Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Ježiš a Chizkijáš:
    "Izajáš popisoval spasitele z rodu Davidova, který měl dospívat v d ... " (Spasitel z Nazareta?)
  • Ježiš a Chizkijáš:
    "Citát: Izajáš zde nepíše o spasiteli z daleké budoucnosti, ale o ... " (Spasitel z Nazareta?)
  • ježišovo slova:
    "jak mužete řikat že ježiš kristus je mitus neni to mitus je ... " (Ježíš autentický)
  • Re: Špinavci a Rusko:
    "Díky za váš názor. Vlna migrantů je způsobena řadou faktorů, zejmé ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Špinavci a Rusko:
    "Dobrý den, stránky znám a čtu už delší dobu, ale chci se vyjádřit ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Díky za zajímavé čtení...:
    "... dlouho se již věnuji skládání oné mozaiky věcí minulých které ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Hvězdářství

    Měsíc (II.) - pohyb po obloze

    Starověké hvězdářství IV. -- Měsíc (II.)

        

    Starověké hvězdářství IV.

    Měsíc (II.) - pohyb po obloze

     

    Změny fáze Měsíce probíhají v cyklech lunárních měsíců. Změny v postavení Měsíce na obloze se dějí v cyklech drakonických měsíců. V rámci jednoho drakonického měsíce (27,2 dní) nastávají dva lunovraty - severní a jižní. Mezní polohy Měsíce v rámci lunovratu se mění v cyklu trvajícím 18,6 let. Lidé tyto změny Měsíce zaznamenávali na našem území již ve 4. tisíciletí př.n.l. (velký a malý lunovrat, velký a malý Měsíc). Velký a malý Měsíc byl zaznamenáván později (např. ve Stonehenge).

     

    Pohyb Měsíce po obloze je složitější a rychlejší, než je tomu u Slunce. Určit polohu Luny pro daný okamžik není jednoduché.

    Pro naše prapředky bylo životně důležité vědět, jak velký bude měsíční kotouč v určitém čase a kde na noční obloze se bude Luna nacházet. Mnoho lidských aktivit se odehrávalo v noci a bylo nanejvýše potřebné vědět, jaká bude viditelnost. Na pohybu Měsíce závisel úspěch lovu na zemi i na vodě a mnoho dalších činností. Měsíc sloužil také jako základní ukazatel času - přírodní kalendář.   
    [10]   

    Lidé si již ve starověku byli vědomi toho, že Měsíc putuje na obloze po zhruba stejném koridoru jako Slunce, podobně stoupá a klesá téměř po stejné křivce oproti horizontu. Během více než poloviny svého cyklu je Luna viditelná déle na denní než na noční obloze. Někdy na několik dnů mizí z oblohy úplně.

    Měsíc se pohybuje po přibližně stejné dráze na pozadí hvězd jako Slunce, jenže rychleji. Okruh souhvězdími zvěrokruhu, který Slunce vykoná během roku, stihne Luna přibližně za jeden kalendářní měsíc.   
    Část dráhy Měsíce (žlutě) a Slunce (slabě žlutě) na pozadí hvězd. Srpen 2015.[11]    Dráha Měsíce je odkloněna od dráhy Slunce (ekliptiky) asi o 5 stupňů.

    Výrazně se mění také zdánlivá vzdálenost Slunce a Měsíce na nebi. Když je Luna v úplňku, je Slunci nejdále, na opačné straně nebeské klenby. Když Slunce zapadá, začíná vycházet Měsíc (a opačně). Měsíc v novu se naopak nachází blízko Slunce.

    Cykly Měsíce

    Nejviditelnější změnou Luny jsou její fáze, tedy novoluní, dorůstání, úplněk,a ubývání. To se děje v lunárním cyklu (též synodický měsíc), trvajícím asi 29,5 dne (29 d 12 h 44 min). Synodický měsíc je doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné fáze. Jinak řečeno, Měsíc se za tuto dobu vrátí do stejné polohy vůči Zemi a Slunci. Synodický měsíc byl odedávna využíván jako přirozená jednotka pro měření času.
    Astronomové však rozeznávají ještě několik dalších důležitých měsíčních cyklů resp. měsíců:

    Anomalistický měsíc - doba, která uplyne mezi dvěmi přechody Luny perigeem. Perigeum je nejbližší bod oběžné dráhy Měsíce vůči Zemi. Délka 27,55 dní (27 d 13 h 18 min).

    Drakonický měsíc  - doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejného uzlu své oběžné dráhy. Délka 27,21 dní (27 d 5 h 5 min). Drakonický měsíc společně se synodickým měsícem jsou důležité pro výpočet doby zatmění Slunce i Měsíce.

    Siderický měsíc - doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné polohy vůči hvězdám. Délka  27,32 dní (27 d 7 h 43 min).[f]

     

    Změny během synodického měsíce (29,5 dní), lunovraty

    Během měsíce[c] (lunárního cyklu) prochází Luna všemi svými cykly - od novu k úplňku. Je možné přibližně určit, kdy bude Měsíc při každém svém cyklu (čtvrti) vycházet a zapadat. Pokud je Měsíc např. v úplňku, pak bude večer vycházet na východním obzoru, kulminovat uprostřed noci a nad ránem zapadat za západní obzor.

    Tabulka č.1 - Východy a západy Měsíce podle jeho fází (čtvrtí):

     Fáze Měsíce      Východ Měsíce      Západ Měsíce     
     nov  ráno  večer
     1. čtvrť (D)  poledne  půlnoc
     úplněk (O)  večer  ráno
     3. čtvrť (C)      půlnoc  poledne    

    Křivka putování Slunce po obloze se mění v průběhu roku. V létě stojí Slunce nejvýše oproti zimě, kdy sluneční kotouč vystoupá jen do nevelké výšky nad obzorem. V roce nastává dvakrát období slunovratu - posun východů či západů Slunce nad obzorem se zastavuje a vrací zpět. Při letním slunovratu Slunce vystoupá na obloze nejvýše za celý rok, v poledne zimního slunovratu je naopak nejníže (viz. Slunce - slunovrat a rovnodennost).
    Podobně se pohybuje i Luna, k uvedeným změnám však dochází v mnohem kratší periodě 27,2 dní. Během této periody nastanou dva lunovraty (měsícovraty) - severní a jižní. Perioda dvou severních/jižních lunovratů se nazývá drakonický měsíc (Draconic Month).

    Při severním lunovratu vystoupá Luna na obloze nejvýše v rámci drakonického měsíce. Pak začíná každým dalším dnem Měsíc při svých denních maximech klesat. Každý den se dostává méně vysoko nad jižní obzor, až ke svému minimu - jižnímu lunovratu. Během drakonického měsíce tedy nastanou 2 lunovraty – severní lunovrat (Měsíc vychází nad obzorem nejseverněji a vystoupá na obloze nejvýše v rámci periody drakonického měsíce) a jižní lunovrat (Měsíc vychází nad obzorem nejjižněji a vystoupá na obloze nejníže v rámci periody drakonického měsíce).[b]
    V průběhu drakonického měsíce se tedy Luna dostává každou noc či den výše a výše nad obzor až do místa severního lunovratu. Pak se stoupání Měsíce zastaví aby začal jeho návrat zpět do nejnižšího místa nad obzorem, tedy do místa jižního lunovratu. Vzhledem k tomuto zdánlivému zastavení stoupání/klesání Měsíce se lunovrat nazývá také měsíční zastavení (moon standstill).

    Lunovrat nemá přímou vazbu na konkrétní fázi Měsíce. Lunární cyklus (synodický měsíc, lunace) trvá zhruba 29,5 dní (29 dní 12 hodin 44 minut). Za tuto dobu se tedy Měsíc vrátí do stejné fáze. Drakonický měsíc trvá zhruba 27,2 dní. Fáze Měsíce a jeho lunovraty se vzájemně rozcházejí. [d]

    Slunovraty jsou dva ročně, lunovraty dva v průběhu jednoho měsíce (drakonického).
    V průběhu měsíce tedy nastane den (noc), kdy je Luna na obloze nejvýše a pak zhruba za 13 až 14 dní se naopak ocitne nejníže nad obzorem. Za dalších asi 13-14 dní se opět vrátí na své maximum. Z hlediska míst východu či západu měsíčního kotouče a jeho výšky na obloze při každodenní kulminaci tedy projde Luna v průběhu drakonického  měsíce stejnými změnami, jako Slunce v průběhu roku. Ještě dodejme, že při jižním i severním lunovratu se Měsíc samozřejmě nachází (v okamžiku, kdy je nad obzorem v nejvyšším bodě) vždy nad jižním obzorem, stejně jako Slunce při slunovratu.

    V roce 2013 dosáhnul Měsíc třinácti severních lunovratů (zastavení). Při každém lunovratu vystoupal do určité výšky nad obzorem, nejvýše v rámci příslušného drakonického měsíce.

    Tabulka č.2 - Severní lunovraty v r.2013 [e]

    Datum severního lunovratu     Výška nad obzorem
    22.01.2013 60,2°
    19.02.2013 60,0°
    18.03.2013 59,8°
    15.04.2013 59,6°
    12.05.2013 59,7°
    08.06.2013 59,6°
    06.07.2013 59,6°
    02.08.2013 59,5°
    29.08.2013 59,2°
    26.09.2013 59,1°
    23.10.2013 58,9°
    20.11.2013 59,0°
    16.12.2013 59,0°

    Změny během roku

    V zimě svítí úplněk mnohem strměji než v létě. Zatímco v létě se dostává úplňkový Měsíc jen nevysoko nad obzor, v zimě svítí hodně zvysoka. V zimě setrvává Luna v úplňku na obloze déle než v létě. Úplněk v období blízkém zimnímu slunovratu je nejvyšší a nejdelší v roce. V době, kdy je slunečního svitu přes den nejméně, nám tedy v noci pomáhá Měsíc.

    Tabulka č.3 - Výšky Měsíce nad obzorem:

     Fáze Měsíce     Nejvýše        Nejníže     
     nov  léto  zima
     1. čtvrť (D)  jaro  podzim
     úplněk (O)  zima  léto
     3. čtvrť (C)      podzim  jaro   
         
    Poloha měsíčního úplňku kolem letního slunovratu (21. 6.) a kolem zimního slunovratu (21. 12.). Hvězdné pozadí odpovídá letnímu slunovratu.[8]

    Zjednodušeně lze říci, že si v průběhu roku Slunce a Měsíc mění svá místa. V létě svítí Slunce na nebi nejvýše a nejdéle, v zimě tuto roli přebírá paní Luna. V létě se měsíční úplněk nachází zhruba tam, kde zimní Slunce a naopak.

    Jev, kdy měsíční úplňky vidíme v zimě vysoko na obloze po celou noc, lze vysvětlit rozdílem v délce lunárního a drakonického cyklu Měsíce. V létě dochází k severnímu lunovratu (Měsíc je nejvýše) v obdobích blízko novu. Úplňky naopak nastávají v období  jižního lunovratu, kdy je Luna nízko na obloze. V zimě naopak nastávají úplňky v období blízko severního lunovratu, kdy je Měsíc vysoko na obloze.

     

    Změny během několika let

    Nízký a vysoký Měsíc

    Již v pradávné době lidé věděli, že dochází k pomalé cyklické změně mezních poloh Měsíce při lunovratech. Prakticky to znamená, že v některých létech je Měsíc výše na nebi než v jiných. Někdy se ocitne i výše, než kdy vystoupalo Slunce. Během let se tak střídají období vysokého Měsíce a nízkého Měsíce.

    I z naší tabulky lunovratů (viz. tabulka č.2) je patrné, že výška Měsíce při lunovratech se během roku 2013 pomalu snižovala. Místo na obzoru, kde vychází či zapadá Slunce, ani jeho dráha na obloze a výška, se z roku na rok prakticky nemění. Pokud naši předkové zafixovali místo východu Slunce na obzoru např. během slunovratu, mohli i jejich potomci sledovat slunovratové východy slunečního kotouče nad stejným místem. Stejně tak se neměnila ani výška Slunce v poledne. Každý rok o letním slunovratu se sluneční kotouč nacházel na stejném místě oblohy, na svém maximu.
    Podobně, jako slunovraty, existují i lunovraty, dochází k nim však častěji - dvakrát během drakonického měsíce. Měsíční kotouč se tak při svém východu nad obzorem dostává během zhruba 27 dní od jedné své mezní polohy k druhé a zase zpět. Ke změnám v dráze Měsíce však dochází i rámci delšího cyklu trvajícího několik let. V některém měsíci určitého roku může nastat vysoký lunovrat (vysoké lunární zastavení - Major Lunar Standstill) či naopak nízký lunovrat (nízké lunární zastavení - Minor Lunar Standstill).

    Při slunovratech  dosahuje Slunce své maximální či minimální výšky na nebi (deklinace) a vychází či zapadá co nejdále na severu (letní slunovrat) resp. jihu (zimní slunovrat). Při lunovratech však Měsíc může někdy doputovat na obloze ještě výše, než kdy bylo Slunce. A stejně tak může Luna vycházet či zapadat nad obzorem dále na severu resp. jihu, než Slunce při slunovratech. Tomuto období se říká vysoký lunovrat,  vysoký Měsíc či vysoké zastavení Měsíce. Jindy však nastane opačný extrém - Měsíc při svém lunovratu nedosáhne výšky jako při jiných lunovratech a ani při svém východu či západu nad obzorem nedosáhne mezních pozic známých z jiných lunovratů. Jedná se o nízký lunovrat, nízký Měsíc či nízké zastavení Měsíce.

    K vysokému slunovratu dochází cyklicky každých 18,6 let. Přechod od vysokého lunovratu k nízkému lunovratu trvá 9,3 let. K poslednímu vysokému lunovratu došlo v červnu 2006. V rozmezí let 2005 až 2007 Měsíc vycházel a zapadal severněji (a o dva týdny později zase jižněji) než jsou slunovratové pozice Slunce. Stejně tak v průběhu každého drakonického měsíce dosáhla Luna vyšší polohy na nebi, než kdy stálo Slunce (tedy než bývá při letním slunovratu). A obdobně vždy o dva týdny později vystoupala Luna ve svém měsíčním minimu ještě níže, než je Slunce při zimním slunovratu. Příští vysoký lunovrat nastane v dubnu 2025.

    Pokud nastane vysoký Měsíc, pak při severním lunovratu vychází Měsíc na obzoru severněji, než Slunce při letním slunovratu. Při jižním lunovratu asi o 14 dní později naopak vychází Měsíc na obzoru jižněji, než Slunce při zimním slunovratu.

    Po 18,61 letech po vysokém Měsíci nastává nízký Měsíc. Při severním lunovratu vychází Měsíc na obzoru jižněji, než Slunce při letním slunovratu. Při jižním lunovratu asi o 14 dní později naopak vychází Měsíc na obzoru severněji, než Slunce při zimním slunovratu.

    Cyklus mohl být důležitý v životě starověkých kultur spojením s výměnou jedné lidské generace.[1]

      
    Vysoký Měsíc[1]. Zvýrazněna je dráha Měsíce při severní a jižním lunovratu.
      
    Nízký Měsíc[1]. Zvýrazněna je dráha Měsíce při severní a jižním lunovratu.

    Praktická pozorování

    Pro zeměpisnou šířku 55° jsou udávány následující parametry mezních lunovratů [9]:

       kulminace  jižní lunovrat    severní lunovrat
       max.  min.  východ    západ       východ      západ   
     malý lunovrat 53,5°   16,5°   124° (119°) 236° (240°) 56° (61°) 304° (300°)
     velký lunovrat    63,5° 6,5° 148° (139°) 212° (221°) 32° (42°) 328° (318°)

    V závorce jsou uvedeny hodnoty pozorovatelné pro šířku 50° (Praha).

    Nejbližší období malého a velkého lunovratu [9]:

     malý lunovrat  1997 únor  2015 říjen  
     velký lunovrat    2006 červen    2025 duben  

    Výše uvedené termíny stanovují přechody měsíčního uzlu přes ekliptiku. K pozorovatelným mezním postavením Měsíce dochází v rozmezí několika měsíců od uvedených termínů. Pozorování je závislé na fázi Měsíce (postavení Slunce).

    Termíny možného pozorování velkého Měsíce v našich zeměpisných šířkách lze zjistit z  tabulky Efemeridy Měsíce 2006-2025. Tabulka přehledně ukazuje denní mezní postavení Měsíce (kulminace, východy a západy) v období 2006 až 2025. Tabulka může pomoci lépe porozumět pohybu Měsíce po obloze. Lze například zjistit, že v roce 2013 se mezní hodnoty postavení Měsíce při severní lunovratech postupně snižovaly.  Místa východů Měsíce při severní a jižní lunaci se k sobě přibližovala. Zmenšoval se tedy úhel, který obě místa svírají.  To pokračuje až do října 2015, kdy nastane malý lunovrat.

    Velký Měsíc bude pozorovatelný v roce 2025. 7. března večer Luna vystoupá při svém severním lunovratu nejvýše za posledních 18 let (68° vysoko) . O dva týdny později, 22.března brzy ráno, se ocitne Měsíc nejníže nad obzorem při svém jižním lunovratu (10° vysoko) - viz. obrázek:   

      
    Tabulka č.4 - efemeridy Měsíce 2006-2025[e]

    Od roku 2006 do roku 2015 probíhá přechod od velkého Měsíce k malému Měsíci. Při každém následujícím severním lunovratu tedy Měsíc vychází a zapadá o něco jižněji a má nižší kulminaci. Při každém následujícím jižním lunovratu Měsíc vychází a zapadá o něco severněji a má vyšší kulminaci - viz. obrázek:

     

    Znalost vysokého a nízkého Měsíce

    Během vysokého Měsíce vychází i zapadá jeho kotouč nejblíže k severu, dále než Slunce při zimním slunovratu. O dva týdny později však Měsíc vychází a zapadá naopak nejblíže jihu, jeho cesta oblohou je tedy nízká a krátká. V období vysokého Měsíce dráha Luny prochází rychle dvěmi extrémy.  Tyto děje na obloze neušly pozornosti našich předků.

    Dokladem o pečlivém pozorování Měsíce na našem území a znalosti jevu vysokého a nízkého měsíce jsou například starověké rondely (1. pol. 5. tis.př.n.l.). Rondely plnily mimo jiné i kalendářní funkci: počty dřevěných kůlů ve vnitřních palisádách zřejmě symbolizovaly počty dnů či týdnů a měsíců lunárního kalendáře, podobně jako tomu bylo později např. u anglických objektů typu "henge" (Stonehenge aj.).
    Kalendářní význam měl podle archeologa Jaromíra Kovárníka např. rondeloid ze starší doby bronzové v Troskovicích na Znojemsku.
    Podle archeologa Juraje Pavúka a astronoma Vladimíra Karlovského existuje souvislost mezi polohou kruhových areálů a pohybem nebeských těles. Brány jsou mnohdy orientovány k bodu, kde na obzoru zapadá Měsíc. U několika rondelů na Moravě je zaznamenána orientace na vysoký Měsíc. Uspořádání dle nízkého Měsíce bylo patrné u rondelů v Těšeticích-Kyjovicích, Vedrovicích či slovenských Bučanech.[1]


    Plán rondelu Bučany podle práce Bujna J.,Romsauer P.,1986 s vyznačením astronomicky významných směrů.[4]
          Neolitický rondel Bučany (cca. 3800 př.n.l.) má orientaci na devět významných astronomických směrů (krajních poloh západů a východů Slunce a Měsíce) z dvanácti možných[a]. Rondel umožňoval sledovat mezní východy a západy Slunce a mezní východy a západy vysokého a nízkého Měsíce. Okamžik západu nízkého Měsíce při letním slunovratu např.  termínovat zemědělské práce. [4]

    Rondel se často vytyčoval v roku vysokého či nízkého Měsíce. Stavitelé rondelů měli astronomické znalosti podobné znalostem stavitelů anglického Stonehenge, předběhli však své kolegy o více než 1 000 let.[2]

     

    Podle astronoma Norberta Gashe se doklad o starověké znalosti vysokých a nízkých lunovratů dochoval na disku z Nebry, který měl být vytvořen roku 2375 př.n.l. Jedná se o nejstarší známé zobrazení oblohy.    
    Disk z Nebry, střední Evropa, 2100-1700 př. n. l. Nejstarší známé zobrazení oblohy.[4] Jindy udáváno 2375 př.n.l.[5]   

    Cesta po obloze  a fáze

    Během jednoho měsíce přejde Luna přes celou šířku oblohy východním směrem a projde přitom všemi svými fázemi. Posunuje se od západu k východu za jednu noc asi o šířku dlaně na napřažené paži. Posun je mnohem rychlejší, než u Slunce. Pokud pozorujeme Měsíc každou noc hned po západu Slunce počínaje prvním srpkem, všimneme si postupného posunu Luny současně se změnou jejích fází. V prvém dni vidíme úzký srpek Luny nízko nad západním obzorem. Každou další noc se Měsíc objeví posunut o šířku dlaně směrem na východ přičemž dorůstá do první čtvrtě.  V první čtvrti jej uvidíme sedmý den svítit vysoko nad obzorem. Posun směrem na východ pokračuje zároveň s dorůstáním Luny dalších sedm dnů. Po dvou týdnech vidíme večer plný kotouč Měsíce stoupající na východě, tedy na opačné straně než zapadá Slunce. Dalších 14 dní pak zkusíme pozorovat Měsíc brzy ráno před východem Slunce. Fáze Měsíce se každým dnem mění od úplňku zpět k srpku spolu s posunem východním směrem k místu východu Slunce. Nakonec zmizí Měsíc v záři Slunce na jeden či dva dny jako novoluní, aby dokončil svůj celý cyklus.[3]
     

    Měsíc a Slunce

    Mnohé starověké kultury považovaly Měsíc za důležitější nebeské těleso, než Slunce. Slunce bylo dobře pozorovatelné jen při svém východu a západu. Ve dne oslňovalo svým jasem nebo bylo skryto mraky. Pohled na Lunu byl v noci úchvatný a nikdo její stříbrně svítící kotouč či tajuplný srpek  nemohl přehlédnout. Měsíc mohl být, na rozdíl od Slunce, někdy pozorován během obou částí kalendářního dne, nejen v noci ale i ve dne. Ne všechny pradávné kultury spojovaly Slunce s hlavním zdrojem světla. U Měsíce to však bylo jiné. Právě jeho plný svit při úplňku umožňoval dobře vidět i v noci. Zvlášť u kočovných pouštních národů hrál Měsíc stěžejní úlohu. Po západu Slunce se vzduch ochladil a za svitu Luny mohli podnikat cesty pouští. Západem Slunce pro ně začínal aktivní život a proto od tohoto okamžiku počítali začátek kalendářního dne.

    Pozornost vzbuzoval vztah mezi Měsícem a Sluncem. Na obloze se obě nebeská tělesa k sobě nejtěsněji  blíží během novoluní. Během úplňku jsou Měsíc a Slunce na obloze od sebe nejdále.

    Fáze Měsíce ukazují na postavení Slunce a mohou tedy znalému pozorovateli ukázat v noci přibližný čas. Pokud je Měsíc v úplňku, stojí Slunce na opačné straně nebes. Plný Měsíc vychází  při západu Slunce. Další den vychází Měsíc zhruba o hodinu později. Měsíc v poslední čtvrti tedy vychází o půlnoci, nový Měsíc přibližně za úsvitu.

    Pokračování příště.

    -----------------------

    Další díl - Souhvězdí

     


    [a] 12 významných astronomických směrů na Slunce a Měsíc:
    - východ Slunce při letním slunovratu
    - západ Slunce při letním slunovratu
    - východ Slunce při zimním slunovratu
    - západ Slunce při zimním slunovratu
    - východ nízkého Měsíce v období letního slunovratu
    - západ nízkého Měsíce v období letního slunovratu
    - východ nízkého Měsíce v období zimního slunovratu
    - západ nízkého Měsíce v období zimního slunovratu
    - východ vysokého Měsíce v období letního slunovratu
    - západ vysokého Měsíce v období letního slunovratu
    - východ vysokého Měsíce v období zimního slunovratu
    - západ vysokého Měsíce v období zimního slunovratu
    [b] Vše uvedené platí pouze pro severní polokouli.
    [c] V článku je Měsíc jako nebeské těleso psán s velkým "M". Měsíc s malým "m" znamená lunární měsíc, tedy období ve kterém projde Měsíc všemi fázemi.
    [d] Během lunárního měsíce dochází většinou ke dvěma lunovratům. Někdy však může v rámci jedné lunace dojít ke třema lunovratům. Např. v r. 2013 bude úplněk 17.11. a 17.12. Mezi těmito dny dojde ke dvěma severním lunovratům (19. či 20.11. a 16.12.) a jednomu jižnímu lunovratu (3.12.).
    [e] Počítáno pro střední Evropu (Praha). Efemeridy získány ze systému NASA - JPL - Horizons Web-Interface http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi.
    Viz. tabulka Efemeridy Měsíce 2006-2025.
    [f] Dále existuje např. tropický měsíc. Je to doba mezi dvěma návraty Měsíce k jarnímu bodu. Tropický měsíc je vlivem precese o přibližně 7 sekund kratší než siderický měsíc.

    [1] Karlovský Vladimír, Pavúk Juraj. Astronomická orientácia rondelov lengyelskej kultúry.  Corona Pragensis - zpravodaj Pražské pobočky České astronomické společnosti. 2002/6, 7-8
    [citováno 01. 01. 2013] < http://karlovsky.info/archeoastro/rondels_orient.pdf  >
    [2] Pavúk Juraj, Karlovský Vladimír. Rondely vydali astronomické tajomstvo. www.sme.sk
    Archeológia.
    www.castrum.sk/archeologia/index.php?m=single&id=27
    [3] Aveni Anthony. Rozhovory s planetami. 1994. Praha, Tok 1998.
    ISBN 80-86177-03-3
    [4] Karlovský Vladimír. Rondel v Bučanoch ako možné slnečné a mesačné observatorium. Hvezdáreň a planetárium Hlohovec.
    www.portcoeli.sk/old/archeoastro/bucany.html
    [5] Autor neuveden. Jak vesmír ovlivňuje počasí a klima na Zemi (3) – Měsíc potřetí. Ekovesnicky.cz. 2010. [citováno 31. 12. 2012] < www.ekovesnicky.cz/view.php?cisloclanku=2010050006 >
    [6] Přispěvatelé Wikipedie. Nebra sky disk. Wikipedia, The Free Encyclopedia. 2012. [citováno 31. 12. 2012]  < en.wikipedia.org/w/index.php?title=Nebra_sky_disk&oldid=515402474
    [7] Paturi, Felix R. Velké záhady pravěku. 2007. Knižní klub. 2009. ISBN 978-80-242-2312-4.
    [8] Pavel Gabzdyl. Od úplňku do úplňku. Prohlídka Měsíce. [citováno 01. 01. 2013] < http://mesic.astronomie.cz/faze-mesice.htm  >
    [9] Přispěvatelé Wikipedie. Lunar standstill. Wikipedia, The Free Encyclopedia. 2012. [citováno 01. 01. 2013] < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lunar_standstill&oldid=514379342 >
    [10] File:Skopje Kale 09 - The Fall Has Come (2935780712) (4).jpg. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skopje_Kale_09_-_The_Fall_Has_Come_(2935780712)_(4).jpg
    [11] Srpnová obloha: Nejnebezpečnější kometa a meteorický roj Perseid. Tajemství vesmíru [online]. 2015 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/srpnova-obloha-nejnebezpecnejsi-kometa-meteoricky-roj-perseid
        


    Vytvořeno: 04.11.2007


    Související články:
    Země a nebe (30.03.2006)
    Slunce - den, týden a světové strany (15.03.2007)
    Slunce - slunovrat a rovnodennost (16.04.2006)
    Měsíc (04.06.2006)
    Souhvězdí (15.04.2006)
    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 27. 12. 2012 | Aktualizováno: 04. 10. 2015 | 14204 přečtení | Počet komentářů: 38 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz