Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Egypt, Asýrie, Izrael:
    "Tento text může být splněn v budoucnosti. Existuje symbolický výkl ... " (Nevyplněná proroctví - Izajáš)
  • Země je plocha:
    "Do té doby, než jsem se znovu narodila, jsem věřila klamu satana a ... " (Kruhová nebo kulatá země?)
  • Re: Biblia je zmes mýtov:
    "Jen bych rád vysvětlil, že zde nepíši o rozporech v Bibli proto, a ... " (Ježíšův rodokmen podle Matouše)
  • Re: Omyly a rozpory v biblii:
    "Technická poznámka: Editor při vkládání komentářů vkládá do linku ... " (Nový zákon - vznik)
  • bez titulku:
    "Neviem prečo to píše v preklepoch, tak skúsim ešte raz https:/ ... " (Ježíšův rodokmen podle Matouše)
  • Biblia je zmes mýtov:
    "Marek a Matúš sa navzájom nepoznali, to vysvetluje prečo každý z n ... " (Ježíšův rodokmen podle Matouše)
  • Mýty

    Mýtus o stvoření člověka v dvojjedinosti

    Mýty - Mýtus o stvoření člověka v dvojjedinosti

    Mýty a skutečnost

    Mýtus o stvoření člověka v dvojjedinosti


    Podle pradávných tradic stvořil Bůh člověka v dvojjedinosti. Stvořil jej jako jedinou bytost, kterou rozdělil na dvě poloviny - jako muže a ženu. Ozvěny této tradice lze nalézt v Bibli i dílech řeckých filosofů. 


     

    Stvoření dvojjediného člověka

    Podle pradávných tradic stvořil Bůh člověka v dvojjedinosti. Stvořil jej jako jednu jedinou bytost, kterou rozdělil na poloviny - jako muže a ženu. Stvořil tak dvě poloviny jednoho celku, muže a ženu, aby se ve svém pozemském životě hledali, poznali a znovu spojili láskou. Na cestě svobodného hledání, poznávání a sjednocení v lásce žije člověk - muž a žena k obrazu božímu.

     

    Bible

    Biblický příběh o stvoření Adama a Evy je všeobecně znám. Bůh nejprve stvořil člověka - Adama  a uvedl jej do Rajské zahrady. Tam pak z jeho žebra stvořil ženu - Evu. Méně známa je skutečnost, že v Bibli jsou dva základní a samostatné příběhy o stvoření člověka. V tom prvém stvořil Bůh náš svět během sedmi dní. Šestého dne Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil

    Bible, Genesis 1:26-27, CEP[1]
    I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

    Právě verš Genesis 1:27 lze chápat v duchu tradice stvoření člověka jako dvojjediného.  Bůh stvořil člověka (jako dvojjedinou bytost) a tu rozdělil na dvě poloviny - jako muže a ženu je stvořil.

    Člověk stojí před stvořitelem jako muž a žena (doslova samec a samice). Jak uvádí i Výklady ke Starému zákonu: "V tom je vážný a nezměnitelný Boží řád: teprve v této podvojnosti je člověk celým člověkem, schopným naplnit své poslání".[7]

    Druhý příběh o stvoření člověka nalezneme ve 2. kapitole knihy Genesis. Člověk je vytvořen a posazen do zahrady v Edenu. Bůh pak bere člověku žebro a z této kosti utváří ženu. Tu pak přivádí k člověku. Z textu plyne, že člověkem zde je míněn muž. Hebrejský pojem adam totiž může být překládán jako muž, člověk či Adam 

    Bible, Genesis 2:20-25
    Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest." Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

     

    V Bibli jsou tak sloučeny dvě tradice o stvoření člověka.

    Druhá tradice, stvoření Evy z Adamova žebra, patří do vrstvy Jahvistické (J). Je odvozena z mýtů starověké Mezopotámie, kde vystupuje bohyně Nin-ti neboli Paní žebra či Paní, která dává žít. Podle druhé biblické tradice žil nejprve člověk - Adam v zahradě Eden sám. Aby mu Bůh učinil pomoc jemu rovnou, vytvořil nejprve zvěř a pak z Adamova žebra ženu.[a]

        
    Stvoření Evy. Michelangelo - část nástropní malby v Sixtinské kapli.
    [2]

     

    Původ ani stáří prvé tradice z 1. kapitoly Genesis nejsou známy.[b]  Zde čteme, že Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

    Bůh stvořil člověka, muže a ženu, spolu a pro sebe, jako dvě naprosto rovnocenné poloviny jedné bytosti.

       
    Adam a Eva. Adriaen van der Werff. Olej. [3]

     


    Stvoření Adama. Michelangelo. Část nástropní malby v Sixtinské kapli. 1510 n. l.
    [6]

    Michelangelo Buonarroti prý ve svých malbách skryl poselství, srozumitelná jen zasvěceným. K jeho nejvýznamnějším dílům patří fresky v Sixtinské kapli.  Zde Michelangelo vymaloval scénu Stvoření Evy (viz výše). Mnohem monumentálnější je část fresky zvaná Stvoření Adama. Při podrobnější prohlídce zde lze nalézt potvrzení tradice o stvoření člověka v dvojjedinosti a jeho spojení boží láskou. 


