|
Konec věku (III.)
Chrám - nezůstane kámen na kameni
Ježíš Kristus po své poslední návštěvě jeruzalémského
chrámu řekl, že z velké stavby, kterou jeho učedníci tak obdivovali,
nezůstane kámen na kameni. Toto varování lze chápat jako úvod k
následující Olivetské
promluvě, ve které Ježíš vysvětluje učedníkům události
a znamení, které budou ohlašovat příchod konce věku.
Bible (CEP[1])
Matouš 24:1-14
|
Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci
a ukazovali mu chrámové stavby. On však jim řekl: "Vidíte toto
všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko
bude rozmetáno."
Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a
řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého
příchodu a skonání věku!" |
Bible (CEP) Marek 13:1-13
|
A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pohleď,
Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!" Ježíš mu řekl: "Obdivuješ ty
velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho
Petr, Jakub, Jan a Ondřej: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude
znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!" |
Bible (CEP) Lukáš 21:5-19
|
Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a
pamětními dary, řekl: "Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane
kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
Otázali se ho: "Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení,
až se to začne dít?" |
Zkáza jeruzalémského Chrámu
Chrámová hora s
jeruzalémským Chrámem byla náboženským centrem izraelského lidu
od 10. stol. př. n. l. V době, kdy Ježíš pronesl slova o
rozmetání chrámu, byl jeruzalémský svatostánek největší a
nejhonosnější stavbou v širokém okolí. Mohutnou a velkolepou
stavbu ze zelenkavého a bílého mramoru nechal na Chrámové hoře
vybudovat židovský král Herodes roku 19 př. n. l. Jednalo se
vlastně o přestavbu předchozího, menšího chrámu, který zde stál zhruba od
roku 518 př. n. l.
Ježíš tedy hovoří o rozmetání
nejdůležitějšího stavebního komplexu v zemi, který slouží
náboženským obřadům již přes 500 let! A podle legend je
tato svatyně pokračováním ještě staršího Chrámu, postaveného králem
Šalomounem někdy v 10. století př. n. l.
Ježíš předpovídá
rozmetání chrámu v době, kdy zde trůní nad Jeruzalémem jako nejhonosnější stavba,
neustále vylepšovaná a rozšiřovaná; místo, kde je soustředěn
náboženský i veřejný život země. Chrám symbolizoval a zajišťoval
řád a stabilitu společnosti. Velesvatyně byla považována za
místo Božího trůnu. |
|
Obr. Model Herodova Chrámu.[2] |
Pro Ježíšovy posluchače to muselo být něco
nepředstavitelného. Ze stavby, kterou všichni v zemi chrání nejvíce,
střediska života Judské provincie, prý nezůstane kámen na kameni!
A skutečně, za 40 let zde
opravdu nezůstal kámen na kameni. Chrám byl roku 70 n. l. vyrabován a vypálen
římským vojskem. Již nikdy nebyl obnoven. Z celého chrámového komplexu
se dochovala jen západní zeď vnějších hradeb - Zeď nářků.
Zničení Chrámu znamenalo, že toto místo opustila Boží
přítomnost. Zničena nebyla jen stavba z kamene ale stavba celé
společnosti.
Otázka hodnověrnosti
Skeptikové mohou uvažovat o tom, zda proroctví o zboření
Chrámu nevzniklo až po skutečných událostech, tedy po roce 70. Ježíšovu
Olivetskou promluvu nalezneme ve třech novozákonních textech: evangeliu
Matouše, Marka a Lukáše. Za nejstarší je považováno evangelium Markovo.
Bylo sepsáno kolem r. 65 - 70 n. l.[3] Je tedy vysoce pravděpodobné, že
proroctví bylo sepsáno ještě před zničením Herodova Chrámu.
Zboření druhého nebo třetího Chrámu?
Židé věří, že jejich Mesiáš někdy v budoucnu Chrám znovu
postaví. Jednalo by se v pořadí o třetí Chrám.[a] Odtud pramení i
víra některých křesťanů, že Ježíš hovořil až o zničení tohoto "třetího"
a doposud nepostaveného chrámu, někdy v daleké budoucnosti.
Podle židovské tradice byl první jeruzalémský Chrám zbudován králem
Šalomounem (970-931 př. n. l.). Jeho existenci zatím nedokládají žádné
archeologické nálezy. Ať už postavil Chrám kdokoliv, byl rozbořen
babylonským vojskem roku 587/6 př. n. l. Významná část judských elit
byla deportována do babylonského exilu. Druhý Chrám byl vystavěn navrátilci z
babylonského zajetí. Samostatný Judský stát však již nikdy nebyl
obnoven. Stavební komplex později prošel kompletní rekonstrukcí a úpravami za vlády
židovského krále Heroda.[b] Tento monumentální, jeruzalémský chrám navštívil Ježíš. Z kontextu
jeho slov plyne, že hovořil o rozmetání právě této stavby, Herodova
Chrámu. Nikoliv o postavení a následném zboření nějakého třetího Chrámu.
