Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: nástroj nechutné propagandy:
    "Děkuji Mildo za váš komentář. Ukazuje, že mé články mají smysl. V ... " (Hospodářská apokalypsa - finanční krize)
  • nástroj nechutné propagandy:
    "Co si myslet o textu, který straší šelmou předstírající beránka, a ... " (Hospodářská apokalypsa - finanční krize)
  • Re: Re: Fatimské proroctví:
    "Ještě dodávám, že "druhé slunce" jako fyzické nebeské tě ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • Re: Fatimské proroctví:
    "Dobrý den, část proroctví z Fatimy se opravdu má naplnit po stu l ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • zajímavé:
    "velmi zajímavý články jak pro 2015 tak pro 2016 a armagedon...díky ... " (Armageddon - poslední bitva)
  • At to autorovi PM svítí:
    "velmi zajímavý články jak pro 2015 tak pro 2016 a armagedon...díky ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Hvězdářství

    Měsíc (II.) - pohyb po obloze

    Starověké hvězdářství IV. -- Měsíc (II.)

        

    Starověké hvězdářství IV.  Měsíc II

    Měsíc - pohyb po obloze

    Změny vzhledu Měsíce (fáze) probíhají v cyklech lunárních měsíců (29,5 dní). Změny v postavení Měsíce na obloze se dějí v cyklech drakonických měsíců. V rámci jednoho drakonického měsíce (27,2 dní) nastávají dva lunovraty - severní a jižní. Výška Luny v úplňku závisí také na ročním období.

     

    Pohyb Měsíce po obloze je složitější a rychlejší, než je tomu u Slunce. Určit jeho polohu na obloze pro daný okamžik není jednoduché.

    Pro naše prapředky bylo životně důležité vědět, jak velký bude měsíční kotouč v určitém čase a kde na noční obloze se bude Luna nacházet. Mnoho lidských aktivit se odehrávalo v noci a bylo nanejvýše potřebné vědět, jaká bude viditelnost. Na pohybu Měsíce závisel úspěch lovu na zemi i na vodě a mnoho dalších činností. Měsíc sloužil také jako základní ukazatel času - přírodní kalendář.   
    [1] Luna v úplňku osvětluje noční krajinu.  

    Luna označovala i mezníky zásadní pro život lidských společenství na zemi. Sledování Luny a znalosti lunární symboliky umožňovaly zasvěceným ovlivňovat vývoj a předpovídat věci budoucí.

    Lidé si již ve starověku byli vědomi toho, že Měsíc putuje na obloze po zhruba stejném koridoru jako Slunce, podobně stoupá a klesá téměř po stejné křivce oproti horizontu. Během více než poloviny svého cyklu je Luna viditelná déle na denní než na noční obloze. Někdy na několik dnů mizí z oblohy úplně.

    Měsíc se pohybuje po přibližně stejné dráze na pozadí hvězd jako Slunce, jenže rychleji. Okruh souhvězdími zvěrokruhu, který Slunce vykoná během roku, stihne Luna přibližně za jeden měsíc.   
    Obr. 1 Část dráhy Měsíce (žlutě) a Slunce (slabě žlutě) na pozadí hvězd (srpen 2015).[2]    Dráha Měsíce je odkloněna od dráhy Slunce (ekliptiky) asi o 5 stupňů.

    Výrazně se mění také zdánlivá vzdálenost Slunce a Měsíce na nebi. Když je Luna v úplňku, je Slunci na obloze nejdále - na opačné straně nebeské klenby. Když Slunce zapadá, začíná vycházet Měsíc (a opačně). Měsíc v novu se naopak nachází blízko Slunce.

    Cykly Měsíce

    Nejviditelnější změnou Luny jsou její fáze, tedy novoluní, dorůstání, úplněk a ubývání. To se děje v lunárním cyklu (též synodický měsíc), trvajícím asi 29,5 dne. Synodický měsíc je doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné fáze. Jinak řečeno, Měsíc se za tuto dobu vrátí do stejné polohy vůči Zemi a Slunci. Synodický měsíc byl odedávna využíván jako přirozená jednotka pro měření času.
    Rozeznáváme ještě několik dalších důležitých měsíčních cyklů resp. měsíců:

    Drakonický měsíc  - doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejného uzlu své oběžné dráhy. Délka 27,21 dní. Drakonický měsíc společně se synodickým měsícem jsou důležité pro výpočet doby zatmění Slunce i Měsíce.

    Anomalistický měsíc - doba, která uplyne mezi dvěmi přechody Luny perigeem. Perigeum je nejbližší bod oběžné dráhy Měsíce vůči Zemi. Délka 27,55 dní. Luna se postupně vzdaluje a přibližuje Zemi v cyklech anomalistického měsíce.

