Dotaz:
"píšete že v duši začali věřit autoři biblických textů až pod vlivem Řeků. Jak ale vysvětlíte, že o duši se píše již v Genesis?".


Odpověď:
Máte pravdu, v knihách Pentateuchu (Genesis, Exodus atd.) čteme v českém překladu o duši. Jedná se však o nepřesný a matoucí překlad (říkám tomu textový virus). Původní hebrejské slovo "nefeš" znamená něco zcela jiného, než duši v řeckém resp. našem pojetí.

Jednalo se o "životní dutinu naplněnou krví", později se tak označoval individuální živý tvor. Řecká tradice chápala duši jako něco, co může existovat odděleně od lidského těla.

V některém z příštích článků se tomuto tématu budu věnovat. Děkuji za námět!
Pavel Mat

Doporučuji k tomuto tématu si sehnat článek prof. Hellera "krev v duši či duše v krvi" (nevím, zda to je přesný název). Tam je to vysvětleno, jak to je s pojmem "duše" v hebrejské Bibli.

Zdravím,
kde je možné se více dočíst o tomto u farizeů-"Duše je nesmrtelná a může vejít do jiného těla"? Uvádí to přímo jen Flavius?

Souvidí to např. s tímto

Matoušovo evangelium 16,13-16

Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"
Oni řekli: "Někteří za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."
Řekl jim: "A za koho mě pokládáte vy?"
Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha."


Kdy někteří židé považovali Ježíše za vzkříšeného,reinkarnovaného? dávného proroka v novém těle?

Víra farizeů ve zmrtvýchvstání je celkem jistá.

S vírou v to, že duše může vejít do jiného těla, je to spornější.
Vím zatím skutečně jen o spisu Josepha Flavia (Židovská válka). Přesnou citaci Flavia doplním.

Verš, který uvádíte, svědčí asi spíše o víře lidí té doby ve zmrtvýchvstání, než ve stěhování duše do jiného těla.

v dnešní epoše informační a komunikační revoluce je nutno nahlížet na představy o duši především z hlediska možného toku informací mezi ní a hmotným tělem. Nehmotná duše by musela s tělem dokonale komunikovat, aby byla v obraze jeho dění a aby jeho konání nějak také ovlivňovala. Jinak by nemohla za něho zodpovídat a někde v pekle i pykat. Musela by vidět, slyšet a cítit to samé, co i tělo, jeho vědomí a jeho mozek, učit se spolu s ním od kojeneckých dnů žít, studovat a získávat všechny vědomosti a vše si také pamatovat. V opačném případě by mohla být nanejvýš jen nějakým cizorodým parazitem, lpícím nějak na těle.

Avšak jakými cestami a prostředky by mohla duše s tělem komunikovat? Z fyziologie víme, že smyslové a tělesné orgány komunikují mezi sebou a s mozkem biochemickými a bioelektrickými synaptickými impulsy a to na úrovni nervových buněk a jejich neuronových výdutí. Vzruchy vyvolané těmito impulsy se přenášejí nervovou soustavou při čemž mozek hraje roli gigantického gener

Možná, že problém toku informací mezi tělem a duší vůbec neexistuje?
Co když je tělo např. něco jako televizor? Když má signál (duši), hraje. Když se televizor rozbije, neznamená to zánik signálu (duše).

Vědomí,nevědomí,sny iluze nebo zahalená pravda?S tím Brnem mám také své zkušenosti.

V Bibli je zmiňováno tělo, duše a duch.

1Te 5,23 Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho

ducha, duši i tělo

bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

Někteří si to vysvětlují takto.

Tělo = zrak, sluch, čich, hmat, chuť
Duše = intelekt, vůle, emoce
Duch = intuice, svědomí, touha komunikace s Bohem (zvířata se nemodlí)

Smrt podle Bible není zánik, ale ODDĚLENÍ.

Máme smrt fyzickou i smrt duchovní

Při fyzické smrti se oddělí duše s duchem od těla, ani tělo nezaniká a odděluje se, voda se odpaří, nezaniká a tělo se dál odděluje na prach chemických prvků ze kterých se skládá vesmír.
Prvnímu člověku bylo řečeno prach jsi a v prach se obrátíš.