To, že ke zboření Chrámu dojde poměrně brzy po Ježíšově varování,
dokládají i tato jeho slova: Bible (CEP)
Marek 13:28-33
|
Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží
listí, víte, že léto je blízko.
Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko,
přede dveřmi.
Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.
Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.
Mějte se na pozoru, neboť nevíte, kdy ten čas přijde. |
Nepomine toto pokolení
U výše uvedených veršů se na chvíli zastavme. Ježíš v Olivetské
promluvě hovoří o událostech (věcech) a znameních, která ohlásí blížící se
konec věku. V evangeliích je na několika místech použito dvou
speciálních výrazů:
πάντα ταῦτα (panta tauta) - toto všechno,
tyto všechny věci
σημεῖον (sēmeion) - znamení
Verš "Amen, pravím vám, že nepomine toto
pokolení, než se to všecko stane."
(Marek 13:30) lze chápat tak, že "toto všecko" - panta tauta,
tedy události či událost předznamenávající konec světa, nastane ještě v
rámci pokolení té doby.
Evangelia používají řecký pojem γενεὰ - GENEA, který lze
překládat jako pokolení, generace, rodina či
rasa.
Někteří vykladači Bible tvrdí, že Ježíš Kristus předpověděl
konec světa ještě během generace svých současníků, ale žádný konec světa
nenastal. Mýlil se tedy buď Ježíš, nebo evangelisté Marek, Matouš a
Lukáš.
Ježíš Kristus však žádný konec světa pro tehdejší generace či pokolení
nepředpověděl.
Pokud Olivetskou promluvu pochopíme jako upozornění na řadu
událostí a znamení, které nastanou postupně s tím, že k prvé události
(zničení Chrámu) dojde ještě za generace Ježíše Krista, pak vše dává
smysl a odpovídá skutečným událostem.
Herodův Chrám byl zničen v roce 70 n. l., tedy 37 až 40
let po Ježíšově ukřižování. V té době ještě mohli žít někteří z
Ježíšových současníků. Chrámové stavby v Jeruzalémě byly skutečně zcela zničeny,
nezůstal z nich kámen na kameni. Tak je tomu doposud.
Řetěz událostí a znamení
Ježíš Kristus předpověděl na Olivetské hoře řadu
událostí a znamení, které budou předzvěstí konce věku. Prvou událostí
mělo být rozmetání jeruzalémského Chrámu, ke kterému opravdu došlo před necelými
dvěma tisíci lety. Znamená to, že pokud konec světa dosud nenastal, je
vše v pořádku a na celou věc lze zapomenout? Nebo řetězec všech těch věcí PANTA
TAUTA a znamení SEMEION stále pokračuje a konec věku se opravdu
blíží?
Ježíš Kristus nám nezanechal žádné časové údaje o tom,
jak dlouho po zboření Herodova Chrámu bude ještě pokračovat řetěz dalších událostí
a znamení příchodu konce. Sám přesný příchod konce neznal, jak potvrzují
jeho slova: "O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani
Syn, jenom Otec." (Marek 13:32)
Můžeme si být jisti, že k prvé události v řetězci
ohlašujícím konec věku již došlo. O těch dalších všech věcech a
znameních budeme psát.
Předchozí -
Panta Tauta - Toto všechno
Následující -
Konec věku (IV.) Budou vás pronásledovat
|
[a] |
Na Chrámové hoře, v místech chrámu, dnes stojí
dvě islámské svatyně al-Aksá a Skalní dóm. Znamenalo by to zřejmě
nejprve jejich zničení. |
[b] |
Herodes Veliký (37 až 4 př. n. l.) zvětšil
rozlohu Chrámové hory - rozšířil ji na jih, západ a sever. Umělá
plošina na vrcholu Chrámové hory tak měla tvar mírně
nepravidelného obdélníku o rozměrech 490 m x 295 m.
Chrámový okrsek ze sedmi hierarchicky odstupňovaných zón -
velesvatyně, chrámové síně, chrámové předsíně, kněžského nádvoří
s vnějším oltářem pro zápalnou oběť, nádvoří izraelských mužů,
nádvoří izraelských žen a nádvoří pohanů.
Velesvatyně, chrámová síň a předsíň se promítly do půdorysu tří
oddílů hebrejské Bible - Zákona (Tora), Proroků (Neviim) a Spisů
(Ketuvim) - TNK.[4] |
|
[1] |
Ekumenická rada církví v ČSR.
Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický
překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
V elektronické formě SW
BibleWorks. |
[2] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Jeruzalémský chrám [online]. c2018 [citováno 19.
01. 2019]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jeruzal%C3%A9msk%C3%BD_chr%C3%A1m&oldid=16718328
> |
[3] |
Nový zákon - vznik. Mýty a
skutečnost [online]. 2008 [cit. 2019-01-19]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?nazevclanku=novy-zakon-vznik&cisloclanku=2008090002
|
[4] |
Bělka, Luboš. Konec světa.
Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-6951-0. |
|
|