Mýty a skutečnost

Česká kotlina

Prastará tradice vypráví podivuhodnou věc. Velká část země zvané Čechy (Bohemie, Bohemia, latinsky Boiohaemum) leží na sopce. Má to být největší sopka ve světě, naštěstí spící hluboko pod zemským povrchem. Zcela se probudí až při konci našeho věku by milosrdně připravila odchod všemu živému. To je však zatím vzdáleno v budoucnosti.
Země skrze sopku dává České kotlině prazvláštní sílu. Lidé zde žijící jsou obdařeni vzácným nadhledem, humorem a duchovní silou. Právě duchovní život v České kotlině prý silně ovlivňuje životy lidí na celé zemi. Podle starých tradic jsou osudy lidstva předurčovány ději v České kotlině. Vše co se zde stane v malém, se bude šířit po okolních zemích ve velkém. Snad je to dáno energií Matky země zde vyvěrající, snad božím úradkem.
Podzemní oheň dřímá hluboko, je však připraven v nouzi nejvyšší vyjít na povrch k obraně české země.
 

Blaník

K jednomu místu ve středu Čech se váže všeobecně známá pověst. Hluboko v nitru hory Blaník spí vojsko bojovníků. Odtud vyjedou na pomoc své zemi a lidu, až bude nejhůře.

Masiv Blaníku tvoří dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník (638 m n. m.) a Malý Blaník (580 m n. m.). Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. V 5. století př. n. l. (doba Haštalská) zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami mohutných kamenných valů. Později tady stála tvrz a snad i dřevěný hrad. Již od roku 1404 jsou doloženy poutě na horu Blaník a od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti.[1]

Obr. Velký Blaník  - jihozápadní úpatí. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna z roku 1941. [1]

Na Malém Blaníku se dochovaly zbytky středověkého hrádku a zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753. Půdorys kaple tvoří osmiúhelník.^[1] 

Z Blaníku byl vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla. Podle pověstí je na Blaníku vchod do jinosvěta. Občas tam lidé zabloudili a setkali se s mýtickými bytostmi. Jeden den tam prý byl roven našemu roku.[1]   O Blaník měli velký zájem nacisté. Občas jsou zde  prý pozorovány nadpřirozené jevy.[2]

Obr. Blaník - veřejová skála[2] Mýtický vchod do jinozemě.

Právě zde v hlubinách pod horou dlí Blaničtí rytíři, aby v nouzi nejvyšší vyjeli ku pomoci naší zemi. Jsou to hlubinné zdroje posvátné energie země, které budou jednou proudit i z těchto míst. K očistě České kotliny i celé České země.

Kotlina či kráter?

Při pohledu z výšky se neubráníme dojmu, že Česká kotlina má tvar obrovského kruhového kráteru. Nápadná kotlina je lemována pohořími. Svým tvarem a částečně i reliéfem opravdu připomíná kráter. Většina geologů tvrdí, že Česká kotlina[b] vznikla vrásněním. Český masiv jako celek vznikl koncem prvohor v důsledku varijského vrásnění[c]. Vícekruhový tvar kotliny je výsledkem náhodných geologických procesů.

Obr. Česká kotlina, ve středu hora Blaník.[a]

Podle některých odborníků však kruhová pánev ohraničená horskými pásmy mohla vzniknout pádem obrovského meteoritu.

Astronom M. D. Papagiannis odhaduje, že kráter po dopadu nebeského tělesa vznikl před 100 miliony let. Tuto dataci již odborníci vyvrátili. Geolog P. Rajlich však obhajuje teorii dopadu meteoritu před dvěma miliardami let.[5]  Impakt ovlivnil zemský plášť pod Čechami a struktury z této hloubky se promítají i do dnešního povrchu. Původní kruhový reliéf byl později obtočen vrásněním, zůstal však stále patrný.

Obr. Vícekruhovitá stavba Českého kráteru podle celosvětového modelu gravitačního pole Země EGM 08 - tektonická a impaktní interpretace.[6]

Ke kruhovitému obrysu vnitřní pánve geolog přidává i řadu dalších indicií pro teorii impaktového původu Českého masivu. Jsou to rozsáhlé žíly překrystalovaných skel, diamanty, šokově postižený křemen či granáty.

Pod jižními Čechami existuje vyšší mocnost zemské kůry. Svrchní plášť je vmáčknut, vytváří miskovitou prohlubeň - jednu větší v Čechách a menší na Moravě (viz obr. vpravo). Český masiv tedy vytváří oblouk i uzavřený kruh vnitřní pánve, v němž je další kruh se středovým pahorkem u  Mladé Vožice. Ten má pod sebou ve svrchním zemském plášti pětikilometrovou prohlubeň.[3]  Mladé Vožice jsou vzdáleny od vrchu Blaníku jen asi 10 km.

Obr. Mapa hloubek Moho pod českým kráterem s vyznačením rozmístění spodnokorových a plášťových hornin.[7]

Pokud je diskutována teorie kráteru, nemohlo by se jednat o kráter způsobený sopečnou činností a nikoliv meteoritem? Sopečný kráter mohl být překryt pozdějším vrásněním stejně, jako kráter meteoritický. Pokud by se jednalo o sopečný kráter, pak by byl skutečně největší na Zemi (cca. 260 x 240 km)^[d], jak vypráví legenda o České kotlině.
 

Energie z hlubin země

Sopka či vulkán je porucha povrchu země, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin, tzv. magma, a sopečných plynů z hlubin. V extrémních případech, kdy vzhůru proudí obrovské množství magmatu, mohou vzniknout tzv. supervulkány. A právě pod Českou kotlinou spí snad největší vulkán na zemi, tedy supervulkán. Alespoň tak to popisují dávné tradice. Naštěstí je supervulkán skryt hluboko pod námi a nijak se geologicky neprojevuje. Kaldery supervulkánů mohou explodovat jednou za několik miliónů let a tak nám snad v dohledné době nic nehrozí. Podle tradice nás naopak spící vulkán chrání.

Sopky odedávna vzbuzovaly oprávněně respekt i úctu zároveň. Mnohé národy dodnes považují sopky za posvátné, sídla mocných bytostí. Již staří Řekové uctívali boha ohně Héfaista, který sídlil pod činnými sopkami. Staří Římané tohoto boha převzali pod jménem Vulcanus (odtud pochází i název pro sopky – vulkány). Lidé věděli, že pokud  žijí v blízkosti vulkánů, jsou vydáni na milost a nemilost tomu, kdo vládne podzemním silám. Pokud ve společnosti začala převládat neúcta k bohům, zloba a násilí, přišel trest. Vulkán se probudil a zničil vše ve svém okolí. Takto zanikla podle legend i mínojská civilizace (zničení paláce v Knóssu).^[f]

Vulkán však dával zejména ochranu a život. Na úbočích sopek mohly stát ty nejúrodnější pole a vinice.^[e] Úboční sopek bývala skrápěna životodárným deštěm i v jinak vyprahlých krajinách. To, co však především vyvěralo z hlubin země, byť neviditelně a nehmatatelně, byla hlubinná energie země. Ta dávala lidem sílu, ochranu a zasvěceným také vhled. 

Právě energie proudící z hlubin země v České kotlině dává lidem zde žijícím zvláštní dar - alespoň dle pradávných tradic. Po generace zde žijící lidé získávají určitý nadhled nad naším světem. Neznalí pak o nich tvrdí, že jsou to ateisté, neznabozi a cynikové. Opak je pravdou. Zdejší lidé příliš nevěří náboženstvím a různým ideologiím právě z důvodu svého duchovního nadhledu. V srdcích však nosí hluboký vztah k duchovní sféře.

Na některých místech České kotliny byla energie vyvěrající z hlubin nejsilnější a nejušlechtilejší. Tato místa měli naši předkové v úctě, zde se scházeli, rokovali nebo mlčky seděli v pohroužení. Zde získávali vhled do tajemství života a věcí budoucích. Jiným se to nelíbilo. Znovu a znovu se snažili obsadit naši zemi. Nikdy však žádná okupace neměla dlouhého trvání. I to je částečný důsledek hlubinné energie, která lidem zde uvyklým po generace umožňuje žít, těm ostatním však nikoliv. Proto byly alespoň snahy zaslepit místa, kterými proudila energie na povrch. Posledním takovým symbolickým činem bylo korunování žulového obelisku na vrchu Žiži symbolickou zednářskou pyramidou. Vsazením obelisku bylo zaslepeno pradávné zřídlo posvátné energie a vše dovršil český Faust - Václav Havel korunovací zlého díla.[8] [10]

Obr. Žulový obelisk na nádvoří Pražského hradu.[9] Byl usazen právě do míst, kde kdysi vyvěral z hlubin země posvátný proud hlubinné energie.

Energie proudící z hlubin dávala České kotlině a lidem zde žijícím určitou důležitost. Vše, co se zde narodilo a událo, se jako vlna šířilo do okolního světa. Stačil malý kamének, aby jen mírně rozvlnil zdejší hladinu života, ve světě to však vyvolalo silnou vlnu. Etymologové odvozují pojem "Bohemia" od pradávné kultury Bójů (Boii). Neznamená Bohemia Boží zemi?

 Pokračování - Praha v proroctvích

Vydáno: 17.2.2013