Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Prvotní mýty

    Léčivé byliny. Byliny a strom nesmrtelnosti.

    Prvotní mýty - Byliny nesmrtelnosti I.

        

    Mýty. Bylina nesmrtelnosti I.

    Léčivé byliny. Byliny a strom života.

     

    Zlatý věk člověka a bylin

    Na počátku věků rostly na zemi všechny byliny, které kdy člověk mohl potřebovat. Na každou nemoc a úraz zde byla léčivá bylina. Lidé měli znalost léčivých rostlin a dokázali na každou chorobu a neduh nalézt v přírodě lék. Znali, kde a kdy sbírat tu kterou bylinku a jak z ní připravit ten nejúčinnější lék a prostředek k zotavení. Věděli, že mnohdy záleží na správném dávkování a lék se může v neznalých rukách přeměnit v jed.

    Rostly zde nejen byliny léčivé ale také byliny či stromy, které měly na člověka zvláštní účinek. Některé dodávaly energii a sílu, jiné uklidňovaly či budily veselí a další otevíraly brány do jiných světů. A byly zde k nalezení i rostliny života, prodlužující život člověka. Tyto byliny nemohly zajistit nesmrtelnost, ale o mnoho let prodloužit lidský život.

       
    Obr. Voynichův rukopis[10]
    Je zde zobrazena řada bylin pocházejících z doby Zlatého věku.

    Byliny, keře a stromy sloužily v prvé řadě k obživě člověka i zvířat. Podle Bible stvořil Bůh na zemi souši a moře a ještě ten samý den dal zazelenat bylinám i stromům. Stalo se tak třetí den stvoření:

    Bible, kniha Genesis 1:9-13, CEP[1]
         I řekl Bůh: "Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!" A stalo se tak.
    Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
    Bůh také řekl: "Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!" A stalo se tak.
    Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.
    Byl večer a bylo jitro, den třetí.

    Teprve poté stvořil Bůh živočichy a člověka. Nejprve v pátém dni oživil vody různými živočichy a nad zemí nechal létat létavce. Šestého dne pak učinil Bůh na suché zemi živočichy, dobytek, plazy, zvěř a nakonec člověka. Člověku i zvěři pak určil za pokrm byliny s jejich semeny a plody stromů:

    Bible, kniha Genesis 1:29-31
         Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.
    Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu." A stalo se tak.
    Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.

    Boží dílo bylo dokončeno. Bůh dává člověku úrodu země a zajišťuje jej tak, aby pro obživu nemusel mařit životy jiných tvorů. Každá travička i každý klásek na tváři země mají vydávat svědectví o Boží lásce a péči.[2]
    Bůh dal vyrůst ze země i stromům, které sloužily jiným účelům, než k růstu jedlých plodů. V Bibli je zmínka o stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. Tyto stromy se nacházely v zahradě v Edenu[a]:

    Bible, kniha Genesis 2:8-9, 2:15-17
         A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.
    Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého...

    Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.
    A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst.
    Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."

    Člověk v božím díle obdržel místo k životu plné míru a krásy. Bůh připravil lidem svět bez nepřátelství, svět řádu a lásky. Teprve člověk ve své vzpouře, kdy se začal řídit radami některých nepozemšťanů (Strážců), vnesl do světa nepokoj, hřích a zabíjení.[3]Mnozí lidé přestali žít v souladu s božími zákony a božím stvořením - přírodou. Začali kazit svůj životní prostor a tím ztráceli i možnost plně využít léčivých bylin.[4]
    Zlatý věk skončil. Člověk byl nejprve vyhnán z Edenu, aby musel začít tvrdě pracovat pro svou obživu. Mezi člověka a jeho svůdce bylo dáno trvalé nepřátelství. Tím svůdcem, biblickým hadem (nahášem) byl podle Knihy strážců jeden z mimozemských Strážců.[5]

    Strom života

    V Bibli je zmínka o dvou podivuhodných stromech, rostoucích ve středu zahrady v Edenu. Jeden je strom života, druhý je strom poznání dobrého a zlého.

    Člověk měl zakázáno jíst plody ze stromu poznání dobrého a zlého. Pro strom života však žádný zákaz neplatil. Strom byl volně přístupný a lze tedy předpokládat, že lidský pár mohl jíst plody tohoto stromu. Strom života tak byl člověku dostupný, dokud žil v zahradě v souladu se svým Stvořitelem. Lze předpokládat, že plody stromu života zajišťovaly člověku dlouhý život. Jakmile byli první lidé vyhnáni ze zahrady, ztratili  přístup ke stromu života a tedy i věčný, či alespoň dlouhý život.

    Bible, kniha Genesis 3:22-24
         I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky."
    Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.
    Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

    O stromu života se pak píše až v poslední kapitole poslední knihy křesťanské Bible - Janově Zjevení (též Janova Apokalypsa).[b]

    Bible, kniha Zjevení Janovo 22:1-19
         A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy... A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize.

    Tak, jak byl strom života člověku odňat, bude mu znovu darován v novém věku (až bude svůdce svržen a pomine první nebe a první země - Zj 20). Tehdy budou opět růst stromy života s léčivou mocí pro všechny, kdož budou moci žít ve svatém městě.


    Obr. Zahrada pozemských rozkoší či Zahrada pozemských slastí, někdy označována jako Tisícileté království, je triptych nizozemského mistra Hieronyma Bosche datovaný mezi lety 1503 a 1504.[9]

    Levý panel vyobrazuje Boha s prvým lidským párem. Vpravo nahoře je strom ovíjený hadem - strom poznání dobrého a zlého. Vlevo od Adama roste zřejmě strom života v podobě dracény (Dračinec, Dracaena).

    Střední panel zobrazuje již zalidněný svět. Vlevo nahoře je snad zobrazen strom života, již mimo dosah lidí.  Do tří kmenů rozvětvený strom unáší lidská postava sedící na gryfu. Gryf byl ochráncem mýtického stromu. Naproti nim sedí na létající rybě záhadná postava. Má sice rybí ocas ale jeho zakroucení ukazuje na hada či draka požírajícího vlastní ocas (Uroboros, symbol tajemství). Hlava postavy je ještěří. Může zde být skryta reptiliánská postava Strážce, který v Edenu svedl člověka. Postava drží na udici návnadu - jablko:


    Obr. Detail (levý horní roh) středního panelu.
     

    Z Bible se příliš mnoho o stromu života nedozvíme - je přístupný pouze čistému člověku, který zaslouží dlouhý život. Dochovaly se však ještě starší texty, kde se lze dočíst leccos zajímavého o stromu či bylině života. V nejstarším dochovaném epickém (výpravném) díle světové literatury se dokonce můžeme dozvědět, jak rostlina života vypadala a jak ji bylo možné získat. Tento příběh o rostlině života je starý 4,5 tisíce let. Kupodivu se v mnoha směrech shoduje s biblickými motivy.

    Pokračování - Byliny života v mýtech staré Mezopotámie


    [a] Dnes používáme spíše pojmu ráj či rajská zahrada. Původní hebrejský pojem přepisovaný jako - GAN v EDENU. GAN znamená místo chráněné, ohrazené.
    [b] Kromě biblických přísloví, kde strom života rovněž figuruje: Př 3:18; 11:30; 13:12; 15:4 V Janově Zjevení je zmínka o stromu života i ve verši 2:7.

    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [2]  Česká biblická společnost. 1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991. ISBN 80-7017-408-0
    [3] Strážci - Reptiliáni? Mýty a skutečnost [online]. 2020 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=strazci-reptiliani&cisloclanku=2020080002
    [4] Padlí synové boží a Nefilové - příčina potopy. Mýty a skutečnost [online]. 2018 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=padli-synove-bozi-a-nefilove-pricina-potopy&cisloclanku=2018040001
    [5] Had v ráji. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007050003
    [6] Mýtický strom. Mýty a skutečnost [online]. 2008 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2008050001
    [7] Wikipedia contributors, 'Tree of life', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 13 October 2020, 13:38 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tree_of_life&oldid=983304078 > [accessed 17 October 2020]
    [8] Kde byla biblická zahrada? Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007100004
    [9] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Zahrada pozemských rozkoší [online]. c2020 [citováno 17. 10. 2020]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zahrada_pozemsk%C3%BDch_rozko%C5%A1%C3%AD&oldid=18991559 >
    [10] Přispěvatelé Wikipedie, Voynichův rukopis [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020, Datum poslední revize 30. 12. 2020, 16:34 UTC, [citováno 4. 04. 2021] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Voynich%C5%AFv_rukopis&oldid=19305328 >
        

     
    Vydáno: 17. 10. 2020


    | Autor: Pavel M | Vydáno: 17. 10. 2020 | Aktualizováno: 04. 04. 2021 | 2400 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.