Mýty

Etana

Etana byl jedním z prvních králů města Kiš. Příběh spojuje bajku o orlu a hadu, kteří obývají týž strom, s motivem bezdětného krále. Etana hledá kouzelnou rostlinu, aby si zajistil dědice.

Etana je jediným mýtem, k němuž byly objeveny jednoznačné ilustrace. Zobrazena je epizoda, v níž Etana stoupá k nebesům na zádech orla.

Hádání orla s hadem bylo kdysi zřejmě samostatným příběhem. Existuje sumerský příběh o Gilgamešovi a stromu Chalub, v němž se vypráví o hadu a ptáku, kteří žijí na topolu.

Obsah

1. tabulka
Příběh začíná založením města Kiš. Rozhodující úlohu měli velcí bohové - Igigové a Anunnakové. Ištar hledá mezi lidmi krále, Enlil se poohlíží po stupních vyvýšeného trůnu. Další verše chybí. Zřejmě se však oba bohové zasadili o to, aby na trůn vystoupil Etana.

2. tabulka
V topolu rostoucím na břehu řeky u svatyně boha Adada se usídlili had a orel.

Orel a had se po počátečních neshodách dohodli respektovat meze stanovené bohem spravedlnosti Šamašem. Žili v souladu, střídali se při lovu a kořist dělili mezi sebe a mláďata.
Jakmile však orlí mláďata vyrostla, začal orel chystat zlo. Rozhodl se sežrat potomky svého druha, hada. Jeden z jeho orlíčat jej varuje. Orel však nedbá a hadí mláďata sežere.
Had nalézá své hnízdo prázdné.

Had běhá sem a tam ^[a], hořekuje a stěžuje si Šamašovi.
Bůh radí hadovi, aby vyhledal divokého býka, vyvrhl mu vnitřnosti a skryl se v býčím žaludku. Až se sletí ptáci na jeho maso, bude orel mezi nimi. Had ho má uchopit za křídlo, utnout obě křídla a proradného opeřence svrhnout do bezedné jámy.
Moudrý orlík neúspěšně varuje svého otce. Orel je nakonec hadem potrestán a uvržen do jámy se zlomenými křídly. Nyní se zase on modlí k Šamašovi. Bůh mu na pomoc posílá člověka.

Oním mužem je Etana, který se k Šamašovi rovněž modlí:

Etana již dlouho prosí Šamaše o rostlinu zrození, nemůže se totiž stále dočkat potomka. Šamaš radí Etanovi, kde najde orla, který mu rostlinu zrození ukáže.

3. tabulka
Etana nalézá poraněného orla. Krmí jej a léčí sedm měsíců a v osmém měsíci ho vysvobodí z jámy. Pak jej žádá o nalezení rostliny. Orel hledá ale nenachází. Nabídne tedy Etanovi, že ho vynese na zádech.

Oba letí do výše jedné míle. Orel se ptá Etany: "Můj příteli, pohlédni, jak vypadá země!" Etana odpovídá, že širé moře je jako ohrada pro dobytek. Vystoupí o další míli:

Obr. Král Etana z Kiše letící na orlu. Detail z válečkového pečetidla, akkadské období.[3]

Oba vystoupí do výše tří mil. Etana už zemi nevidí a nerozeznává ani moře, ztrácí odvahu.

Orel opakovaně shazuje Etanu ze svého hřbetu ale vždy jej zachrání před smrtícím pádem. 
Etanovi je ve svých snech ponoukán, aby se znovu pokusil doletět až do nebe. Ve snu procházejí branou bohů Sína, Šamaše, Adada a Ištary. Uklánějí se před nimi. Setkávají se také s krásnou ale hrůznou bohyní Ištar, u jejíhož trůnu leží lvi.

Orel znovu nese krále vzhůru. Opakovaně Etana padá z orla a je opět vynášen na orlích zádech do nebes.

Text je porušen, zřejmě však nakonec nalézají rostlinu zrození.

Etanova žena za pomoci rostliny zrození tedy porodila zcela bezbolestně dítě, králova nástupce. V seznamu sumerských králů je zapsán jako Balích.

Sklatba však zřejmě pokračovala. Podle několika zlomků textu byl další osud Etany tragický. Píše se o bolesti, pláči a nářku. Nejprve asi zemřela jeho žena. Etanovy údy byly nakonec spáleny odděleně na různých místech. Důvod není dosud jasný.

Vznik

Text mýtu o Etanovi byl nalezen pouze ve zlomcích v Aššuru, Ninive a Šúsách (Súzách). Mýtus představoval původně zhruba 450 veršů. Vznik ve starobabylónském období. ^[1]

První dochované záznamy pocházejí z 1. pol. 2. tis. př. n. l., z doby 1. dynastie starobabylónské, poslední z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive, ze sklonku doby novoasyrské (7. stol. př. n. l.). ^[2]

Literární katalog z Aššurbanipalovy knihovny uvádí, že autorem-editorem skladby o Etanovi byl jakýsi Lu-nanna. Z jiných pramenů víme, že tento Lu-nanna byl urský mudrc a působil za vlády krále Šulgiho (2093–2046 př. n. l.). Jméno editora je sumerské a příběh byl zřejmě nejprve sepsán sumersky. Dochován je však pouze ve fragmentech psaných akkadským jazykem. ^[2]

Starobabylónská verze je psána stroze, aššurská verze je obšírnější. Uprostřed mezi oběma je verze ninivská. Ve všech třech verzích existují stále velké mezery, které brání jejich podrobnému porovnání. Přesto je zřejmé, že nejsou na sobě bezprostředně závislé. Vycházejí pravděpodobně z různých, ale ne zcela odlišných záznamů ústního podání.^[2]

Etana

Etana byl oblíbenou postavou, objevující se nejen v tomto mýtu. Historičnost postavy není doložena. Jeho působištěm měl být Kiš, významné město ve střední Babylónii. Tam také jej klade – jako třináctého krále první dynastie po potopě – sumerský královský seznam a tvrdí, že vládl 1560 (resp. 1500) let.^[2]

Vytvořeno: 03.06.2006