Marie Magdaléna (VIII.)

Ježíš a jeho žena Marie Magdaléna - nejstarší důkazy

Věřili  první křesťané, že Ježíš měl ženu a tou byla Marie Magdaléna? Existují pro to důkazy či alespoň indicie?

Exile carpet - nejstarší zobrazení Marie Magdalské a Ježíše

Prozatím nejstarší všeobecně známé zobrazení svaté rodiny pochází z 2. století. Malý kobereček, používaný pravděpodobně prvními křesťany, může zobrazovat Ježíše,  Marii Magdalénu a jí podobnou světlovlasou holčičku.

Obr. Fragment koberce - tzv. Exile carpet (Exilový koberec). 2. stol. [1]

Vpravo je světlovlasá Marie Magdalská, vlevo holčička a níže uprostřed Ježíš Kristus (tkanina je zde silně porušena).

Kobereček pochází z období 150-180 n. l.  Je na něm zobrazeno celkem pět lidských postav resp. poprsí. Tři hlavy jsou obkrouženy svatozáří (prostřední a obě dvě v horní polovině obrazu). Dvě horní tváře mají světlé vlasy, hlava vlevo je menší než ostatní, jedná se zřejmě o dítě podobající se obličeji vpravo, asi své matce. Ženu a dceru (obě se svatozáří) nese modrá loďka. Centrální figura je největší, obkroužena dvojnásobnou svatozáří. Pravděpodobně je zde zobrazen Ježíš Kristus.		Obr. Nákres hrubé rekonstrukce koberce.[1]
Obraz na koberci přesně odpovídá prastaré legendě o odjezdu Máří Magdalény z Palestiny po ukřižování Ježíše. Všechny uvedené detaily jsou v naprostém souladu s tradicí o útěku Ježíšovy rodiny. Marie byla světlovlasá s modrýma očima. Loď, která s Marií Magdalénou a jejím doprovodem přistála v jižní Francii, byla modrá. Znak na čele byl znamením prvních křesťanů.[3] [4]  Viz také Marie Magdaléna VII. - Marie Magdaléna - poslední dny.

Evangelium Ježíšovy ženy

Dosud nejstarším zpřístupněným textem, zmiňujícím Ježíše a jeho ženu, je fragment z 3. až 7. stol. n. l. Text je znám jako Evangelium Ježíšovy ženy (The Gospel of Jesus' Wife). Může se jednat o koptský přepis řeckého textu z II. poloviny 2. století. Jde o záznam rozhovoru mezi Ježíšem a jeho učedníky.

Ježíš zde brání svou ženu Marii, zřejmě proti některému ze svých učedníků. Na papyru se mimo jiné píše: "Ježíš jim řekl: Má žena..." a v předchozím textu je uvedeno i jméno Marie. ^[2]

Na obou stranách zlomku papyru se dochovalo celkem 33 slov ve čtrnácti neúplných řádcích. Přední strana (vpravo) uvádí 8 řádků koptského textu.

Obr. Koptský papyrus - Ježíš zde hovoří o své ženě. [2]

Český a anglický překlad přední strany papyru: ^{[7] [8]}

1 ] „ne mě. Má matka mi dala život...“ 2 ] „Učedníci řekli Ježíši,“.( 3 ] popírám. Marie je toho hodna ( 4 ] …„Ježíš jim řekl, ¨'Moje žena...( 5 ] …ona bude hodna být mým učedníkem..( 6 ] Nechejte hříšníky ať se naparují...( 7 ] Pokud jde o mě, bydlím s ní aby... (

Text je psán v koptštině. Ve 3. a 4. století bylo v Alexandrii překládáno mnoho starších křesťanských textů do koptského jazyka. Koptové byli Egypťané, kteří v prvních staletích přijali křesťanství. Také uvedený papyrus je pravděpodobně překladem staršího řeckého textu. Profesorka teologie (Harvard Divinity School) Karen Kingová se domnívá, že původní text vznikl ve 2. století n. l.

Text není důkazem, že Ježíš byl ženatý. Autor koptského překladu nemohl být Ježíšovým současníkem a původní text nemáme. Je však jasné, že v době vzniku křesťanství existovala početná skupina lidí věřících, že Ježíš měl ženu - Marii, pravděpodobně Marii Magdalénu.

Po dvou letech zkoumání papyru fyzikálními metodami potvrdili američtí vědci v roce 2014 vysoké stáří dokumentu. Podle prvního měření radiokarbonovou metodou pochází papyrus z roku 209 až 405 n. l., podle druhého měření z roku 659 až 869 n. l. Byla provedena také analýza inkoustu. Chemické složení a stupeň oxidace zkoumaného materiálu odpovídají starým papyrům, například fragmentu z Janova evangelia, o jehož pravosti se nepochybuje. Pergamen i písmo na něm byly jako podvod vyloučeny.^{[5] [6]} Existují však i názory, že se jedná o falsum.^[7]

Mariino evangelium

V tomto evangeliu se přímo nepíše o Marii jako Ježíšově manželce. Marie je zde tou, kterou Spasitel velmi miloval jako žádnou jinou ženu. Marie vystupuje i v roli Ježíšova nejbližšího učedníka. Mariino evangelium (MEv, Gospel of Mary) je datováno mezi II. polovinu 2. století a počátek 3. století. Nejstarší zlomky textu pocházejí z počátku 3. století.[9]

Obr. Zlomky papyru s Mariiným evangeliem (naleziště Oxyrhynchos).[9]

Ve druhé části evangelia Petr pobídne Marii, aby jim vyprávěla, co Ježíš řekl a oni neslyšeli:

Mariino evangelium  (Berlínský gnostický kodex 8502, odst. 10 - Neznámá evangelia str. 239)^{[11] [a]}

Citujme Petra i z řeckého zlomku:

Mariino evangelium  (papyrus Oxyrhynchus 3525, ř. 15-17 - Neznámá evangelia str. 243)

Mariino evangelium  (papyrus Rylands 463, část odst. 22 - Neznámá evangelia str. 244)

Marie Magdalena je hlavní postavou spisu. Jako jediná dochází opravdového poznání z rozprav vedených s Ježíšem. Při vypravování Ježíšova proroctví apoštolům se Marie dostane do konfliktu s Ondřejem a Petrem. Ti obviňují Marii ze záměny Ježíšových myšlenek. Konflikt urovná Lévi (podle autorů Jana Duse a Petra Pokorného se zřejmě jedná o Matouše). Po argumentaci Léviho apoštolové uvěřili a kázali evangelium podle Marie.^[10]

Časové porovnání

Porovnejme výše uvedené nálezy se stářím kanonických evangelií: 

 
Časové zařazení dochovaných zlomků textů bývá problematické, mnohdy je udáváno jen přibližné rozmezí a i to bývá u různých autorů uváděno odlišně. O to více je pak diskutabilní doba předpokládaného vzniku textů. Přesto je patrné, že zdroje, podle kterých byla Marie Magdalská ženou spasitele Ježíše, lze řadit do stejného období ranného křesťanství, jako kanonická evangelia Nového zákona.
Ostatně, ani v Bibli se nepíše nic o tom, že by Ježíš nebyl ženat. Naopak, mnohé pasáže biblických evangelií lze chápat jako potvrzení úzkého svazku Ježíše a Marie Magdalské, byť je toto spojení obou božích dítek zahaleno tajemstvím.   
   

Následující - Marie Magdalská - Poslední večeře

Vytvořeno: 19. 09. 2012