Při duchovní smrti dochází oddělení duše s duchem od Boha a dárce života.
Prvnímu člověku bylo řečeno, že v den kdy se dotkne ovoce, že zemře. Bude oddělen od Boha.
Zemřel duchovně, nezemřel fyzicky do 24 hodin ještě nějaký čas žil i když duchovní smrt přináší i smrt fyzickou.
I Ježíš na kříži nejprve zemřel duchovně, kdy volal proč Ho Otec opustil, to bylo v době, kdy na Sobě měl hříchy lidí a Otec nemůže být tam kde je hřích. Došlo proto k oddělení Syna od Otce k duchovní smrti a ta přinesla i smrt fyzickou i když u Ježíše to bylo jenom na víkend, po víkendu už to bylo zase v lati, pouze to oddělení bylo v době, kdy byl hřích přibit na kříž a s konečnou platností ukřižován .

tady nejsou žádné záhady, východní filozofie toto ví tisíce let.
ano, tělo, mysl a duch, neboli, tělesné, duševní, a duchovní. tělo to je každému jasmé, mysl může být jak racionální, tak emocionální. tedy mysl může být pouze třírozměrná, minulost, přítomnost, budoucnost, tedy časoprostor-pohyb. cesta ke čtvrtému rozměru,(turya) stavu je přes pravdu, přítomnost, tedy žádná myšlenka, klid mysli. pozorovatel, svědek této mysli je čisté vědomí a pozornost. je tam subjekt a objekt, svědek a předmět pozorování, kdo je tedy ten svědek, subjekt, když cokoli můžeme pozorovat, vnímat, tím nejsme. čím tedy jsme? v tomto stavu, bodě, klidu mysli, přítomnosti, se setkává čas a prostor v jednom bodě. potom člověk může vnímat svoji duchovní , řídící část bytosti, a tou je duchovní, jemněhmotné tělo energií, nazývaných čakry. toto duchovní tělo, a jeho síly je nám schopno ukázat, zda jsme skutečně duchovní bytostí, nebo ještě někde klopýtáme.
člověče, poznej sám sebe. cesta, sebepoznání vede dovnitř. vše co je, je z ducha, akorát ten pohyb nemusí být odrazem lásky, může chybně běžet podle vůle iluze, ega, mysli. zbavme se iluze, pak se objeví skutečnost. v časoprostoru, pohybu, totiž nelze absolutizovat, ohraničovat. naše mysl to ale bláhově stále dělá. proč? aby pochopila, že pochopit, je přestat to chtít chápat, vymyslet. tedy být ve stavu klidu mysli, přítomnosti, při bdělém uvědomění. pravda je přítomnost, tady a ted. prázdno je forma, forma je prázdno. pohyb a nepohyb, dvě strany jedné mince.

"Jedno je jisté. Stále s jistotou nevíme, co nás po smrti čeká. "

Mluvte za sebe. Já třeba vím co nás po smrti čeká. Jen stačí hledat na netu svědectví lidí.

Např. www.klinickasmrt.cz (Jan Boštík v 17 letech skákal do vody, po skoku si zlomil páteř a následně prožil klinickou smrt a setkal se s Ježíšem Kristem)
Nebo další svědectví s názvem "5 a půl dne v nebi", které v mnoha věcech souhlasí s jinými svědectvími. Je toho spousta.

V dnešním světě bohužel svědectví nemá skoro žádnou váhu. Přitom z pohledu pravdy je to tak přirozené. Svědčíme o tom co je pravda a co je dobré... Viz Jan 1, 7-8:

7. Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby skrze něho všichni uvěřili.
8. On nebyl to Světlo, ale přišel, aby o tom Světle vydal svědectví.

kdo se ptá, ten se dozví
http://www.jogameditacia.sk/ na_citanie_uvod .html

Světlo máme všichni ve své duši ( málo kdo ho za život a ani na smrtelné posteli uvidí ) to se snaží říci všechny prameny náboženství, ale to jsme si s toho udělali sami z vlastní nevědomosti a zplodili ve své nezralé fantazii.. Ke světlu je 7 bran, 7 nebes atd,: je to těžká cesta odříkání zdokonolování vlastního myšlení, potlačení atavistických pudů, a až po té, se objeví, to světlo boží, ale jen obrazně - protože to znamená, že člověk dokázal v sobě zabít zvíře, dobyvačnost, sebelásku, opovržení, nenávist a vše proti zdravé mysli, rozumu a smířil se svým svědomím!

Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane poznanie som tak potreboval, a potrebuju najma do morku kosti vystraseni krestania...hlavne tema sheolu ale aj skumanie vsetkych inych moznych dezinterpretacii si myslim moze ttm nestastnym dusiam priniest konecne ulavu...(moje bremeno je lahke...) Zehnam Vam :)

Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťany a členy různých křesťanských církví (katolické, protestantské apod.). Křesťané rozhodně nemusejí být "vystrašeni do morku kostí" a věřím, že nejsou. Trochu jsem upravil závěr článku. Jak snad získávám životní zkušenosti a znalosti, zdají se mi některé mé starší články naivní i domýšlivé (mírně řečeno).
Nu, končí práce na poli a zahradě a snad budu mít opět čas více psát nebo doplňovat již napsané.
S pozdravem Pavel M