Původní zdroje Hebrejské Bible I.

Úvod

Pro nás nejcennější z knih Hebrejské Bible je ta prvá - kniha Genesis. Vypráví o vzniku světa a o počátcích lidstva. Obsahuje řadu známých příběhů - stvoření člověka (Adam a Eva), vyhnání z ráje, Kain a Ábel, Noe a potopa, Babylonská věž, Sodoma a Gomora. Nalézáme zde útržky pradávných mýtů, které by se jinak stěží dochovaly. Byly samozřejmě upraveny a přetaveny s cílen odůvodnit existenci izraelského národa jako národa vyvoleného Bohem. Avšak, pokud poodhrneme závěs ideologie, naskytne se nám zcela jiný obraz.  

Prvých devět knih Hebrejské Bible (Genesis až 2. Královská) popisuje tzv. primární historii izraelského národa. Čteme o době patriarchů a odchodu Izraelitů do Egypta. Odtud měli čtyřicet let putovat Sinajskou pouští a nakonec přijít do zaslíbené země. Popisováno je vyhlazování národů při vojenském obsazování Kanaánu, doba soudců a doba králů - vybudování mýtické sjednocené říše pod vládou Davida a Šalomouna. Zlatý věk končí rozpadem království a nakonec je Jeruzalém dobyt babylonským králem.

Dnes je historiografická spolehlivost biblických tradic silně zpochybněna. ^[1] Primární historie popisovaná v Bibli je v rozporu s poznatky archeologie (viz Biblická archeologie).

Podstatně se změnil také názor na vznik vlastních textů. Podle tradice psal Tóru Mojžíš někdy ve 13. stol. př. n. l. Biblisté konce 19. století rozeznávali několik málo pramenů, z nichž nejstarší měl vyvěrat někdy v 10. století př. n. l. a jejichž slévání do jediného proudu bylo ukončeno v 5. stol. př. n. l. Zatím nemáme jednoznačné důkazy, kdo a kdy napsal prvé knihy Hebrejské Bible. Stále více odborníků však posouvá dobu vzniku pěti Mojžíšových knih až do období babylonského zajetí Židů (586 -538 př. n. l.) či krátce po něm. Autoři Bible vykonstruovali historii židovského národa s úmyslem  zachovat národní sebeuvědomění a své náboženství v dobách útlaku (viz Proč byla napsána Bible? , Kdo a kdy napsal Tóru?, Minimalisté).
To neznamená, že by biblické texty byly pouhým výmyslem několika autorů žijících v 6. století př. n. l. či později. Jsou zde zachyceny příběhy předávané po tisíciletí. Lidé v Knize knih nalézají oporu a moudrost našich předků. Bible je důležitá i z hlediska poznávání víry a života prastarých lidských kultur doby bronzové a železné. I když je v primární historii popisované prvými devíti knihami Bible asi více symboliky a víry, než reálných historických údajů, nalézáme zde neocenitelný zdroj poznatků o dávném životě našich předků. A hlavně lze v Bibli číst o cestě člověka k Bohu ale i od Boha, o hledání smyslu našeho bytí, ale také o bloudění, odlidštění a ztrátě lidství při honbě za vyvoleností.

Nelze vyloučit, že odborníci mají skutečně pravdu v tom, že primární biblická historie je dílem jedné autorské dílny a byla sepsána v období několika málo let. Byla tedy z Bible stržena opona tajemství? Domníváme se, že je tomu právě naopak.
Je zřejmé, že autoři museli při tvorbě svých textů silně čerpat z mnoha prastarých zdrojů, dnes již ztracených. Zpracovávali  do ucelených příběhů prastaré legendy a mýty, předávané ústní i písemnou tradicí. Biblické příběhy byly sice formovány z ryze praktických národnostních či náboženských důvodů a mnohé bylo přetvořeno, upraveno či zcela pozměněno. Přesto však lze v Hebrejské Bibli hledat původní zdroje, které nám mohou sdělit mnohé o pradávném životě našich předků a varovat nás tak před chybami, které vedou lidstvo opět ke konci. Poznání minulosti je šancí k pochopení přítomnosti a predikci budoucnosti.

Vydáno: 02. 02. 2006