Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Fatimské proroctví:
    "Dobrý den, část proroctví z Fatimy se opravdu má naplnit po stu l ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • zajímavé:
    "velmi zajímavý články jak pro 2015 tak pro 2016 a armagedon...díky ... " (Armageddon - poslední bitva)
  • At to autorovi PM svítí:
    "velmi zajímavý články jak pro 2015 tak pro 2016 a armagedon...díky ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Fatimské proroctví:
    "Dobrý den, myslím, že nastala doba, kdy je konečně třetí část Fati ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • Re: Ježiš a Chizkijáš:
    "Izajáš popisoval spasitele z rodu Davidova, který měl dospívat v d ... " (Spasitel z Nazareta?)
  • Ježiš a Chizkijáš:
    "Citát: Izajáš zde nepíše o spasiteli z daleké budoucnosti, ale o ... " (Spasitel z Nazareta?)
  • Mýty

    Česká kotlina

    Mýty - Česká kotlina

    Mýty a skutečnost

    Česká kotlina

    Prastará tradice vypráví podivnou věc. Velká část země zvané Čechy (Bohemie, Bohemia, latinsky Boiohaemum) leží na sopce. Má to být největší sopka ve světě, naštěstí spící hluboko pod zemským povrchem. Zcela se probudí až při konci našeho světa by milosrdně připravila odchod všemu živému. To je však zatím vzdáleno v budoucnosti.
    Země skrze sopku dává České kotlině prazvláštní sílu. Lidé zde žijící jsou obdařeni vzácným nadhledem, humorem a duchovní silou. Právě duchovní život v České kotlině prý silně ovlivňuje životy lidí na celé zemi. Podle starých tradic jsou osudy lidstva předurčovány ději v České kotlině. Vše co se zde stane v malém, se bude šířit po naší planetě ve velkém. Snad je to dáno energií Matky země zde vyvěrající, snad božím úradkem.
    Podzemní oheň dřímá hluboko, je však připraven v nouzi nejvyšší vyjít na povrch k obraně české země.
     

    Blaník

    K jednomu místu ve středu Čech se váže zajímavá a všeobecně známá pověst. Hluboko v nitru hory Blaník spí vojsko bojovníků. Odtud vyjedou na pomoc své zemi a lidu, až bude nejhůře.

    Masiv Blaníku tvoří dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník (638 m n. m.) a Malý Blaník (580 m n. m.). Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. V 5. století př. n. l. (doba Haštalská) zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami mohutných kamenných valů. Později zde stála tvrz a snad i dřevěný hrad. Od r. 1404 jsou doloženy poutě na horu Blaník. Od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti.[1] 

         
    Velký Blaník  - jihozápadní úpatí. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna z roku 1941. [1] 

    Na Malém Blaníku se dochovaly zbytky středověkého hrádku a zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753. Půdorys kaple tvoří osmiúhelník.[1] 

    Z Blaníku byl vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla. Podle pověstí je na Blaníku vchod do jinosvěta. Občas tam lidé zabloudili a setkali se s mýtickými bytostmi. Jeden den tam prý byl roven našemu roku.[1]   O Blaník měli velký zájem nacisté. Občas jsou zde  prý pozorovány nadpřirozené jevy.[2]   
    Blaník - veřejová skála[2] Mýtický vchod do jinozemě.  

     

    Kotlina či kráter?

    Při pohledu z výšky se neubráníme dojmu, že Česká kotlina má tvar obrovského kruhového kráteru. Nápadná kotlina je lemována pohořími. Svým tvarem a částečně i reliéfem opravdu připomíná kráter.

    Většina geologů tvrdí, že Česká kotlina[b] vznikla vrásněním. Český masiv jako celek vznikl koncem prvohor v důsledku varijského vrásnění[c]. Vícekruhový tvar kotliny je výsledkem náhodných geologických procesů.

      
    Česká kotlina, ve středu hora Blaník.[a]
     

    Podle některých odborníků však kruhová pánev ohraničená horskými pásmy mohla vzniknout pádem obrovského meteoritu.

    Astronom M. D. Papagiannis odhaduje, že kráter po dopadu nebeského tělesa vznikl před 100 miliony let.
    Tuto dataci již odborníci vyvrátili. Geolog P. Rajlich však obhajuje teorii dopadu meteoritu před dvěma miliardami let.[5]  Impakt ovlivnil zemský plášť pod Čechami a struktury z této hloubky se promítají i do dnešního povrchu. Původní kruhový reliéf byl později obtočen vrásněním, zůstal však stále patrný.
      
    Vícekruhovitá stavba Českého kráteru podle celosvětového modelu gravitačního pole Země EGM 08 - tektonická a impaktní interpretace.[6]

    Ke kruhovitému obrysu vnitřní pánve geolog přidává i řadu dalších indicií pro teorii impaktového původu Českého masivu. Jsou to rozsáhlé žíly překrystalovaných skel, diamanty, šokově postižený křemen či granáty atd.

    Pod jižními Čechami existuje vyšší mocnost zemské kůry. Svrchní plášť je tedy vmáčknut, vytváří miskovitou prohlubeň - jednu větší v Čechách a menší na Moravě (viz. obr. vpravo). Český masiv tedy vytváří oblouk i uzavřený kruh vnitřní pánve, v němž je další kruh se středovým pahorkem u  Mladé Vožice. Ten má pod sebou ve svrchním zemském plášti pětikilometrovou prohlubeň.[3] 

    Mladé Vožice jsou vzdáleny od vrchu Blaníku jen asi 10 km.

       
    Mapa hloubek Moho pod českým kráterem s vyznačením rozmístění spodnokorových a plášťových hornin.[7]  

     

    Pokud je diskutována teorie kráteru, nemohlo by se jednat o kráter způsobený sopečnou činností a nikoliv meteoritem? Sopečný kráter mohl být překryt pozdějším vrásněním stejně, jako kráter meteoritický. Pokud by se jednalo o sopečný kráter, pak by byl skutečně největší na Zemi (cca. 260 x 240 km)[d], jak vypráví legenda o České kotlině.
     

          

     

     ----------- pokračování příště ------------


    [a] Použit  systém Google Earth 5.2.1.1547.
    [b] Český masiv je geologická struktura přesahující území České republiky. Je jednou ze dvou základních geologických jednotek na území ČR (tou druhou jsou Západní Karpaty). Horninové celky Českého masivu se dělí do pěti oblastí: moldanubická, středočeská, sasko-durynská, západosudetská a moravskoslezská. Převládají zde neovulkanické, metamorfované, sedimentární a variské vyvřelé horniny. [4]
    [c] Variské (hercynské) vrásnění bylo způsobeno srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany v období před 390 – 310 mil. let.
    [d] Největší známé sopečné jícny nepřevyšují plochu 30 x 100 km - např. Toba kaldera v Indonésii).[4]
       
       

    [1] Blaník. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013, 3. 2. 2013 v 15:07 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Blan%C3%ADk
    [2] STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Magie a okultismus: Co Hitlerovi muži hledali v jihlavském podzemí a na Blaníku?: Stopy, fakta, tajemství. ČESKÁ TELEVIZE. ČT24 [online]. 2012, 7. 10. 2012 08:30 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/198480-magie-a-okultismus-co-hitlerovi-muzi-hledali-v-jihlavskem-podzemi-a-na-blaniku/
    [3] LOUCKÁ, Pavla. Čechy jako impaktový kráter: Vesmír 86, 474, 2007/8. VESMÍR, spol. s r. o. Přírodovědecký časopis Vesmír [online]. 2007 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.vesmir.cz/clanek/cechy-jako-impaktovy-krater
    [4] Český masiv. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012, 8. 2. 2012 16:01 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_masiv
    [5] RAJLICH, Petr. JIHOČESKÉ MUZEUM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Český kráter: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy roč. 47/2007 - Supplementum. České Budějovice, 2007. Dostupné z: http://www.muzeumcb.cz/knihovna/?detail=360
    [6] RAJLICH, Petr. Český kráter odpověď na posudek od autorského kolektivu dr. Jan Cempírek, dr. Stanislav Houzar a další. 2009. Dostupné z: http://www.muzeumcb.cz/dokumenty/Odpoved.pdf
    [7] RAJLICH, Petr. ÚLOMKY HADCŮ V ALOCHTONNÍ KRÁTEROVÉ BREKCII MOLDANUBIKA A MOŽNÉ MECHANISMY JEJICH VMÍSTĚNÍ. Zprávy o geologických výzkumech v roce ... / Český geologický ústav. 2008. ISSN 0514-8057. Dostupné z: http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2007/2007-10.pdf
    [8]  
    [9]  
    [10]  
    [11]  
    [12]  
    [13]  
    [14]  
       


    Vytvořeno: 17.2.2013 


    Související články:
    Kamenný sloup v srdci Prahy (12.03.2013)
    Kříž kostelů v Praze (I.) (09.02.2013)
    [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 24. 02. 2013 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 12846 přečtení | Počet komentářů: 30 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz