Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Re: YAHWEH VALECNIK.:
    "Zde mohu doporučit přečíst si článek ještě jednou a pozorněji." (YHWH III - Válečník YHWH)
  • Mýty

    Potopa - místo přistání archy

    Mýty - Potopa - místo přistání archy

        

    Mýty

    Potopa - místo přistání archy

    Bible, Genesis kap. 6-7, CEP[1]

    ...Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. I řekl Bůh Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou.

    ... Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne.

    ... V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely.

    ... Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše.

    ... Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat,
    takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.
     

    V knize Genesis, kapitolách 6 až 9, můžeme číst jeden z nejznámějších biblických příběhů, popis potopy světa.[c] Lidé byli tehdy zkažení a zemi ovládli i nelidé - nefilové. Bůh na ně seslat potopu. Pouze jediný člověk Noe dostal šanci zachránit sebe, své blízké a také zvířectvo. Bůh mu poradil, jak postavit obří dřevěnou loď - archu a přečkat v ní záplavy vod z propustí v nebeské klenbě. Archa skutečně odolala běsnění živlů, vody začaly opadat a loď bezpečně přistála na Araratu.

    Pokud by se pozůstatky biblické lodi opravdu nalezly, nevyvolalo by to revoluci v lidských dějinách? Biblický příběh, považovaný většinou odborníků za mýtus, by se stal skutečnou doložitelnou událostí.
    Mnoho lidí již pátralo po Noemově arše a někteří skutečně přišli s tvrzením, že pozůstatky lodě na Araratu nalezli.

    Hora Ararat?

    Podle všeobecného přesvědčení přistál praotec Noe s archou na hoře Ararat. Hora Velký Ararat se nachází v arménské části dnešního Turecka. Je posvátnou horou Arménů, kteří svůj původ odvozují od těch, kteří při potopě s archou přistáli na hoře. 
    Perské legendy zmiňují Ararat jako kolébku lidského rodu. Peršané horu nazývali kuh-i-nuh, Noemova hora. Podle lokálních tradic zbudoval Noe v blízkosti Araratu oltář a založil první vinice. Loď prý dosud leží někde na vrcholu hory, Bůh ji však skryl před všetečnými lidmi.[2]
    Mnoho expedic pozemních i vzdušných bylo vysláno k průzkumům hory Ararat, žádné se však dosud nepodařilo získat jediný vědecký důkaz existence archy.

    Píše se však v Bibli, že Noe skutečně přistál na hoře Ararat?

    Hebrejský text uvádí pojem H.R znamenající horu, pohoří či kopec. Slovo je uvedeno v plurálu, množném čísle. Znamená tedy hory, pohoří či kopce.
    Archa spočinula na horách Ararat, nikoliv na hoře Ararat.

     

    Hory Araratu - Urartu

    Hebrejská Bible uvádí ve verši Genesis 8:4, že archa spočinula na horách Ararat. Loď přistála v určité horské oblasti označované jako Ararat. 

    Hebrejský pojem Ararat je ekvivalentem termínu Urartu. Urartu bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií (dnešní Arménská vysočina). Střed tvořilo Vanské jezero (dnešní východní Turecko). Království existovalo v letech cca 860 - 585 př. n. l.  Pojem Ururti (Urartu) se dochoval již na nápisu z období asyrského krále Salmanassara (1280-1261 př. n. l.). Jednalo se o označení národů žijících na Arménské vysočině.[2]

    Podle Bible přistál Noe v horách Urartu - tedy v kopcích Arménské vysočiny. Bližší specifikaci místa neznáme. Nejvyšší zdejší horou je sice Velký Ararat (5165 m n. m.), pokud by však autor biblického příběhu chtěl sdělit, že archa přistála právě na hoře Ararat, mohl tak učinit. 
    Lidé hledali biblickou loď nejen na úbočích Velkého Araratu, ale také v jeho širokém okolí. Ani zde nebyli úspěšnější. Mezi nejznámější lokality, kde údajně loď spočívá, patří hora Al Judi v pohoří Akayla (30 km od Araratu). Toto místo je zmíněno i v Koránu.
     

    Jiná údajná archa se nachází na místě skalní formace zvané Durupinar, asi 18 km od Velkého Araratu. Toto místo je nazváno podle badatele, který  na leteckých fotografiích z roku 1959 objevil útvar ve tvaru lodi.

    Místo Durupinar později zpopularizoval dobrodruh Ron Wyatt a mnoho lidí dodnes věří, že zde skutečně leží pozůstatky Noemovy archy.[8] 

    Jedná se ale zřejmě o skalní útvar, pouhou hříčku přírody.[a] [9]  

          
     

     


    Obr. Letecká fotografie - vlevo skalní útvar ve tvaru lodě.[7]
       
    Obr. Durupinar
    [3] - na působivě vytvořené fotografii si lze opravdu představit pozůstatek velké lodě.

    Obr. vlevo - místo blízko lokality Üzengili, Ağrı (Turecko)
    [11]

     

     


    Obr. vpravo - Totéž místo na satelitní fotografii
    39.4406°s. š., 44.2346 v. d.  
      [b]

    Jedním z posledních nově objevených míst s archou leží až v severním Iránu, na hoře Suleiman (Takht-e Suleiman). Pozůstatky "archy" objevil další dobrodruh, Robert Cornuke.[5] [6]

    Sumerské mýty

    Nejstarší příběhy o potopě se dochovaly v sumerských resp. babylonských mýtech. Nalezneme v nich zmínku o místě, kde přistála loď těch, kteří potopu přežili?

    Mýtus o Atrachasísovi popisuje okolnosti stvoření lidí a jejich pozdějšího potrestání morem a potopou. Bůh Enki varuje Atrachasíse před potopou a radí mu, jak postavit archu. Atrachasís vybuduje plavidlo, ve kterém zachrání svou rodinu, řemeslníky a vše živé po jednom páru. Mýtus se dochoval ze starobabylonského období (počátek 2. tisíciletí př. n. l.). Avšak řádky, které snad popisovaly místo přistání archy, jsou poškozeny.[16]

    Nejznámějším příběhem ze staré Mezopotámie je Epos o Gilgamešovi. Byl původně napsán na 12 tabulkách a nám se dochoval ve verzi ze starobabylonského období (cca. 1100 př. n. l.).[17]

    Epos vypráví o Gilgamešově hledání nesmrtelnosti. Zajímavá je pro nás 11. tabulka. Popisuje setkání Gilgameše s Utanapištimem (Utnapishtim, Utnapištim), hrdinou potopy, předobrazem biblického Noeho.
    Utanapištim vypráví o potopě. Bohové se kdysi rozhodli seslat na lidstvo povodeň. Bůh Ea (Enki) varoval Utanapištima před záhubou a poradil mu, jak postavit obří zastřešenou loď ve tvaru kvádru. Do archy, utěsněné asfaltem a smolou, pak Utanapištim nalodil sebe, rodinu i řemeslníky, své bohatství, také z živého sémě, zvěř i drobná zvířata. 
    Bohové spustili potopu. Po šest dnů a nocí burácel vítr a potopa s bouří pokryla zem. Sedmý den zmlkla bouře a potopa ustala. Utanapištim vypráví, jak loď konečně přistála na pevné zemi:

    Epos o Gilgamešovi[12], XI. tabulka, 135-144


    Poklop jsem otevřel a na mou tvář dopadl paprsek světla.
    Poklek jsem, used a zaplakal
    a po mé tváři kanuly slzy.
    Břehy jsem vyhlížel v obzoru moře.
    Za dvakrát dvanácte dvouhodin ostrov se vynořil.
    Na hoře Nisir má loď přistála.
    A hora Nisir loď držela, nedovolujíc, aby zakolísala.
    Den první, den druhý hora Nisir loď držela, nedovolujíc, aby zakolísala.
    Den třetí i čtvrtý hora Nisir loď držela, nedovolujíc, aby zakolísala.
    Pátý i šestý den hora Nisir loď držela pevně, nedovolujíc, aby zakolísala.
     

