Marie Magdaléna VII. - Marie Magdaléna - poslední dny.

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Marie Magdalská, Vydáno dne: 10. 08. 2012, Aktualizováno dne: 16. 08. 2012

Marie Magdaléna (VII.) - Marie Magdaléna - poslední dny.

Marie Magdaléna (VII.)

Marie Magdaléna - poslední dny

 

Co se stalo s Marií Magdalénou po Ježíšově ukřižování? V kanonických evangeliích je doloženo, že Máří Magdaléna byla s Ježíšem v posledních okamžicích jeho života. Stála pod křížem co nejblíže svému učiteli, po celou dobu jeho utrpení. Doprovázela Ježíše i při ukládání těla do hrobky. Později připravila vše k pomazání Ježíšova těla, hrobku však nalezla otevřenu a prázdnou. Sdělila tuto ohromující událost učedníkům, ti jí však nevěřili. A nakonec s ní prvou se vzkříšený Ježíš opět shledal.

Co se stalo potom? O tom evangelia mlčí. Po dalších osudech Marie Magdalény je tedy nutné pátrat v dalších textech a vyobrazeních. 

Exile carpet - nejstarší zobrazení Marie Magdalské a Ježíše

Zřejmě nejstarší všeobecně známé zobrazení Marie Magdalské pochází z 2. století. Jedná se o zbytky malého koberce, používaného pravděpodobně prvními křesťany při modlení.


Obr. Fragment koberce - tzv. Exile carpet. 2. stol. [2]

Vpravo je zobrazena Marie Magdalská, níže uprostřed Ježíš Kristus (tkanina je zde silně porušena), vlevo holčička.

Koberec o velikosti zhruba 120 x 70 cm vlastní antikvář Jeremy Pine. Podle radiokarbonové analýzy pochází kobereček z roku 150-180 n. l.  Je na něm zobrazeno celkem pět lidských postav resp. poprsí. Tři hlavy jsou obkrouženy svatozáří (prostřední a obě dvě v horní polovině obrazu).

Dvě horní tváře mají světlé vlasy, hlava vlevo je menší než ostatní, jedná se zřejmě o dítě podobající se obličeji vpravo, asi své matce. Ženu a dceru (obě se svatozáří) nese modrá loďka. Centrální figura je největší, obkroužena dvojnásobnou svatozáří. Pravděpodobně je zde zobrazen Ježíš Kristus.
       
Obr. Nákres hrubé rekonstrukce koberce.[2]

 

 
Obraz je rozdělen do sedmi sekcí, ve čtyřech z nich jsou lidé na loďce.  Na loďkách u dvou černovlasých  postav v dolní polovině obrazu je uložen náklad. Postavám chybí svatozář a jsou umístěny v dolní polovině obrazu - jedná se tedy o doprovod.

Kompozice obrazu je tvořena dvěma ozdobnými lemy ve tvaru písmena X. Písmeno X (chi) bylo křesťanským symbolem Krista (Christos). Uzly lemů tvoří lví hlavy - symboly Ježíše jako Lva Judeje. Čtyři tváře mají na čele znamení - snad křížek jako znamení věrných služebníků Pána, jak bylo zvykem v některých ranně křesťanských sektách.[10]

 
Obr. Jiná rekonstrukce Exilového koberce.[4]

Na první pohled nás může obraz na koberci překvapit. Pokud se jedná o Marii Magdalénu, proč je na loďce? Proč má světlé vlasy a kdo je ta malá holčička vlevo? Co zbylé postavy? Proč u Ježíše loďka zřejmě chybí a co znamenají dvě husy plovoucí na hladině pod postavou vpravo dole?

Obraz na koberci však velice přesně odpovídá prastaré legendě o odjezdu Máří Magdalény z Palestiny po ukřižování Ježíše. Všechny uvedené detaily jsou v naprostém souladu s tradicí o útěku Ježíšovy rodiny.

Po ukřižování

Novozákonní příběhy kulminují zjevením Ježíše po zmrtvýchvstání. Podle evangelia Marka a Jana se Ježíš poprvé setkává právě s Marií Magdalénou.

CEP[1] Jan 20:16-18

Ježíš jí řekl: "Marie!" Obrátila se a zvolala hebrejsky: "Rabbuni", to znamená 'Mistře'. Ježíš jí řekl: "Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu." Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: "Viděla jsem Pána a toto mi řekl."

O dalších osudech Marie Magdalény však kanonická evangelia mlčí.

Marii Magdalské mohlo hrozit nebezpečí z mnoha směrů. Římané při potlačování vzpour posílali na smrt ukřižováním nejen muže, ale i ženy a děti. Hrdinně sice doprovodila svého Ježíše na poslední cestě za přítomnosti římských vojáků, během chvíle však mohla být i ona zatčena. Mohl ji tedy potkat stejný osud jako Ježíše. Rovněž v části židovské komunity nemusela být oblíbena a není stále zcela jasné, zda byla s Ježíšem sezdána podle židovských obyčejů. Pokud ne, hrozila by jí smrt. A podle tradice byli mezi židy mnozí a mnohé, kteří až k smrti záviděli Marii její život po boku Ježíše. 
V neposlední řadě mohla mít nepřátele i mezi Ježíšovými učedníky. Zvláště Petr se netajil svým nepřátelstvím k ženám a Marii Magdalské zvláště. O napětí mezi Petrem a Marií existuje několik nezávislých dokladů.[a]

Hlavně tu však mohl existovat  jeden zcela zásadní důvod, proč byla Marie Magdaléna ohrožena bezprostředně na životě. Podle jedné z tradic již pod křížem s umírajícím Ježíšem bylo zcela zřetelné, že v sobě Máří nese nový život.

 

Marii tedy hrozilo nebezpečí hned z několika stran a jedinou šancí bylo rychle opustit nejen město Jeruzalém ale celou zemi.

     
Obr. Detail malby - Marie Magdaléna pod křížem. Royal Monastery of the Holy Cross, Aiguamurcia, Tarragona, Španělsko.[8] [c]

Z Galileje do Galie

Podle tradice odplula Marie Magdaléna s přáteli pryč ze země. Jejich cílem měla být Galie ve Francii. Nejznámější svědectví o cestě do Francie přináší Zlatá legenda. Sepsal ji dominikánský arcibiskup ze Ženevy Jakub de Voragine v r. 1250. Marie Magdaléna zde nese přívlastky Illuminata a Illuminatrix - Osvícená a Osvicující. Podle Zlaté legendy odplouvá Marie pryč krátce po ukřižování Ježíše. Doprovázejí ji Josef Arimatejský, sourozenci Marta a Lazar, Maxim (jeden z dvaasedmdesáti učedníků Ježíše),  Marie Jákobova, Marie Salome a další. Cílem cesty bylo pobřeží dnešní Provence v jižní Francii. Podle jednoho z motivů musela skupina utéci před nebezpečím ze strany Židů.

Jižní Francie byla za časů Marie Magdalény významnou a civilizovanou částí Římské říše. Rozkvétaly zde římské, řecké ale i židovské osady. Pozemky zde vlastnila např. židovská rodina Herodů.
Legendy se shodují, že loď přistála v jižní Francii, bažinatém kraji plném jezírek, kde se řeka Rhona vlévá do Středozemního moře.  V místě legendárního přistání dnes stojí město Saintes-Maries-de-la-Mer (Svaté Marie z moře). Dříve se místo nazývalo Saintes-Maries-de-la-Barque (Svaté Marie které připluly). Zde tedy přistála loď s uprchlíky. O jejich dalších osudech se však dochovaly mnoho velmi rozdílných příběhů.

Jméno městu Saintes-Maries-de-la-Mer dalo vylodění Marie Salome a Marie, matky Jakubovy, právě u zdejších břehů. Podle tradice zde pak obě ženy zůstaly až do své smrti. Lazar vedl v Marseille první křesťanské společenství, Marta ve městě Tarascon založila klášter. Maxim putoval do Aix.      
Obr. Dvě Marie (Marie Salome a Marie Jakubova) na lodi (Saints Marie Jacobe and Salome, Sts Maries. [5] Chrám Notre-dame de la Mer. Všimněme si modré barvy lodě.

Cesta pokračuje

Jaké byly další osudy Marie Magdalény? Někdo věřil, že se vylodila s ostatními a později odešla do místa zvaného Saint Baume. Tam, prý žila jako poustevnice v jeskyni, oděna jen do svých dlouhých vlasů. Zemřít pak měla v blízkém městečku Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Tato verze příběhu je však silně nepravděpodobná. Za římských časů již bylo místo hustě osídleno a stěží by zde kdokoliv našel klid k rozjímání. Jeskyně byla centrem kultu bohyně Diany Illuminatrix (Diany světlonošky) a žilo zde mnoho kněží a kněžek.
Někdy se legendy o konci životní poutě Marie Magdalény mylně propojily s příběhem o Marii Egyptské. Ta měla žít v 5. stol. a činila pokání v palestinské poušti.  

Král René z Anjou (1408-1480), vyznavač kultu Magdaleny, odkryl v chrámu Notre-dame de la Mer hrobku se dvěma kostrami, které údajně patřily Marii Jákobově a Salome. Po ostatcích Marie Magdalény však nenašel ani stopu. V městečku Saint Maximin se sice ukazují údajné ostatky Marie Magdalény, jedná se však o podvrh.[7] [b]

Jakákoliv pátrání po ostatcích Marie Magdalské ve Francii byly a jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Podle skrytých tradic se Marie Magdaléna ve Francii vůbec nevylodila. Její plavba pokračovala. Dala svůj život, aby uchránila jiný a mohla se co nejdříve opět setkat se svým milovaným.

Následující - Ježíš a jeho žena Marie Magdaléna - nejstarší důkazy

 


[a] Zmínky o napětí mezi panujícím mezi Marií Magdalénou a Petrem nalezneme v textech z Nag Hammádí - viz předešlé díly našeho seriálu o Marii Magdalské. Události popisované v uvedených textech však obsahuje např. i traktát Sestra Kateřina ze 14. století. Dosud je záhadou, jak se mohly tyto informace v traktátu ocitnout.
[b] Podvrhem ze 13. století je listina přiložená k ostatkům. Listina má doložit, že pozůstatky patří Marii Magdaléně. Lebka vystavovaná dodnes ve městě Svatý Maximin jako ostatek Marie Magdalény byla v r. 1974 podrobena expertíze. Bylo zjištěno, že žena zemřela v 1. století ve věku 55 až 60 let. Podle antropologických analýz z r. 1978 byla žena vysoká 147 cm a pocházela z oblasti Středomoří.[9]  
[c] Kostel Sv. kříže patřil Cisterciáckému řádu, k jehož významným duchovním osobnostem patřil i Bernard z Clairvaux.  Sv. Bernard byl autorem řeholních pravidel řádu templářů. Templáři uchovávali úctu k božské harmonii, kde stejně důležitý byl prvek ženský a mužský.

[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
[2] National Geographic - Ancient X-Files - The Mystery of Mary Magdalene.
[3] Starbird Margaret. Mary Magdalene, Bride in Exile. 2005
[4]  Cakes for the Queen of Heaven. Session 3: The Apostle Mary. arblackwell's Blog  [citováno 08. 08. 2012] < http://arblackwell.files.wordpress.com/2010/03/session8.pdf >
[5] Šustová Jana. Romové putují do Saintes-Maries-de-la-Mer. Romové v České republice. Český rozhlas. 2009. [citováno 15. 08. 2012] < http://romove.radio.cz/cz/clanek/22526 >
[6] Languedoc Saints: St Sarah, St Martha, St Mary Magdalene, St Mary Salome, St Mary Jacob, Lazarus, Maximus and Sidonius et al. [citováno 15. 08. 2012] < www.languedoc-france.info/030701a_st_sara.htm >
[7] Picknettová Lynn, Prince Clice. Tajemství templářů. Tajemní strážcové pravdy o skutečné totožnosti Ježíše Krista. 1997. ISBN 80-7306-264-X
[8] Giménez José Luis. El legado de María magdalena - The heritage of Mary Magdalene. [citováno 15. 08. 2012] < http://www.perillos.com/gimenez.html >
[9] Coppens Philip. In the footsteps of the Marys in France. [citováno 15. 08. 2012] < http://www.philipcoppens.com/saintesmaries.html >
[10] Burstein Dan, Keijzer Arne. Secrets of Mary Magdalene: The Untold Story of History’s Most Misunderstood Woman. 2006

Vytvořeno: 08. 08. 2012