Docela jsem se pobavil, kolik pozornosti je ve Vašich textech věnováno postavě Marie z Magdalu. V tom se Váš přístup velmi podobá tvrzení různých módních (a velmi neseriozních) autorů literatury "faktu", kteří těží z produkování pikantních fabulí o údajné Ježíšově rodině. Podporujete falešné zdání, že NZ utajuje její existenci (ale nemůžete popřít, že kromě Marie, matky Ježíše se o žádné ženě v NZ nepíše tolik, jako o této Marii, včetně informace, že se jí jako první zjevil Ježíš po svém vzkříšení) a přímo toužíte dokázat nedokazatelné - že byla Ježíšovou družkou. Mimochodem, apokryfní gnostická evangelia jsem četl a jejich nesmírnou slabinou je, že se soustřeďují na všelijaké historky a báchorky o Ježíši - a třeba M. Magdaleně, snaží se působit velice vznešenou dikcí, ve skutečnosti ale postrádají jasnou duchovní integritu. Výsledkem je, že zvěstují jiné evangelium, jiného Ježíše. Vaše pokusy opakovat tvrzení, že apokryfní knihy byly vyřazeny díky nepřízni institucionalizované církve jsou jen recyklací názorů různých Brownů a jemu podobným - ve skutečnosti jde o to, že jejich úroveň jako duchovní text je mizerná. Navíc, v pronásledované církvi až do 4. století žádná pyramidální struktura neexistovala (v době, kdy už byl NZ dávno definovaný) - ta postupně začínala růst až na konci 4. století.

Dobrý den, děkuji za váš názor. O vývoji ranného křesťanství, pravdivosti evangelií a historii vzniku novozákonního kánonu se teprve chystám psát. Takže jistě budeme mít mnoho materiálu k diskuzi.
S pozdravem
Pavel M

Docela jsem se pobavil, že Vám vadí a je to zcela zřejmé, kolik pozornosti je Marii Magdalské věnováno. Nevím proč by ženský element měl být upozaďován a protěžován pouze muž. Žijeme zaplať pán Bůh v době, která umožňuje udělat si vlastní úsudek a také nevidím žádný důvod proč by lidé neměli poznat i evangelia, která kanonizovaná nejsou. Přeji Vám hezký den, Jiří.

Nesmírnou slabinou je, že jste gnostická evangelia jen četl, poté ztoho musely logicky vzejít prapodivné věty: vznešená dikce; postrádání jasné duchovní integrity; že jejich úroveň jako duchovní text, je mizerná. ?! Tak nevím... Myslíte si snad, že to co "křestanská církev" předvádí patnáct století, že nepůsobí vznešenou dikcí, anebo že nepostrádá jasnou duchovní integritu?

moudře napsáno :-) ...

Dobrý den Pavle, děkuji a gratuluji k opravdu zajímavým článkům. Ať už mám jakýkoliv názor na Máří, zaráží mě jedna věc. Proč je pro věřící lidi, tak nemyslitelná teorie, že by Ježíš byl ženatý, měl děti a provozoval sex. Proč by byl v jejich očích nečistý. Vždycky poznámka tímto směrem v diskuzi věřícím na toto téma vyvolala šílenou reakci. Je to pro ně prostě nepřípustné. Pro člověka v 21. století.

Děkuji za vaše slova. Ve světle nových poznatků je pro mne osobně dvojjedinost Ježíš-Máří mimo jakékoliv pochyby. V některých dalších článcích se tomuto tématu pokusím dále věnovat. Člověk se stává ucelenou bytostí životem se svou polovičkou. Ježíš s Máří nám ukazují tuto cestu i když se ji mnozí snaží zastřít.
Pavel M

Proč by měl Ježíš ztratit své božství tím,že by měl ženu. V některých příbězích bývá oslovován rabbi. A rabínem se nemoh stát muž svobodný. Vůbec by mi nevadila ani nějaká přímá linie potomků.Možná to je důvod proč se Marie Magdalská nehodila řím. katol.církvi. Že její pověst prostitutky nemá žádný základ v evangeliích uznali až r. 1969.Byla jednou z žen,které odmítli Ježíše opustit, byla i u ukřižování a jako první se setkává s Ježíšem po jeho zmrtvýchvstání.Asi toho měla v hlavě víc než jen starost o krb domova.

Protože dogmatickou,fundamentalistickou církví se od počátku vine sexualita jako příliš profánní,hříšná,(Augustýn,Tomáš Akvinský) nelze jí zcela potlačit (ovce se musí rozmnožovat),ale ani v manželství nemá být slastná.Člověk má žít v askezi a utrpení aby se přiblížil Kristu.Tímto církev obhajuje kněžský celibát

Mám obavu, že povídání o Máří Magdaléně se stává více výpovědí o fantazii dnešních lidí, než o realitě. Článek se usiluje identifikovat Máří Magdalénu s učedníkem, "kterého Ježíš miloval", ovšem argumentací, že všechno je ve skutečnosti jinak, než jak je o tom psáno v dochovaných evangelijních textech. Takovým způsobem lze ale dokazovat úplně cokoliv a nelze proti tomu nijak argumentovat ...

A propos k biblickému textu "byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš", jehož překlad v ČEP je v článku označován za nepřesnost. Není tomu tak, překlad ČEP je naopak velmi přesný, protože si uvědomuje, že nejde o řeckou frázi, ale o semitismus. Fráze "en tó kolpó tú Jesú" je řeckým kalkem hebrejštiny ("kolpos" je překladem hebrejského slova "chejk") a v dané frázi je jeho význam "na prsou", případně "v náručí". Mimochodem C. Tresmontant obdobnými semitismy dokazuje hebrejštinu jako originální text evangelií.

Podle řeckého textu měl učedník spočívat v Ježíšově klíně či na jeho prsou. CEP však překládá "byl u stolu po jeho boku". To je přec rozdíl, sedět s někým u stolu po jeho boku nebo mít hlavu na jeho prsou, nemyslíte? Řecké slovo "kolpos" znamená ňadra, prsa, hruď. Na to je v článku upozorněno, nicméně jen pro zajímavost. S teorií o hebrejském původu evangelií to nemá nic společného. S pozdravem Pavel M

Dobrý den, vidím, že se tady rozběhla docela slušná debata.Potvrzuje se i to, že Ježíšova lidská stránka s jeho lidskými vlastnosti je velice citlivé a ožehavé téma. A mne uniká důvod. Opravdvu nechápu, co je špatného na tom, kdyby byl Ježíš ženatý a žil život se vším všudy a měl děti, když i on sám učil své žáky o důležitosti rodiny. Jsem realista s vědomím, že člověk je bytost nedokonalá a chybující: Nedržím se zarputile jedné teorie a neodmítám jiné. Dávám šanci všem názorům. Přiznávám ovšem, že dávám přednost teoriím reálného chrakteru. Jako je ta, že nepostkvrněné početí je z fyziologického hlediska nemožné. A myslím, že to že Ježíš žil normální život je velice pravděpodobné. Byl to muž, který měl své potřeby a cíle. Byl to v mých očích velice chytrý a cílevědomý člověk. Proč by nemohl být celý jeho příběh jen velice dobře promyšlený a vykonstruovaný tak, aby přesně zapadal do prorotství o příchodu Mesiáše, s cílem stát se králem židů a ne jen židů. Jeho učení mohlo vzniknout jen jako " příprava půdy" pro jeho záměr a cíl, aby zpřístupnil Toru širšímu spektru národů a on si pak rozšiřoval své králoství. Třeba je křesťanství jen druhotný produkt vývoje jeho plánů a situace, která vznikla a toho, jak to všechno nakonec dopadlo, jehož základy položil až Pavel, samozvaný 13.apoštol, který s Ježíšem neměl nic společného.

Jen pro upřesnění: církevní otcové ve druhém století, si skutečně s fantazií nebrali servítky, když zhmotňovali povahu gnostických textů, proto jasně tušíte, že křesťánství je jen druhotným produktem. A ještě jedna věc: Poznejte, že Apoštol Pavel má s Ježíšem víc společného, než je napsáno, kde (a jak) se "musí" číst (rozumět). (obecný odkaz: Tom.evan. log. 2)

Od okamžiku kdy se tu objevil "Homo atd." vypadá početí naprosto stejně. Evangelium Ebionitů :Když byl lid pokřtěn, přišel také Ježíš a byl od Jana pokřtěn. A hlas z nebe pravil: "Toto je můj milovaný syn, v němž jsem našel zalíbení.Já jsem tě dnes zplodil." Tohle si snad nejvyšší dovolit může.Ledacos může , ale nechce . Tohle chtěl.

Váš výklad má nejednu slabinu, opíráte se o film Da Vinci code, což je nesprávné a to z několika důvodů. Předně obraz poslední večeře Páně je už uměleckým ztvárněním a ne namalovanou historicku událostí a je značně z historického hlediska nepřesný. Ve filmu je třeba uvedeno, že na stole není kalich, ale na stole je dvanáct skleniček, což samozřejmě nebylo v té době možné, Ježíš i učedníci byly poměrně nemajetní a sklenice prostě takové nebyly. V té době, se nesedělo u stolu jak to známe dnes, ale pololeželo. Učedník, který měl hlavu na Ježíšových prsou měl tedy lehátko natočené tak, že jejich hlavy byly u sebe a k jinému apoštolovi měl Jan tedy zase obrácené nohy, byť ne zcela. Pro nás je zcela nepochopitelný, takový vztah mezi dvěma muži, ale v té době byl zcela normální a mravní. Naše doba je pokřivená právě současnou morálkou(tedy absencí morálky), ale dřív bylo pro muže běžné že se políbili. V poučení sv. Benektita je uvedeno, že všichni příchozí do kláštera mají být políbeni na ústa, jako znamení bratrské svornosti. V dnešní době činí někomu problém políbit i vlastní dítě natož bratra a to i pokrevního, ne tak jak je to míněno v Církvi. Než budete chtít zasvěceně psát o tak jemných věcech jako je vzájemná láska, zkuste přemýšlet o tom, co všechno zastírá náš současný pohled na tyto "věci" - homosexualita, nevěra, sexualita jako taková(vnímáme náznaky nebo narážky sexuální povahy tam kde nejsou, nebo je zase nevidíme tam kde jsou), představa, že Ježíš měl ženu spíš vychází z toho, že nechcete připustit, že by někdo mohl být bez ženy. Možná nechápete, co to znamená služba bližnímu, sebevydání sama sebe pro druhé, bez nároku na odpočinek a vlastní pohodlí. Proto jsou kněží v ŘKC svobodní aby byli kdykoli volní pro službu druhým. Proto se tak zdůrazňuje duchovní otcovství u těch, kteří se rozhodli pro celibát, jejich život může pomoci mnohým k tomu, aby začali správně žít. Možná je to proto, že jste "na povrchu" a tam nenalézáte to co hledáte a tak musíte přidávat další a další zdroje, silně pochybné, aby vám Evangelia dávala smysl. Ten smysl není v množství informací, ale v srdci člověka, který dává prostor Bohu. To píše sv. Pavel:"proto se já musím menšit aby On mohl růst"(Ježíš) Duchovní život není o načtení, ale o kontemplaci. Nechci vám dělat přednášku o různých filozofických směrech, které jsou dávno překonané a neuznávané(např. marxismus) a přesto části těchto systémů, běžně přetrvávají v myslích lidí, aniž by jsme věděli, že jsou špatné. Tak nekonečně opakované tvrzení, že to co se mi libí je správné vlastně pochází od Nietscheho a to už všichni uznali(téměř všichni) že jeho teorie je jedna z nejhrůznějších a sloužila jako opora nacismu a ten z ní těžil. Problém je v tom, že tato věta, vytržená z kontextu je pro nás pohodlná, umožňuje dělat to co je jinak nesprávné, přestože, kdyby si člověk přečetl systém celý, uvědomil by si k čemu to vede a jak je to "nelidské" a z takových různých vět z různých systémů, které v důsledku znamenají zamítnutí Boha, lidskosti, svědomí, pravdy je dnes složen "světonázor" většiny lidí, aniž si to uvědomují. C.G. Jung potom co odpadl od Boha(byl synem protestantského kazatele - to je důvod, proč kněží v ŘKC nemají děti:-) ) přejmenoval Boha na kolektivní nevědomí, prostě se potřeboval vyrovnat s tím, jak Boha poznal, když žil duchovním životem a se současnou situací, kdy Jej odmítl(zjednodušuji), tím udělal nebezpečný krok k tomu aby se z Boha osobního - Osoby, stalo nejdřív Něco, později něco nebo dokonce cokoli. Pokud chcete zkoumat křesťanství - tedy Toho kdo je podstatou christianoi-což je původní řecké označení křesťanů a znamená to Kristu patřící, musíte poctivě zkoumat to co napsali ti, kteří Kristu patřili a patří. Přečtěte si pouštní otce jejich apofthegmata, spisy apoštolských otců, sv. Augustina jeho Vyznání a nečtěte něco od těch, kteří ani pořádně nevědí co píší. Když se budete chtít něco dozvědět od čemkoli jiném, třeba o sv

O film "Da Vinci code" jsem se neopíral. Zřejmě máte na mysli knihu D.Browna "Da Vinciho kód (Šifra mistra Leonarda)", která byla i zfilmována.
Článek jsem psal v době, kdy zde o knize nebylo ani ponětí. Mimochodem, knihu jsem později četl a mohu doporučit. Jedná se o dobře psaný dobrodružný román. O tom, že Leonardo daVinci patřil k zasvěceným a měl přístup i k informacím o skutečném vztahu Ježíše a Máří se hovoří již stovky let, D.Brown pouze použil zajímavou a známou látku k napsání čtivé knihy. Píšete, že je třeba přemýšlet o tom, co je dnes zastíráno. S tím naprosto souhlasím a i proto jsem psal diskutovaný článek. O celibátu v katolické církvi článek není. A co je přirozené? Samozřejmě život muže a ženy v lásce a sjednocení. Zde nebyli Ježíš a Máří výjimkou.