    Archa mezopotamského hrdiny Utanapištima tedy přistála na hoře Nisir. V pozdějších překladech je uváděn Nimus.[d]

    Nisir znamená v semitském jazyku Hora spásy (Mount of Salvation).
    Hora či horské pásmo Nisir je zmíněna v textech z období vlády krále Ašurnasirpala II. (883-859 př. n. l.).  Nisir je zde situován mezi řekami Malý Zab (Lower Zab, Little Zab) a Adhen/Radanu.[2]

    Nisir/Nimus (také Nimush, Nimuš) lze snad ztotožnit  s horou Pir Omar Gudrun (2588 m. n. m.). Nachází se SV od Kirkúku v kurdské části Iráku, součásti rozsáhlého pohoří Zagros.[2] [14]  
    Hora je nazývána také Pir Magrun či Shak-i Pira Magrun.

    Ovšem může se jednat i o horu Pir-i-Mukurun (2625 m. n. m.) v té samé oblasti pohoří Zagros.

       
    Obr. Pir Magrun[13]
    Snad zde měl přistát se svou archou mezopotamský Utanapištim.

    35.766°s. š., 45.216 v. d.     [b]


    Hora Ararat a hora Nisir.
      
    Podle výkladu Bible archa měla přistát v Urartu, v kopcích Arménské vysočiny. Mnozí lidé pak umístili Noemovu archu přímo na nejvyšší vrchol, velký Ararat.

    Starší starobabylonská verze příběhu o potopě je konkrétnější, uvádí horu Nisir, dnešní Shak-i Pira Magrun (Pir Magrun) v severním Iráku. Otázkou je, zda se v Eposu o Gilgamešovi opravdu píše o dnes známé hoře Nisir.

     

    Podzemní archa

    Verze záchrany člověka v dřevěné arše pochází z tradice starověkých civilizací Blízkého východu. Proto i místo přistání bývá situováno do těchto míst. Legend o celosvětové potopě je však mnohem více, jsou známy snad ve všech koutech světa. Někdy se ale lidé zachránili jiným způsobem, než plavbou v obří dřevěné krabici či lodi.

    Jistá tradice popisuje jiný způsob záchrany lidstva před potopou - skrytí v podzemních jeskyních. Lidé si hluboko v zemi vybudovali důmyslné podzemní město, zahradili veškeré vstupy a tam poté přečkali potopu a zemětřesení trvající řadu měsíců.

    Takových míst, která by mohla odpovídat legendám, je na zemi celá řada. Známé je např. podzemní město Derinkuyu v Turecku. Bylo vybudováno tak, aby zde dokázalo přežít i 20 000 lidí. Sahá 76 metrů pod zem v osmnácti různých úrovních, vybaveno systémem ventilačních šachet, studní a mohutných kulatých kamenných dveří, které zaručovaly nedobytnou ochranu. Kromě těchto životně důležitých prvků v Derinkuyu existovaly třeba i vinné sklepy, společenské haly, kaple, školy, pracovní místnosti s olejovými lisy, stáje, vše propojené rozlehlým systémem komunikačních pasáží. Podzemní město v Derinkuyu bylo možné zevnitř uzavřít velkými rolovacími kamennými dveřmi. Každé patro lze uzavřít samostatně.[15]   
    Obr. Průchod v podzemním městě.[15] Chráněn kamennou deskou.

    Podle legendy však pouhé technické zajištění podzemních prostor nestačilo. Pouze ochrana božských bytostí zajistila, že obyvatelé města přečkali i pozemní přívaly vod, aniž byli zatopeni a jednou opět mohli vyjít na povrch, dát zrod nové civilizaci.

    V jiných podzemních městech, kde se ukrývali lidé bezbožní a zlovolní, byli zatopeni dříve, než vody na povrchu vystoupaly z údolí ke kopcům. V bájné Atlantidě se lidé před příchodem kataklyzmatu snažili zachránit jiným způsobem. Bohatí a mocí si nechávali sestrojit buňky přežití, chráněné bubliny, kde měli jednotlivě přečkat katastrofu. Blesky zničily tyto bubliny jako prvé.

    Bez boží pomoci nebylo nikde možné potopu, zemětřesení a další živelné pohromy přežít.

     


    [a] Řada odkazů na odborné posudky je uvedena např. na stránkách Tentmaker.[10]
    [b] Symbol odkazuje na textový soubor se zeměpisnými souřadnicemi. Soubor si můžete přenést do počítače a prostřednictvím aplikace Google Earth (earth.google.com) se podívat na satelitní mapu místa. Někdy je nutné přepsat koncovku souboru na KML.
    [c] Přesněji se jedná o příběhy dva. V Bibli jsou sloučeny do jediného vyprávění.
    [d] KUR./7/-MUS může být čten jako Nisir či Nimus (Ni-mu-us). V samotném slově může být skryta hádanka se záměrnou víceznačností.[18]

    V gnostickém spise Hypostaze Archonů (1. až 3. stol. n. l.) měl Noe postavit archu u hory Sir. Zajímavá je podobnost s horou Nisir několik tisíc let staršího Eposu o Gilgamešovi.


    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad - CEP.
    [2] Scolnic Benjamin Edidin. If the Egyptians drowned in the Red sea where are pharaohs chariots? University press of America.
    ISBN 0-7618-3147-9
    [3] Noah's Ark? Wyatt Archaeological Research Inc.
    www.wyattmuseum.com/noahs-ark.htm
    [4] Durupinar. NoahsArkSearch.com
    noahsarksearch.com/durupinar.htm
    [5] Lanser Rick. Noah's Ark in Iran? Associates for Biblical Research. 2006 www.biblearchaeology.org/post/2006/07/Noahs-Ark-in-Iran.aspx
    [6] Iran. NoahsArkSearch.com
    noahsarksearch.com/iran.htm
    [7] http://arcimaging.org/GeisslerRex/Durupinar19591.jpg
    [8] Latka Milan. Noemova Archa.
    www.b-a-n.cz/
    [9] Avci Murat. The Formation and Mechanisms of the Great Telçeker Earthflow Which Also Crept Noah’s Ark!, Mount Ararat, Eastern Turkey.
    noahsarksearch.com/AvciMurat/TelcekerEarthFlow.pdf
    [10] Wyatt Archaeological research - Fraud Documentation. Tentmaker.
    www.tentmaker.org/WAR/
    [11] Saidam Salih. Salih Saydam's Photo World.
    www.salihsaydam.com/Agri_Tr.html
    [12] Epos o Gilgamešovi, XI.tabulka, assyrská verze z knihovny Uššurbanipalovy
    www.ansgar.ic.cz/new/dl/utunapistim.doc
    [13] Google Maps - Iraq, Pir Magrun. Panoramio. Autor - amjaff
    maps.google.com
    [14] Speiser E.A. AASOR VIII. 1928
    [15] Wikipedia contributors. (2023, December 13). Derinkuyu underground city. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:31, January 1, 2024, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Derinkuyu_underground_city&oldid=1189702681
    [16] Mýtus o Atrachasísovi. Mýty a skutečnost. Suspectus.com [online]. 2006 [cit. 2024-01-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040021
    [17] Epos o Gilgamešovi. Mýty a skutečnost. Suspectus.com [online]. 2006 [cit. 2024-01-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040020
    [18] FROM SOURCE TO HISTORY: STUDIES ON ANCIENT NEAR EASTERN WORLDS AND BEYOND. Mount Nisir and the Foundations of the Assyrian Church. [online]. 2014 Ugarit-Verlag, Munster [cit. 2024-01-01]. Dostupné z: https://archive.org/stream/thefoundationsoftheassyrianchurch/
    Mount_Nisir_and_the_Foundations_of_the_A_djvu.txt
        

    Vydáno: 15. 06. 2008
     


    | Autor: Pavel M | Vydáno: 15. 06. 2008 | Aktualizováno: 01. 01. 2024 | 29572 přečtení | Počet komentářů: 73 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.