| |
Autenticita biblických textů II
Autentický text Bible?
Encyklopedie Diderot [1] :
| |
autentický, původní, hodnověrný, pravý, opravdový
autenticita, autentičnost – pravost, původnost |
Existuje stoprocentně autentický text celé Bible?
Na takto položenou otázku odpovídáme stručně: "NE a ani
existovat nemůže." Již proto ne, že
Bible je sborníkem řady knih a dodnes nepanuje všeobecná shoda, které všechny texty
do ní vlastně patří [2]
(viz kánon). Je tedy smysluplnější
posuzovat autenticitu jednotlivých biblických knih samostatně, či v rámci
jejich skupin (Hebrejská Bible,
Tóra, Proroci atd.)
Existuje stoprocentně autentické znění určité biblické knihy?
Texty biblických knih se průběžně měnily, přizpůsobovaly,
transformovaly a doplňovaly. Mnoho textů vznikalo (podle tradiční
biblistiky) v průběhu staletí, byly navzájem intertextuálně provazovány, kompilovány, doplňovány a upravovány.
| |
Za základ Bible je všeobecně považována Tóra (Pentateuch) - pět
knih Mojžíšových. Při jejím vytváření se
vycházelo z jiných, mnohem starších textů, a ty povětšinou z ještě o mnoho let
starší, ústní tradice. Při důsledném pátrání po původních, originálních
textech, bychom museli nejspíše rozdělit Bibli na knihy, skupiny textů, texty, vrstvy,
oddíly, pasáže, verše, části veršů, slova... a v rámci zpětného postupu
dějinami rekonstruovat domnělé předstupně dochovaných částí textů a skončit až
u ústní tradice.
|
O autenticitě textu má smysl hovořit jen ve vztahu k určitému
časovému období v historii. Zkusme tedy otázku dále upřesnit.
Existuje jediné autentické znění určité biblické knihy
vztažené k určitému časovému období?
Pro zjednodušení se dnes všeobecně předpokládá, že Bible začala
existovat jako uzavřený, písemně fixovaný kánon od 4. století př. n. l. Svatá Písma
Izraele byla částečně uzavřena ve 2. století př. n. l. O autenticitě knih
Hebrejské Bible tedy
hovoříme většinou ve vztahu k tomuto časovému rozpětí.
| |
Od 4. - 5. století n. l. máme k dispozici velké množství rukopisů Písma.
Jejich textové podání však není jednotné. Z předchozího
období se nám zachovaly pouze fragmenty, z nichž nejznámější jsou dokumenty z Kumránu. Také překlady z původních jazyků do tehdejší lingua franca (aramejština,
řečtina, latina, syrština aj.) vykazují povážlivé rozdíly a tak asi odrážejí
skutečnost, že se jejich předlohou staly odlišné hebrejské, popřípadě řecké
texty. |
K vývoji a úpravám biblických textů nedocházelo z časového
hlediska pouze postupně za sebou (lineárně) ale mnohdy vedle sebe (paralelně). Mnohé
vzájemně se lišící verze stejného dokumentu se vyvíjely téměř současně,
paralelně v různých částech světa (např. různé masoretářské větve). Často
pak hovoříme o rodinách textů, textových
tradicích apod.
Takže i v rámci určitého vymezeného historického období mohou existovat různé
autentické texty podle lokality jejich vzniku či úprav.
| |
Je pak na pováženou tvrdit, že například text patřící do jedné rodiny
je hodnověrnější než text reprezentující rodinu jinou. Z hlediska objektivity
bychom tedy neměli omezovat pozornost pouze na tu rodinu textů, která nám z různých
důvodů vyhovuje. Mnozí zájemci dnes věnují pozornost například Masoretské rodině
textů (MT) a zcela ignorují rodiny jiné. |
Čím hlouběji putujeme do minulosti, tím více se
nám biblické texty rozpadají na jednotlivé vrstvy, prameny či zdroje předpokládané
ústní tradice. Ocitáme se ve světě
přístupném jen specializovaným odborníkům.
Nedochoval se ani jediný původní biblický text. Přesto existuje způsob,
jak pracovat s co nejpůvodnějšími texty a dosáhnout uspokojivého kompromisu.
Jedná se o tzv. kritická vydání Bible. Tato vydání jsou výsledkem
moderních vědeckých metod, mimo jiné tzv. textové kritiky. O tom všem píšeme
v dalších článcích. Nejprve se ale vrátíme k historii vzniku biblických
textů.
Pokračování -
Kritická vydání
| [1] |
Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie Diderot 2000 na
CD ROM |
| [2] |
Mnohem užitečnější je zapomenout na kánon té
které církve, vždyť se jedná pouze o konvenci, dohodu mezi určitou skupinou lidí.
Diskutovat o tom, jak dalece je určitý text inspirován bohem či zda jej psal bůh a
člověk byl jen poslušným bezmyšlenkovitým nástrojem je podobné, jako přít se o
to, kolik andělů se vejde na špičku jehly. |
|
|
