 21.
01. 2018]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kristi%C3%A1nova_legenda&oldid=15410705
> |
[3] |
BABA VANGA VĚŠTÍ I
ZE ZÁHROBÍ: Česku předpověděla obrovskou katastrofu! Zdroj:
http://www.extra.cz/baba-vanga-vesti-i-ze-zahrobi-cesku-predpovedela-obrovskou-katastrofu.
Extra.cz [online]. 2016 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z:
http://www.extra.cz/baba-vanga-vesti-i-ze-zahrobi-cesku-predpovedela-obrovskou-katastrofu
|
[4] |
RITTER, Thomas. Proroctví o Evropě z knihoven
palmových listů. Liberec: Dialog, 2007. Tajemství (Dialog).
ISBN 80-86761-56-8. |
[5] |
PalmoveListy.cz.:
Nadi Astrology Centre PRAHA Pobočka Sri Agasthia Mahashiva
Sukshama Centre Mayladuthurai [online]. [cit. 2018-01-14].
Dostupné z:
www.palmovelisty.cz/ |
[6] |
KRČMA, Alois, ed.
Welké proroctví Sibyly, králowny ze Sáby ... Překlad Alois
Krčma. W Morawské Ostrawě: [nákl.vl.], 1936. 808, [II] s.
Úryvky o Evropě citovány z kapitoly třetí - Konec Evropy. |
[7] |
Staré pověsti
české/Proroctví slepého mládence [online]. c2016 [citováno 21.
01. 2018]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9/Proroctv%C3%AD_slep%C3%A9ho_ml%C3%A1dence&oldid=120705
> |
[8] |
Staré pověsti
české/Blaničtí rytíři [online]. c2016 [citováno 22. 01. 2018].
Dostupný z WWW: <
https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9/Blani%C4%8Dt%C3%AD_ryt%C3%AD%C5%99i&oldid=120684
> |
[9] |
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Blaník
[online]. c2017 [citováno 22. 01. 2018]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blan%C3%ADk&oldid=15644735
> |
[10] |
KOSTADINOVÁ, Ženi.
Proroctví jasnovidky Vangy. Bratislava: Eko-konzult,
2015. ISBN 978-80-8079-220-6. |
[11] |
Kamenný sloup v
srdci Prahy. Mýty a skutečnost [online]. 2013 [cit. 2018-01-28].
Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013030002 |
[12] |
HOMOLA, Zdeněk.
Hradní domy a paláce - fotogalerie: Pražský hrad. Pražský hrad:
Bohemia [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:
http://zhola.com/praha/cz.php?st=hradniDomyaPalaceGallery
|
[13] |
NOVÁK, Jan A. Okno
do budoucnosti: tajemné věštírny, důkazy jasnovidectví, mytická
i novodobá proroctví. Frýdek-Místek: Alpress, 2012. Knihy záhad.
ISBN 978-80-7466-094-8. |
[14] |
Česká kotlina. Mýty
a skutečnost. Suspectus.com [online]. 2013 [cit. 2018-1-21].
Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013020003 |
|
|