     

     

    Platón

    Mýtus o stvoření člověka ve dvou polovinách se zlomkovitě dochoval i v díle řeckého filosofa Platóna.

    V Platonově spisu Symposion vypráví Aristofanes o stvoření člověka. Popisuje třetí pohlaví člověka, složení muže a ženy v jediné bytosti. Tento androgyn měl mít čtyři ruce i nohy, dva obličeje, čtyři uši atd. Byl neobyčejně silný a zpupný. Nejvyšší bůh Zeus nechal rozetnout člověka na dvě poloviny:

    Platón, Symposion, 189d-191d [4] (části textu vynechány):
    Za dávných dob nebyla naše přirozenost taková, jako je nyní, nýbrž jinačí. Za prvé bylo trojí pohlaví lidí, ne jako je nyní dvojí, mužské a ženské, nýbrž k tomu bylo třetí… pohlaví androgynů, co do podoby i jména složené z obého pohlaví, mužského a ženského… člověk měl čtyři ruce a právě tolik i noh a dva obličeje na okrouhlém krku, ve všem stejné; hlavu pak u těchto dvou obličejů... Byli hrozní svou mohutností a silou a zpupnou měli mysl i odvážili se učiniti útok na bohy.
    Tu se radili Zeus a ostatní bozi, co s nimi učiniti… Konečně Zeus rozmysliv se pravil: “Zdá se mi, že jsem nalezl prostředek, jak by lidé zůstali, a přece odložili svou nevázanost, a to tak, že by se stali slabšími. Rozetnu každého z nich ve dvé…”
    Když tedy původní těla byla rozťata ve dvé, toužila každá polovice po své polovici … Tu Zeus, smilovav se nad nimi, pomůže jim jiným způsobem a přeloží jejich pohlavní ústroje dopředu... Tak z toho styku nastávalo nasycení a uklidnění, aby se obraceli ke svým pracím a starali se též o ostatní potřeby života. Jest tedy již od tak dávné doby lidem vrozena láska, spojovatelka staré přirozenosti, která se snaží učinit jedno ze dvou a lidskou přirozenost uzdravit… Každý stále hledá svou polovici.

     Každá polovice člověka tak touží po té druhé. Lidem je vrozena láska, která se snaží učinit jediného ze dvou.

     

      Pokračování příště


    [a] Tento prapodivný a místy nelogický příběh (Genesis 2:4-3:24) vznikl v jahvistické tradici sloučením několika různých motivů. Původně existovala zřejmě dvě rozsáhlejší samostatná vyprávění, která samostatně zpracovávala starší látky (stvoření lidského páru a jeho povolání k obdělávání země a dále příběh o stvoření člověka v zahradě, překročení božího zákazu a vyhnání ze zahrady). Zdrojem mohly být staré mezopotamské a egyptské mýty (Enki a Ninmach, Mýtus o Atrachasísovi, Bůh Chnum a stvoření apod.).

    Viz také Enki a Ninmach - stvoření lidstva , Mýtus o Atrachasísovi .

    Viz také článek Má Genesis synoptické kapitoly?[5]

    [b] Dříve byla 1. kapitola Genesis zařazována do vrstvy zvané Kněžský kodex (K). Lingvistický rozbor provedený v r. 2011 na Bar Ilanově univerzitě v Jeruzalémě tuto domněnku vyvrací.

    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [2] Wikipedia contributors, 'Eve', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2011, Datum poslední revize 01.05.2011, 21:00 UTC, [citováno 01.05.2011] < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Eve&oldid=425400306 >
    [3] National Gallery of Greece. Adriaen van der Werff (1659-1722). Adam and Eve. Oil on panel. Flickr.com
    Flicker. 2011.  [citováno 01.05.2011] < www.flickr.com/photos/64379474@N00/3304568178 >
    [4] Platón, Symposion.
    [5] Goldmann Karel. Má Genesis synoptické kapitoly? 2008[citováno 01.05.2011]
    < http://goldmann.blog.idnes.cz/c/33588/Ma-Genesis-synopticke-kapitoly.html >
    [6] Wikipedia contributors, 'Sistine Chapel', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2011, datum poslední revize: 19.05.2011 14:46 UTC, [citováno 26.05.2011]
    < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Sistine_Chapel&oldid=429890011 >
    [7] Česká biblická společnost. 1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991. ISBN 80-7017-408-0

    Vydáno: 01. 05. 2011


    [Akt. známka (1 = výborně): 0,00 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 01. 05. 2011 | Aktualizováno: 30. 06. 2011 | 40988 přečtení | Počet komentářů: 66 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.