    Siderický měsíc - doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné polohy vůči hvězdám. Délka  27,32 dní.

    Tropický měsíc - doba, za kterou se Měsíc vrátí do jarního bodu. Tropický měsíc je vlivem precese o přibližně sedm sekund kratší než siderický měsíc.

    synodický měsíc 29 d 12 h 44 min 2,9 s zhruba 29,5 dne
    anomalistický měsíc 27 d 13 h 18 min 33,2 s  
    siderický měsíc 27 d 7 h 43 min 11,5 s  
    tropický měsíc 27 d 7 h 43 min 4,7 s  
    drakonický měsíc 27 d 5 h 5 min 35,8 s zhruba 27,2 dne

    Naši předkové znali a používali měsíc synodický (lunární cyklus) a drakonický resp. siderický. Existují i další cykly spojené s Lunou, mající podle tradice zásadní význam v životech jednotlivců i celé lidské společnosti (Zlý Měsíc, Velké úplňky, zatmění atd.).

    Synodický měsíc

    Během měsíce[a] (lunárního cyklu) prochází Luna všemi svými cykly - od novu k úplňku.   
    Změny měsíce během lunárního cyklu.[3]

    Je možné přibližně určit, kdy bude Měsíc při každém svém cyklu (čtvrti) vycházet a zapadat. Pokud je Měsíc např. v úplňku, pak bude večer vycházet na východním obzoru, kulminovat uprostřed noci a nad ránem zapadat za západní obzor. Luna v úplňku se tedy nachází vždy na opačné straně nebeské klenby, než Slunce. Luna v novu je naopak Slunci velice blízko.

    Tabulka č.1 - Východy a západy Měsíce podle jeho fází (čtvrtí):
     Fáze Měsíce      Východ Měsíce      Západ Měsíce     
     nov  ráno  večer
     1. čtvrť (D - dorůstá)  poledne  půlnoc
     úplněk (O)  večer  ráno
     3. čtvrť (C - couvá)      půlnoc  poledne    

    Luna nad obzorem - lunovraty

    Místo východu a západu Slunce nad horizontem se mění v průběhu roku. Při letním slunovratu, kdy je den nejdelší a noc nejkratší, Slunce vychází a zapadá nad nejseverněji položeným místem obzoru (viz obr. níže - křivka SL). Dráha Slunce na nebeské klenbě je nejdelší a noc nejkratší. Den za dnem se pak místo východu Slunce posunuje na obzoru od severu k východu. Analogicky se posunuje i místo, kde Slunce zapadá - od severu k západu. Dráha Slunce se zkracuje. Při rovnodennosti Slunce vychází na východě a zapadá na západě (křivka R). Během dalších dní se místo východu a západu stále posunuje k jihu až k mezním bodům, kdy nastává zimní slunovrat (křivka SZ). Pak se místa východu a západu Slunce opět začínají vracet zpět až je celý cyklus dokončen při letním slunovratu. Dráha Slunce tak v období jednoho roku osciluje mezi dvěmi mezními křivkami SL a SZ.

    Rovněž místo východu Měsíce nad horizontem se cyklicky posouvá podobně jako Slunce. Jeden extrémní východ Luny leží severně od východu a druhý extrém jižně od východu. Hovoříme o severním a jižním lunovratu  (analogicky ke slunovratu) nebo také o severním a jižním zastavení Měsíce (lunar standstill). Dochází tedy k lunovratu severnímu (křivka LS) a lunovratu jižnímu (LJ). Slunce vykoná jeden cyklus v období jednoho roku. Luna vykoná obdobný cyklus v období jednoho měsíce - drakonického měsíce trvajícího zhruba 27,2 dne.

    Drakonický měsíc

    Dráha putování Slunce po obloze se mění v cyklu trvajícím jeden rok. V létě stojí Slunce nejvýše oproti zimě, kdy sluneční kotouč vystoupá jen nízko nad obzor. V roce nastává dvakrát období slunovratu (sluneční zastavení), kdy se posun východů a západů Slunce nad obzorem  zastavuje na svých mezních polohách a pak se vrací zpět. Při letním slunovratu Slunce vystoupá na obloze nejvýše za celý rok, v poledne zimního slunovratu je naopak sluneční kotouč nejníže (viz. Slunce - slunovrat a rovnodennost).
    Podobně se pohybuje i Luna, k uvedeným změnám však dochází v mnohem kratší periodě 27,2 dní. Během této periody nastanou dva lunovraty (měsícovraty, zastavení) - severní lunovrat a asi po dvou týdnech jižní lunovrat. Časová perioda mezi dvěmi severními či jižními lunovraty se nazývá drakonický měsíc (draconic month).

    Podle časté definice je drakonický měsíc doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejného uzlu své oběžné dráhy. Pro praktická pozorování je však tato definice obtížně použitelná i když víme, jak na obloze nalézt onen uzel. Uzel je místo na obloze, kde dráha Luny protíná dráhu Slunce (ekliptiku).

    Dráhy Slunce a Měsíce na obloze jsou téměř shodné, jsou od sebe odkloněny jen asi o 5 stupňů. Protínají se tedy ve dvou místech - uzlech (viz obr. 1 a 2). Luna prochází vzestupným uzlem (dračí hlava), pak leží necelých 13 dní nad ekliptikou, prochází sestupným uzlem (dračí ocas) aby následujících necelých 13 dní ležela pod ekliptikou. Pokud pozorujeme Měsíc při jeho zatmění, leží právě v uzlu či jeho blízkosti.

    Obr. 2 Zdánlivé dráhy Slunce a Měsíce na nebeské sféře. Rozdíl drah je zvýrazněn, ve skutečnosti svírají úhel 5 stupňů. N1 a N2 jsou uzly, kde se protínají dráhy Slunce a Měsíce. [5]


     

    Praktičtější je počítat drakonický měsíc jako dobu mezi dvěmi severními či jižními lunovraty. Ty lze vypozorovat snadněji.

    Při severním lunovratu vystoupá Luna na obloze nejvýše v rámci drakonického měsíce. Pak začíná každým dalším dnem Měsíc při svých denních/nočních maximech klesat. Každý den se dostává méně vysoko nad jižní obzor, až ke svému minimu - jižnímu lunovratu. Během drakonického měsíce tedy nastanou 2 lunovraty – severní lunovrat (Měsíc vychází nad obzorem nejseverněji a vystoupá na obloze nejvýše v rámci periody drakonického měsíce) a jižní lunovrat (Měsíc vychází nad obzorem nejjižněji a vystoupá na obloze nejníže v rámci periody drakonického měsíce).[b]
    Od okamžiku jižního lunovratu se Luna v rámci drakonického měsíce dostává každou noc či den výše a výše nad obzor až do místa severního lunovratu. Pak se stoupání Měsíce zastaví aby začal jeho návrat zpět do nejnižšího místa nad obzorem, tedy do místa jižního lunovratu. Vzhledem k tomuto zdánlivému zastavení stoupání/klesání Měsíce se lunovrat nazývá také měsíční zastavení (moon standstill, lunar standstill).

    Lunovrat nemá přímou vazbu na konkrétní fázi Měsíce. Synodický měsíc (lunární cyklus 29,5 dní) a drakonický měsíc (27,2 dní) se liší o více než dva dny. Fáze Měsíce a jeho lunovraty se tedy vzájemně rozcházejí.

    Slunovraty jsou dva ročně, lunovraty dva v průběhu jednoho drakonického měsíce.[c]
    Během drakonického měsíce nastane den či noc, kdy je Luna na obloze nejvýše a pak zhruba za 13 až 14 dní se naopak ocitne nejníže nad obzorem. Za dalších asi 13-14 dní se opět vrátí na své maximum. Z hlediska míst východu či západu měsíčního kotouče a jeho výšky na obloze při každodenní kulminaci projde Luna v průběhu drakonického  měsíce stejnými změnami, jako Slunce v průběhu roku. Při jižním i severním lunovratu se Měsíc samozřejmě nachází (v okamžiku, kdy je nad obzorem v nejvyšším bodě) vždy nad jižním obzorem, stejně jako Slunce při slunovratu.

    V roce 2013 dosáhnul Měsíc třinácti severních lunovratů (zastavení). Při každém lunovratu vystoupal do určité výšky nad obzorem, nejvýše v rámci příslušného drakonického měsíce - viz tabulka č. 2.

        Tabulka č. 2 - Severní lunovraty v r. 2013 [d]
    Datum severního lunovratu     Výška nad obzorem
    22.01.2013 60,2°
    19.02.2013 60,0°
    18.03.2013 59,8°
    15.04.2013 59,6°
    12.05.2013 59,7°
    08.06.2013 59,6°
    06.07.2013 59,6°
    02.08.2013 59,5°
    29.08.2013 59,2°
    26.09.2013 59,1°
    23.10.2013 58,9°
    20.11.2013 59,0°
    16.12.2013 59,0°

     

    Změny během roku

    V zimě svítí úplněk mnohem strměji než v létě. Zatímco v létě se dostává úplňkový Měsíc jen nevysoko nad obzor, v zimě svítí hodně zvysoka. V zimě setrvává Luna v úplňku na obloze déle než v létě. Úplněk v období blízkém zimnímu slunovratu je nejvyšší a nejdelší v roce. V zimě, kdy je slunečního svitu přes den nejméně, nám v noci pomáhá svitem úplňkový Měsíc.

    Tabulka č. 3 - Výšky Měsíce nad obzorem:
     Fáze Měsíce     Nejvýše        Nejníže     
     nov  léto  zima
     1. čtvrť (D - dorůstá)  jaro  podzim
     úplněk (O)  zima  léto
     3. čtvrť (C - couvá)      podzim  jaro   
         
    Poloha měsíčního úplňku v období letního slunovratu (21. 6.) a zimního slunovratu (21. 12.). Hvězdné pozadí odpovídá letnímu slunovratu.[4]

    Zjednodušeně lze říci, že si v průběhu roku Slunce a Měsíc mění svá místa. V létě svítí Slunce na nebi nejvýše a nejdéle, v zimě tuto roli přebírá paní Luna. V létě se měsíční úplněk nachází zhruba tam, kde zimní Slunce a naopak.

    Jev, kdy měsíční úplňky vidíme v zimě vysoko na obloze po celou noc, lze vysvětlit rozdílem v délce lunárního a drakonického cyklu Měsíce. V létě dochází k severnímu lunovratu (Měsíc je nejvýše) v obdobích blízko novu. Úplňky naopak nastávají v období  jižního lunovratu, kdy je Luna nízko na obloze. V zimě naopak nastávají úplňky v období blízko severního lunovratu, kdy je Měsíc vysoko na obloze.

    V průběhu roku se však mění i mezní polohy Luny při lunovratech. Jak je vidět i z tabulky č. 2, při každém lunovratu se pomalu mění poloha Měsíce. Každý lunovrat se mírně liší v pozici Měsíce od toho předchozího (na rozdíl od slunovratů). V roce 2013 se postupně lunovrat po lunovratu snižovala mezní výška Luny nad obzorem. Stejně tak se postupně posouvá i místo východu a západu Měsíce. Tyto změny jsou patrné až během několika let. Celý cyklus trvá  přibližně 18.6 let.

      Pokračování - Měsíc - vysoký a nízký lunovrat.

     


    [a] V článku je Měsíc jako nebeské těleso psán s velkým "M". Měsíc s malým "m" znamená lunární měsíc, tedy období ve kterém projde Měsíc všemi fázemi.
    [b] Vše uvedené platí pouze pro severní polokouli.
    [c] Během lunárního měsíce dochází většinou ke dvěma lunovratům. Někdy však může v rámci jedné lunace dojít ke třema lunovratům. Např. v r. 2013 bude úplněk 17.11. a 17.12. Mezi těmito dny dojde ke dvěma severním lunovratům (19. či 20.11. a 16.12.) a jednomu jižnímu lunovratu (3.12.).
    [d] Počítáno pro střední Evropu (Praha). Efemeridy získány ze systému NASA - JPL - Horizons Web-Interface http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi.
    Viz. tabulka Efemeridy Měsíce 2006-2025.

    [1] File:Skopje Kale 09 - The Fall Has Come (2935780712) (4).jpg. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skopje_Kale_09_-_The_Fall_Has_Come_(2935780712)_(4).jpg
    [2] Srpnová obloha: Nejnebezpečnější kometa a meteorický roj Perseid. Tajemství vesmíru [online]. 2015 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/srpnova-obloha-nejnebezpecnejsi-kometa-meteoricky-roj-perseid
    [3] Greatest Annual Lunar Standstills: 2001 to 2100. AstroPixels.com [online]. 2013 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: http://www.astropixels.com/ephemeris/moon/lunarstandstill2001year.html
    [4] Pavel Gabzdyl. Od úplňku do úplňku. Prohlídka Měsíce. [citováno 01. 01. 2013] < http://mesic.astronomie.cz/faze-mesice.htm  >
    [5] Wikipedia contributors, 'Lunar standstill', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 10 April 2016, 05:05 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lunar_standstill&oldid=714505527 > [accessed 10 April 2016]
        


    Vytvořeno: 04.11.2007


    Související články:
    Země a nebe (30.03.2006)
    Slunce - den, týden a světové strany (15.03.2007)
    Slunce - slunovrat a rovnodennost (16.04.2006)
    Měsíc (III.) - Vysoký a nízký lunovrat (27.11.2016)
    Měsíc (04.06.2006)
    Souhvězdí (15.04.2006)
    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 27. 12. 2012 | Aktualizováno: 29. 11. 2016 | 16674 přečtení | Počet komentářů: 45 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz