Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Re: Fatimské proroctví:
    "Ještě dodávám, že "druhé slunce" jako fyzické nebeské tě ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • Re: Fatimské proroctví:
    "Dobrý den, část proroctví z Fatimy se opravdu má naplnit po stu l ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • zajímavé:
    "velmi zajímavý články jak pro 2015 tak pro 2016 a armagedon...díky ... " (Armageddon - poslední bitva)
  • At to autorovi PM svítí:
    "velmi zajímavý články jak pro 2015 tak pro 2016 a armagedon...díky ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Fatimské proroctví:
    "Dobrý den, myslím, že nastala doba, kdy je konečně třetí část Fati ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • Re: Ježiš a Chizkijáš:
    "Izajáš popisoval spasitele z rodu Davidova, který měl dospívat v d ... " (Spasitel z Nazareta?)
  • Blízký východ

    Velká sfinga

    Mýty - Velká sfinga (I.)

        

    Mýty - Velká sfinga (I.)

    Velká sfinga

     

    Velká sfinga je největší a zřejmě nejstarší sochou. Je nositelkou tajemství. Podle tradice odměřuje lidský čas na zemi a symbolizuje ochranu ženy - nositelky života. Sfinga je úzce svázány s osudy lidské civilizace. Pokud by došlo k jejímu zničení, bude zničen i člověk.
    Sfinga může být rovněž jedním z dokladů existence dosud neznámé lidské kultury.

     

    Sfinga v tradicích

    Podle staré tradice symbolizuje Sfinga ochranu života na zemi. Spojuje v sobě element síly a ochrany (tělo lva či lvice) s ženským elementem (hlava ženy). Sfinga znamená ochranu ženy jako nositelky světla života na zemi.
    Také místo (plató v Gíze), kde socha stojí, má podle prastarých tradic zcela zásadní význam pro život na Zemi 
      
    Velká sfinga v Gíze zpola zasypaná pískem, 1870-1900[1]

    Další tradice považuje Sfingu za světové hodiny odměřující lidstvu jeho čas. Tyto hodiny ukazují lidské věky a zasvěcení zde bývají upozorněni na blížící se čas konce starého věku a počátku věku nového.
    Osud kamenné sochy je spojen s osudem lidstva. Pokud by došlo ke zničení či vážnému poškození sochy, hodiny přestanou vyměřovat lidem čas a to bude znamenat rychlý konec lidstva zde na zemi.

     

    Vzhled a místo

    Velká sfinga v Gíze je největší sochou vytesanou z jednoho kusu kamene. Je tvořena ležícím lvím tělem s lidskou hlavu. Socha je 74 m dlouhá, 19 m široká a 20 m vysoká.[3] [1]   
    Velká sfinga v Gíze, v pozadí Velká (Rachefova) pyramida.[1]

     

    Sfinga stojí na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Vzdáleny asi 500 m od Sfingy stojí tři pyramidy včetně Velké pyramidy. Přímo u sochy se dochovaly dvě stavby - Chrám sfingy (Sphinx temple) a Údolní chrám (Chafreho chrám, Khafre valley temple).

    Sfinga leží obrácena přesně na východ.

      
    Sfinga, Chrám sfingy a Údolní (Chafreho) chrám.[2]

     

    Někteří badatelé tvrdí, že místo, kde leží Sfinga i tři pyramidy, mělo pro egyptskou kulturu zásadní geodetický význam. Egypt stanovil své hranice právě podle posvátné plošiny v Gíze se třemi pyramidami a Sfingou. Východní hranice (poledník) starověkého Egypta leží na 32° 38'  východní délky. Západní poledníková hranice měla zeměpisnou délku 29° 50' v.d. Severní hranice ležela na koncích ústí Nilu (31° 06' severní šířky). Jižní hranici označovala astronomická observatoř na ostrově Elefantina v Asuánu (24° 06' s.š.) u prvního nilského kataraktu. Toto posvátné území o šířce 2° 48' a délce 7° vymezovalo území bohů.[2] Uvnitř této konstrukce, přímo na její ose na vrcholu delty posvátné řeky Nilu, stojí od nepaměti Sfinga.

    Sfinga leží na 30. stupni severní šířky (29°58′31″ s.š.) a je tedy umístěna v jedné třetině cesty od rovníku k severnímu pólu země.

      
    Geografická koncepce Egypta.[2] Osu udává Velká pyramida a Sfinga.

     

    Hlava sfingy

    Občas se vedou diskuze o tom, koho tvář Sfingy znázorňuje. Někteří badatelé se snažili spojit tvář Velké sfingy s egyptským faraónem Rachefem, který měl Sfingu vybudovat. Je možné, že Sfinga i její tvář byla za jeho vlády (cca. 2572 - 2496 př.n.l.) opravena a upravena.  Domníváme se však, že Rachef (Chafre) nebyl autorem sochy a že za jeho vlády došlo jen k výraznější úpravě hlavy sochy.

    Podle tradice Sfinga měla hlavu ženy. O tisíce let později byla tvář upravena tak, aby znázorňovala faraóna. I nyní však lze v časem poznamenané kamenné tváři rozpoznat obrysy krásné ženy, nositelky života a moudrosti.

     

      
    Hlava Sfingy z profilu.[5]

    Vznik Sfingy

    Egyptologové původně kladli dobu vzniku sochy hluboko do prehistorie. Egyptolog E. A. Wallis Budge v r. 1904 napsal, že Velká sfinga pochází z konce archaických dob a je tedy mnohem starší, než období vlády faraóna Rachefa.[3]  
    Později však začal převládat názor, že Sfinga vznikla až v polovině 3. tis. př.n.l. v době vlády Rachefa (Chafre) ze 4. dynastie Staré říše (2572/2522–2546/2496 př.n.l.). Takový je i nynější většinový názor egyptologů.[a] Neexistuje však žádný starověký nápis, který by tuto teorii potvrdil.

    Obr. vpravo: První egyptskou sfingou s jasnou dobou jejího vzniku je socha věnovaná královně Hetepheres II (2723-2563 př.n.l.) ze 4. dynastie, manželce faraóna Djedefre.[7]    

    Některé výzkumy však ukazují na mnohem větší stáří Velké sfingy. Geologové upozornili na erozi sochy, ke které mohlo dojít jen dlouhodobým působením silných dešťů či záplav. Ty se zde však vyskytovaly v dobách mnohem starších, v období 15 000 až 7000 př.n.l. Podle West-Schochovy teorie nemohlo být silné zvětrání Sfingy i stěn kolem ní  způsobeno větrem ale tisíciletími silných dešťů dlouho předtím, než se zrodila Stará říše. Opotřebení způsobené srážkami, hluboké trhliny a zvlněné choboty se mohly vytvořit jen za tisíciletí vydatných dešťů.[d]

    Ph.D. Robert Schoch kladl dobu vzniku Sfingy nejblíže do období 5000 až 7000 př.n.l., později se začal klonit ještě v většímu stáří sochy.[12]   J. Anthony West klade (vzhledem k vývoji klimatu v této oblasti) vznik sochy do dob před rokem 10 000 př.n.l.[2] Jejich tvrzení podporují i některé výsledky paleoastronomických pozorování.

    Až do prehistorie může být datován i Údolní chrám v těsné blízkosti Sfingy. Stavba nemá nic společného s architekturou dynastického Egypta.[b] Do éry  faraóna Rachefa bývá stále zařazena jen proto, že v ní byly objeveny jeho sochy.  Domníváme se, že farao budovu jen opravil a použil pro své účely, jak se ve starém Egyptě často stávalo.

    Geolog Colin Reader uvádí řadu důkazů toho, že Sfinga a řada staveb v okolí byly postaveny před obdobím 4. dynastie. Potvrzuje, že eroze Sfingy, vápencových stěn i dalších staveb v jejím okolí posunuje datum vzniku minimálně do Raně dynastické doby (3. tis. př.n.l.).  Rachev vyvolal rozsáhlé úpravy Sfingy, nemohl však být jejím autorem.[11]  

    Na plošině Gízy byly nalezeny artefakty z dob

    Egyptská tradice klade vznik Sfingy i Údolního chrámu do pradávných časů První doby.  Chrám v bezprostředním sousedství Velké sfingy měl původně sloužit jako dům Usira (Osirida), pána Rosetau (Gízy).

     

    Inventární stélu (Inventory Stela)[c] z období 26. dynastie lze interpretovat tak, že Sfinga, chrám bohyně Isis a minimálně jedna pyramida již existovaly před vládou krále Chufua (Cheopse).[5] Píše se zde, že Chufu sochu (Sfingu) obnovil.
    Chufu podle této egyptské stély nepostavil ani Velkou pyramidu ale pouze menší stavbu své ženě Henutsen.  Údolní chrám byl podle stély  rovněž postaven již někdy dříve. Ani jeho syn Rachef tedy Sfingu nemohl postavit ale jen zbavit nánosů písku a provést její úpravy.

      
    Inventární stéla (678-525 př.n.l.). Převzato z díla Mariette, Auguste. Album de Musee de Boulaq. Le Caire, 1872. Planche 27 Monumentes Historiques.[9]

     

    Sfinga byla zhotovena z vápencového podloží. Z asi devítimetrového pahorku tvrdé skály byl nejprve vytesán krk a hlava. Pro tělo Sfingy pak byl dole oddělen od okolní skály velký obdélník vápence. Kolem dokola byl vyhlouben 5,5 m široký a 8 m hluboký příkop tak, aby mohlo vzniknout volně ležící tělo lva.
    Příkop a tedy i tělo Sfingy byly v době starého Egypta vždy rychle zasypávány pohybujícím se pískem. Stěží si tedy lze představit, že by zde někdo v době existence saharské pouště umístil do prohlubně takovou sochu odsouzenou během krátké doby skončit pod nánosy písku. Jiná situace byla zhruba před r. 8000 př.n.l. a dříve, kdy se zde prostíralo zelené úrodné pásmo.[2]

    Z vápencové skály kolem Sfingy byly vytesány dvěstětunové kvádry a použity pro stavbu Údolního chrámu.

    Stále tedy zůstává otázkou, kdo Sfingu i okolní stavby vybudoval. V tureckém Göbekli Tepe v období 10 000 př.n.l. stavěli třímetrové megalitické sloupy ve tvaru T. Některé nedokončené sloupy jsou vysoké 7 až 9 metrů. Z 2. pol. 9. tisíciletí př.n.l. se dochovaly třímetrové megalitické sloupy v lokalitách Nevali Çori. V Jerichu je datováno osídlení již od r. 9000 př. n. l. V období zdejší Natufské kultury se objevují i první kamenné stavby. Z 5. tisíciletí př.n.l. pochází kamenný kruh monolitů v Nabta Playa.  Přesto se ve všech uvedených případech jedná jen o hrubé megalitické stavby, které se nemohou zdaleka rovnat Sfinze a stavbám v jejím okolí.

    Je téměř jisté, že Sfinga, jádro chrámu Sfingy a pohřebního chrámu u nynější Velké pyramidy i chrámová cesta spojující tyto chrámy byly postaveny současně a to v době daleko před 4. egyptskou dynastií. Dobu stavby jádra dnešního Údolního chrámu (Khafre valley temple) nelze zatím vůbec odhadnout.[11] 

     

    Další historie Sfingy

    Po roce 7000 př.n.l. ustoupily zelené louky suchu a poušti Sahary. Domníváme se, že Sfinga, jádro chrámu Sfingy a pohřebního chrámu u nynější Velké pyramidy i chrámová cesta spojující tyto chrámy zde již stály tak dlouho, že byly za dobu své existence narušeny intenzivními dešti. Široké okolí Gízy přestalo být zaléváno deštěm a pomalu se měnilo v poušť. Sfinga, umístěná ve skalní prohlubni, začala být zasypávána pískem (příkop je naplněn pískem za pouhá desetiletí).

    Lidé tuto oblast navštěvovali již od archaických dob. Svědčí o tom pozůstatky keramiky z předdynastické kultury Maadí (4000 – 3 200 př. n. l.). V Raně dynastickém období (3000 př. n. l. - 2686 př. n. l.)  zde byly vybudovány menší stavby, později využité jako hrobky.[11] 

    Docházelo snad i k opakovanému odstraňování pískových nánosů kolem Sfingy. Podle geologa C. Readera muselo dojít k odkrytí písku kolem Sfingy mnohem dříve, než zde byly otevřeny první lomy faraóna Chufua.

    Faraón Chufu (2604/2554–2581/2531 př.n.l.) nechal upravit celý severní výběžek Gízské plošiny a podél již existující cesty mezi chrámy u Sfingy a chrámem u Velké pyramidy otevřel vápencové lomy na těžbu stavebního kamene. To ovlivnilo hydrologické poměry celé plošiny. Chrám Sfingy byl upraven (zejména dávnými dešti erodovaná severní a jižní stěna) a začleněn do nově budovaného pohřebiště. Upravena byla chrámová cesta (Khafre's causeway). Při budování nového pohřebiště byly využity již dávno existující pozůstatky stavby z kyklopského zdiva.[11]    
    Chufův pohřební chrám (Khafre's mortuary temple) u paty Velké pyramidy. Kyklopské balvany jsou silně narušeny vodní erozí.[11]  

    Faraón Rachev (cca. 2558 - 2532 př.n.l.) přestavěl plošinu v Gíze na svůj pohřební areál. Nechal opravit a upravit Sfingu a rovněž Údolní chrám a chrám Sfingy včetně Velké pyramidy.[2]   Vzhledem k proporcím hlavy k tělu byla zřejmě hlava Sfingy přepracována a tedy i zmenšena. Sfinga byla v místech největší eroze opravena metrovými pískovcovými bloky.[11]  Údolnímu chrámu bylo přidáno žulové obložení.

     

    Amenhotep II. (cca. 1427-1392) postavil v těsné blízkosti Sfingy chrám (Amenhotep II Temple). Zanechal zde stélu, kde uvádí i své předchůdce Chufua i Rachefa beze zmínky, že by snad mohli být autory Sfingy.

    První zdokumentovaný pokus vykopat Sfingu se datuje do období Thutmose IV. (cca. 1401-1382 př.n.l.). Faraón nechal odkrýt sochu až po přední tlapy a vztyčit zde stélu připomínající tuto událost. Stéla sfingy (také Dream Stela) popisuje, že před Thutmosovou vládou byla Sfinga až po krk zasypána pískem. Thutmose ji osvobodil odklizením písku. Na stéle bylo uvedeno i Rachefovo jméno, což lze chápat jako připomínku jeho dřívějších oprav sochy. Není zde nikde uvedeno, že by snad Rachev měl sochu postavit.[5] [11]   

     

      
    Stéla faraóna Thutmose IV.[5]

    Část vousu nalezený pod Velkou sfingou.[13]
       Někdy ve 14. stol. př.n.l. byl soše připevněn i ceremoniální faraónův vous. Vous později odpadnul a dnes je úlomek k vidění v Britském muzeu.

    Další práce v okolí Sfingy provedl Ramesse II. (1279-1213 př.n.l.).[3]

    V r. 1378 mělo dojít k poškození nosu Sfingy islámským fanatikem, který byl za barbarský či potrestán smrtí.

    Od roku 1817 proběhly první moderní vykopávky, kdy byla odkryta hruď Sfingy. Okolní nánosy byly zcela odstraněny r. 1925. Od r. 1931 začaly být prováděny opravy sochy.

    Soše Velké sfingy, symbolu lidství a života, asistuje v dohledu prodejna McDonalds a káhirské smetiště. Někteří muslimští fundamentalisté opět vyzývají ke zničení tohoto symbolu ochrany ženy a života na zemi.

     

    Sfinga v jiných kulturách

    Nejstarší zomorfická socha byla nalezena v Evropě. Je asi 40 000 let stará a jedná se vlastně o opak sfingy - tělo je lidské (asi ženské) a hlava lví. Nejedná se o jediný nález v oblasti což ukazuje, že postava lva-člověka hrála ve zdejší kultuře významnou roli.  Se symbolikou sfingy však zřejmě nemá nic společného.

    Obr. vpravo - slonovinová soška lvího člověka (lion man, lion lady). Stáří 40 000 let.  Jeskyně Stadel-Höhle, Hohlenstein, Alpy, období mladého paleolitu, kultura Aurignacien.[14]

      
    [14]
     

    Nejstarší objevenou sochu v Egyptě (tedy snad kromě Velké sfingy) tvoří opracovaný kus skály a kamene v lokalitě Nabta Plaja.  Egyptská Západní poušť byla před 11 500 léty suchým územím. Pak, vlivem posunu pásma monzunových dešťů, začala být skrápěna dešti. V Nabtě vzniklo sezónní jezero a okolo r. 9000 př.n.l. začalo být jeho okolí obýváno lidmi a později využíváno jako ceremoniální centrum s několika megalitickými stavbami. Zatím nejstarší archeologické nálezy v Nabta Plaja jsou datovány od období 5400 př.n.l. Nejstarší megalitická stavba (struktura E-96-1A) byla vytvořena z pískovcové vyvýšeniny. Výchoz pískovcové skály byl upraven do oválu a zhruba orientován ke světovým stranám. Nad svrchní stranou struktury byl v písku pohřben několikatunový opracovaný kus pískovce, snad ve tvaru krávy. Hlava skulptury směřovala zhruba k severu. Místo bylo výchozím bodem pro pět řad megalitů zaměřených v obdobích od 4600 do 3600 př.n.l. k východům hvězd Arcturus, Sírius, Rigil Centaurus a Alnilam (hvězda v pásu Oriona).[15]


    Obr. Severojižní řez komplexní strukturou A (E-96-1A).[15]
    1-upravený vápencový výstup, 5 - opracovaný kámen ve tvaru krávy.

     

    Nemohli se tvůrci této skulptury inspirovat Velkou sfingou? Existuje zde několik shodných rysů. Sfinga i část skulptury v Nabta Plaja jsou vysekány z pevného vápencového výchozu. Nalezení vhodného místa pro stavbu vyžadovalo značné úsilí (podloží bylo původně zakryto několika metry písečných nánosů). Obě díla jsou orientována ke světovým stranám s astronomickým významem. Sfinga míří k východu, kamenná kráva zhruba k severu, tedy i k Velké Sfinze. Dílo v Nabta Plaja je samozřejmě mnohem jednodušší a primitivnější, než Velká sfinga.   
    Kámen ve tvaru krávy (Cow Stone),
    Nabta Playa.[17]

     

    Lev býval znamením ochrany. Podle tradice byla původní sfinga tvořena lvím tělem a hlavou ženy jako symbol ochrany ženy, nositelky života. Později si začali symbol přivlastňovat zejména starověcí vládcové ve snaze oslavit sami sebe a upevnit svou moc. Lev pak nesl jejich hlavu. Sfingy začaly být zhotovovány i k poctě různým božstvům a nesly i jejich hlavy apod.

    Nejstarší nálezy sfingy pocházejí údajně z území dnešního Turecka. V lokalitě Kortik Tepe (JV Turecko blízko řeky Tigris) z doby 11 500 př.n.l. měly být nalezeny sochy zobrazující napůl lva a napůl člověka.[12]  Nejstarší známé zobrazení sfingy bylo snad nalezeno rovněž v Turecku, na keramice z období 9500 př.n.l.[5] Obě informace však nemůžeme doložit.

    Motiv sfingy byl oblíben ve starověké Asýrii.


    Obr. vpravo: Sfinga ve stylu egyptské Hatóry z 18.stol. př.n.l. nalezeno v Turecku, Anatolii (The Metropolitan Museum of Art - Accession Number: 32.161.46).

     

      
    [10]

     

    V severním Turecku, v lokalitě Alacahöyük (Alacahoyuk, Alacahuyuk) se dochovaly kamenné sfingy z doby Chetitů (asi 14.stol. př.n.l.). Lidé zde žili již od doby bronzové.[8]   
    Sfinga v jižní bráně Alacahoyuk[8]

     

    Pokračování - Tajemství Velké sfingy.

     


    [a] Pro tuto teorii však neexistují pádné důkazy. Dobu výstavby Sfingy stanovili egyptologové z kontextu. V nekropoli v Gíze působila čtvrtá dynastie a Sfinga tedy měla být postavena v této době. Vznik v době faraóna Rachefa je však mezi egyptology stále oficiálně uznáván.
    Častým argumentem pro pozdní vznik Sfingy bylo tvrzení, že v období 5000 př.n.l. a starším nemohlo existovat žádné lidské společenství schopné Sfingu vytvořit.  Po nálezu pozůstatků starověkých kultur (např. Jericho, Nabta Playa) a starověkých megalitů v Turecku (Nevali Çori, Göbekli Tepe aj.) tento argument začíná ztrácet váhu.
    [b] Vnitřní nosná konstrukce je tvořena výhradně gigantickými megality. Většina vápencových bloků má rozměr 5,5 x 3 x 2,5 m, některé jsou však i 9 m dlouhé. Každý ze stovek bloků váží zhruba 200 tun. kameny byly vytesány a vsazeny jeden ke druhému v mnohaúhelníkových stycích. Styl se podobná známým kyklopským stavbám jinde ve světě. Navíc zde existují jasné známky toho, že stavba byla opravována v době Staré říše a už tehdy byla značně poznamenána počasím.Chrám postrádá zevnitř i zvenčí jakékoliv nápisy.
    [c] Tento řádek je předmětem řady diskuzí. Cheops (Chufu) zde jakoby přiznával, že v jeho době Velká pyramida i Sfinga již stály na svých místech. Kritikové tvrdí, že text prý již v dávné minulosti padělali egyptští kněží. Inventární stéla je podle některých teorií podvrh.[4]
    Spíše se však jedná o přepis mnohem staršího textu. Teorii podvrhu odporují některé zde uvedené informace, které by případný padělatel nemohl znát. Například to, že hlava Sfingy byla zasažena bleskem, což bylo archeologicky potvrzeno.[11] 
    [d] Viz. nejprve R.A.Schwaller a později např. geolog prof. Robert Schoch (1992 - shromáždění Americké geologické společnosti, později např. výroční shromáždění Americké asociace pro pokrok vědy). 
       
       

    [1] Velká sfinga v Gíze. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 6. 12. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_sfinga_v_G%C3%ADze

     

    [2] HANCOCK, Graham. Otisky božích prstů: pátrání po počátcích i koncích. Překlad Bohumila Kučerová, Daniel Anýž, Věra Šedá. Praha: Columbus, 1998c1997, 460 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-859-2830-2.
     
    [3] Great Sphinx of Giza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 6 January 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Sphinx_of_Giza
     
    [4] VAŠÍČEK, Arnošt. Rozhovor s Arnoštem Vašíčkem na téma "Velká pyramida (Cheopsova pyramida)": Starověký Egypt. FELGR, Pavel. Starověký Egypt. [online]. 2005-2011 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.starovekyegypt.net/rozhovory-vasicek-velka.php

     

    [5] The Sphinx: ('Hwran Horemakhet', 'Hor-em-Akht'). Ancient wisdom [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.ancient-wisdom.co.uk/egyptsphinx.htm

     

    [6] TOMPKINS, Peter a With an appendix by Livio Catullo STECCHINI. Secrets of the Great Pyramid. 1st Harper Colophon ed. New York: Perennial Library [198-], c1978, 198u. ISBN 00-609-0631-6.
     
    [7] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-15].
     
    [8] BILGIN, Tayfun. Alacahöyük: Monuments of the Hittites. [online]. [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.hittitemonuments.com/alacahoyuk/
     
    [9] Inventory Stela from 26 dynasty – another Khufu (Cheops) mystery: Egyptologysharing Egyptology online. Egyptology [online]. 2011 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://egyptology.blog.com/2011/06/16/inventory-stela-from-26-dynasty-another-khufu-cheops-mystery/
     
    [10] Furniture support: female sphinx with Hathor-style curls: N. 32.161.46: The Metropolitan Museum of Art. [online]. 2000-2012 [cit. 2013-01-17]. Dostupné z: http://www.metmuseum.org/collections/search-the-collections/30001540
     
    [11] READER, Colin. Giza Before the Fourth Dynasty: Journal of the Ancient Chronology Forum (JACF) 9 (2002), pp. 5-21. REECE, Katherine. Hall of Maat [online]. 2002 [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.thehallofmaat.com/modules.php?name=Articles&file=article&sid=93
     
    [12] SCHOCH, Robert. Is The Sphinx 12 000 Years Old?. Daily Avocado: Nourish your mind ~ Feed your soul. [online]. 2011, Thursday, 27 January 2011 17:20 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.dailyavocado.net/eureka/stumbles/715-is-the-sphinx-12-000-years-old.html

     

    [13] Fragment of the beard of the Great Sphinx: From Giza, Egypt, Perhaps New Kingdom, 14th century BC. BRITISH MUSEUM. British Museum [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné z: http://www.britishmuseum.org/explore/highlights/highlight_objects/aes/f/fragment_of_the_beard_of_the_g.aspx

     

    [14] Lion man of the Hohlenstein Stadel. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 1 February 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Lion_man_of_the_Hohlenstein_Stadel
     
    [15] KREJČÍ, Jaromír. SUKOVÁ, Lenka. BRŮNA, Vladimír. JANÁK, Jiří. NAVRÁTILOVÁ, Hana. Kapitoly z dějin egyptské archeoastronomie. Praha: Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2008. ISBN 978-80-7308-258.
     
    [16] BROPHY, Thomas G. a With foreword by Robert M. Schoch and afterword by John Anthony WEST. The origin map: discovery of a prehistoric, megalithic, astrophysical map and sculpture of the universe. New York: Writers Club Press, 2002. ISBN 05-952-4122-0.
     
    [17] Robert Bauval - Black Genesis & The Ancient People of Nabta Playa. REDD ICE CREATIONS. Redd Ice Creations: for the Seeker [online]. 2009, August 27, 2009 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.redicecreations.com/radio/2009/08aug/RIR-090827.html

     

        


    Vytvořeno: 11.01.2013


    [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 11. 01. 2013 | Aktualizováno: 08. 02. 2013 | 16157 přečtení | Počet komentářů: 73 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz