Hebrejská Bible-Postavy (Nefilové IV.)
Nefilové (IV.)Nefilové - potomci mimozemšťanů a lidí
Genesis - od kdy zde byli Nefilové?Podívejme se znovu na záhadné biblické verše zmiňující Nefily: BKR[1] Genesis 6:1-4 (slovo v závorce přidal autor dle hebrejského originálu)
Synové Boží si brali lidské dcery a ony jim rodily. Synové Boží byli mladší bohové, podřízení nejvyššímu Bohu, vládci nebeského společenství (viz Synové Boží). Podle některých věrouk byly mezi Boží syny počítány i jiné nebeské bytosti, např. andělé. Za syny boží mohli být považováni všichni, kteří na zem přišli z nebes. Nefilové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom... Podle této věty z Kralické Bible lze usuzovat, že v době, kdy synové Boží vcházeli k lidským ženám, zde již Nefilové byli. To by znamenalo, že Nefilové nejsou potomky synů Božích a lidských dcer. Verš je však možné chápat i tak, že Nefilové zde byli v době, kdy je ženy porodily (po spojení se syny Božími) a také v dobách následujících. Porovnejme stejné verše v jiném, novějším překladu: CEP[2] Genesis 6:1-4 (slovo v závorce přidal autor)
Český ekumenický překlad (CEP) je zde jednoznačný. Ze spojení synů božských a dcer lidských se rodili Nefilové (viz Gen 6:4-5). Také z dalších překladů plyne, že Nefilové nejspíše byli potomky synů Božích a dcer lidských:
Nefilové jsou zmiňováni až v době, kdy nebešťané obcují s lidskými ženami a ty jim rodí. Chronologie podle verše Genesis 6 je následující: 1. Lidé se množí. Lze se setkat i s názorem, že verše Gn 6:1-4 jsou cizí a do knihy Genesis byly převzaty z jiných zdrojů. Odpověď, kdo byli Nefilové, bychom tedy mohli hledat právě v těchto původních starověkých textech. Nejstarším veřejně dostupným mimobiblickým textem, který přímo zmiňuje Nefily, je 1. kniha Henochova a Kniha obrů. 1. kniha Henochova1. kniha Henochova (též Etiopský Henoch) patří mezi nejznámější starozákonní apokryfy.[a] Obsahuje pět knih. První z nich, Kniha strážců, byla sepsána asi ve 3. stol. př. n. l. V původní aramejštině se dochovaly jen zlomky (Kumrán - svitky od Mrtvého moře). Vcelku se kniha dochovala v jednom z etiopských náboženských jazyků (proto Etiopský Henoch). V kapitole 6 – 16 text vysvětluje biblický oddíl Genesis 6, kde se hovoří o božích synech, kteří si brali lidské dcery a ty jim plodily Nefily. Kniha strážců zde spojuje dvě tradice; podle jedné je původcem všeho toho zla vůdce padlých andělů Šemichaza a hřích spočívá ve smíšených sňatcích andělů s lidskými dcerami. Podle druhé tradice je hlavním svůdcem a viníkem Asáél (desátý anděl) a hřích spočívá ve zjevení tajemství (která lidem nenáležela) lidským dcerám.[4] Kniha strážců[4], kapitola 6 - 7
Synové nebes jsou v textu označováni také jako Strážci či andělé. Podle Henochovy vize přestoupili Strážci nebeský zákon a učili lidi různá "tajemství" - obrábění kovů, výrobu zbraní, bylinkářství, zaříkávání, astrologii či hvězdářství. Lidé ale propadli zlu a začali prolévat krev. Za to mají být potrestáni Strážci potopou a spolu s nimi i většina lidské rasy. Strážci se dělí do dvou skupin. Vůdcové prvé skupiny (dobří andělé) pověřili Henocha, aby doručil vzkaz vůdcům druhé skupiny, zvaným "Strážci nebes" (padlí andělé). Dobří andělé komunikovali s Henochem pouze ve snech, vizích. Padlí andělé však byli schopni hovořit s Henochem přímo. Navíc obcovali s lidskými ženami a rodily se jim tak děti. To ukazuje na to, že pokud k těmto událostem opravdu došlo, pak "padlí andělé" měli nejen fyzické tělo, ale byli geneticky kompatibilní s lidskou rasou. Dobří andělé (1. skupina) byli naopak těla nehmotného a mohli komunikovat jen prostřednictvím vizí. 200 Strážců, kteří sestoupili na horu Chermon, bylo skutečnými bytostmi z masa a kostí, geneticky příbuzní či totožní s pozemskou lidskou rasou. Kniha strážců 9:8-9
Rodily se děti a zřejmě prospívaly (s potenciálem žít 500 let), jinak by je nebylo nutné vyhladit: Kniha strážců 10:9-12
Děti strážců byly zvány obry podle jejich údajného vzrůstu. V jedné pozdější verzi textu se dokonce uvádí, že obři byli vysocí 3000 loktů ( to je více, než 1 km). Takové velikosti lze jen stěží uvěřit, zvláště když byli rozeni lidskými ženami. Byli však jistě velkých postav. Lze ztotožnit tyto obry s Nefily?
Podle knihy Henochovy tedy byli Nefilim jednoznačně plodem sexuálních styků Strážců a lidských žen. Nejasně je ve verši naznačena určitá posloupnost. Nejprve se narodili obři, z nich se stali Nefilové (Nephilim) a z nich se zrodili Eljo (Elioud). To vede k teorii, že Nefilim bylo označením určité rasy lidí - kříženců, kteří postupně vzešli z obrů narozených spojením Strážců a žen. Nefilové žili na zemi před potopou (10 000 př. n. l.?) a žili zde i tisíce let po potopě. Kniha Numeri dokládá, že zde žili ještě v období 1200 př. n. l. Obří polobohové odsouzení ke smrtiJak tedy vypadali Nefilové, rasa vzešlá ze spojení záhadných
Strážců a lidských žen, a jaký byl jejich osud? Mojžíš poslal dle přání Hospodina zvědy, aby prozkoumali kanaánskou zemi. Ti se vrátili vyděšeni: CEP Numeri 13:27-33 (slovo v závorce přidal autor)
Pradávní obyvatelé Kanaánu, obři Anákovci, zřejmě patřili k Nefilům. Anákovci byli řazeni také k Refájcům, což bylo obecnější označení obrů žijících v Kanaánu.[3] Mojžíš v následující biblické knize vypráví o přípravách k obsazování Kanaánu: CEP Deuteronomium 2:9-11
Ke známým Refájcům patřil např. bášanský král Og či válečník Goliáš. Železné lože krále Óga mělo podle Bible rozměry 9 x 4 lokte (Deuteromium 3:11). Refájci a Anákovci začali být podle Bible vyhlazováni Izraelity pod vedením Jozua, Mojžíše a Káleba. Další byli pobiti Davidovým vojskem. CEP Jozue 11:21-22
Na jiných místech vyhladil obří praobyvatele sám Hospodin (Deuteronomium 2:12, 20-23, 9:1-3 či Ámos 2:9).[3] Nefilové-Refájci-Anákovci byli podle Bible předurčeni k postupné záhubě. Nejprve potopou, pak válkami vedenými Mojžíšem, Jozuem, Davidem a dalšími. Lze snad význam pojmu Nephilim odvodit právě od jejich předurčení k záhubě a smrti? Např. Ronald S. Hendel se domnívá, že Nephilim znamená doslovně "padlí". Slovo je prý běžným hebrejským eufemismem pro smrt. Spojení Nefilů s jejich neodvratnou smrtí je patrné ve všech biblických zmínkách o těchto polobozích.[3] Nezapomínejme ale, že poté, kdy se zde objevili Nefilové, Hospodin se rozhněval na člověka a seslat na zemi potopu. Nefilové tedy byli určeni k záhubě ale zároveň byli i příčinou záhuby člověka. Přežil pouze Noe a jeho blízcí. Bible a kniha HenochovaShrňme informace z Hebrejské Bible a knihy Henochovy. Před potopou světa zde působily tajemné bytosti, zvané v Bibli synové boží a v knize Henochově synové nebes, andělé či strážci. Zjevně tedy přišli někde seshora z nebes, nejednalo se o bytosti pocházející ze Země. Směle je tak můžeme označit za mimozemšťany, Ze spojení mimozemšťanů s lidskými ženami se rodili
Nefilové. Byla to mimořádná rasa, která zde žila spolu s lidmi zhruba od 10.
tisíciletí př. n. l. Spojení mimozemšťanů s lidmi a rození jejich potomků na
Zemi bylo proti božím zákonům. Je otázkou, jak důvěryhodné v tomto směru jsou biblické texty i Kniha strážců ze sbírky Henochovy. Prvotní historie Izraelitů, popisovaná v Hebrejské Bibli, je mnohdy zpochybňována. Popis útěku Izraelitů z Egypta, putování pouští a násilné obsazování Kanaánu Izraelity (kdy mělo docházet i ke kontaktům s obry) neodpovídá znalostem archeologie (viz Obsazení Kanaánu). Autoři biblických textů vytvářeli fiktivní historii svého národa z důvodů národnostních, politických i náboženských (viz Proč byla napsána Bible). Byl i konflikt mezi Izraelity a Nefily (Anákovci, Refájci) jen ideologickou fikcí? Proč by si zrovna něco takového, jako jsou obři, bibličtí autoři vymýšleli? Odkud čerpali inspiraci k příběhům o bojích s obřími polobohy? Existovala taková rasa v blízkovýchodních mýtech a legendách? Existují o potomcích nebešťanů s pozemšťany i jiné záznamy? Jak s tím souvisí potopa? Nalezneme v prastarých mýtech nějaké vysvětlení? Předchozí - Morfologie slova Nephilim Následující - Padlí synové boží a Nefilové - příčina potopy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|