| |
Nephilim, Nefilové
Obři nebo synové andělů?
BKR[1]
Genesis 6:4
| |
Obrové /Nephilim/
pak byli na zemi v
těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám
lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli,
muži na slovo vzatí. |
V Hebrejské Bibli vystupují tajemné bytosti - Nephilim, Nefilové. Jsou považováni
za obry, lidské zrůdy, padlé anděly, mýtické hrdiny, křížence bohů či andělů s lidmi nebo dokonce
za mimozemšťany. Existovali Nefilové ve skutečnosti a kdo to byl?
Pojem "Nephilim" nalezneme na dvou místech Bible, v 1. a 4. knize Mojžíšově:
Genesis 6,4 (PDF)
Numeri 13:33 (PDF)
 |
|
Výraz se přepisuje do latinky jako Nephiyl, Nephil, Nephilim, Nefilim, Nefilové
apod. |
Obr. Verš Genesis 6:4 - hebrejský text,
jeho přepis a několik překladů.
Obr. Verš Numeri 13:33 - hebrejský text, jeho přepis a několik
překladů.
Porovnáním vidíme, že pojem Nefilim se buď nepřekládá nebo
je nahrazován slovem obři či zrůdy.
| Dle křesťanské věrouky byli Nefilové potomky padlých andělů a
žen, tedy kříženci andělů s lidmi, bohatýři mohutného vzrůstu a velké
síly. |
|
Obr. Andělé sestupují k dcerám lidským.
John Flaxman (kresba 1821–26).[5] |
Mnohdy se uvádí, že velká část Nefilů byla zničena potopou. Někteří však potopu přežili. Jejich potomkem
byl i Anak, o jehož klanu Anákovců se píše v Numeri 13:33. Odtud prý pocházejí
tvůrci některých megalitických staveb. A také hrdinové a polobozi řeckých mýtů.[8]
Výklad ke Starému zákonu[2]str.51
tvrdí, že Nefilové
jsou pouhé zrůdy které vešly do bájí a pověstí jako polobohové, hrdinové
či
zakladatelé rodů:
| |
„Zrůdy vznikaly na
zemi..." Hebrejsky se tyto zrůdy označují nefílím (ve SZ jen ještě Nu
13,33). Není vyloučeno, že tento nejasný výraz souvisí s kořenem n-p-l (=
padati), od něhož se odvozuje i označení jiných případů
nenormálního narození (potracený plod, Jb 3,16 Ž 58,9 Kaz
6,3). Ironicky je řečeno, že těmito zrůdami jsou „ti bohatýři
dávnověku, mužové pověstní". Naráží se tu zřejmě na polobožské
bytosti, héroje pohanských bájí a pověstí. Téměř každý národ měl a
má svá vyprávění o slavné minulosti. Jsou to ve skutečnosti zbytky mýtů a
legend, z nichž zbyly jen pověsti o recích, hrdinech, polobozích, božských
praotcích a zakladatelích rodu. Germáni měli své Niebelungy, řecké báje se
rozlétly do celého kulturního světa. Izrael žil uprostřed národů, které
čerpaly z bohaté tradice a náboženské minulosti. Měly své obry, legendární
bytosti, a svůj rod odvozovaly od samotného božstva. Boží lid se děsil těchto
reků minulosti. Ohromovala jej kultura a sláva pronárodů. Třásl se před božstvy
plodnosti, když slyšel o styku lidí s božstvem. Právě do tohoto ovzduší
úzkosti a pocitu nicotnosti vnáší tento oddíl světlo a přináší
potěšení, když svědčí, že to nejsou bohové, ani polobožské bytosti,
ale zrůdy. Tím je nad nimi vyhlášen odsudek. Jejich proslulost není nic
jiného než pýcha, a ta předchází pád. Vyvrcholením Božího stvořitelského
díla je člověk a žádný nadčlověk.
Nejen ,bohatýři dávnověku' jsou zrůdy. Doložka v textu, „ba
ještě i potom", má zřejmě upozornit, že jde o nebezpečí stále
aktuální, objevující se v nových podobách vždy znovu. Vždy znovu se
chce člověk dostat na Boží úroveň. Věk synů Božích (už ne ,božských')
nepřijde touto cestou. Ta končí v potopě. Věk Božích synů přijde cestou
Kristovou. Těm, kteří přijali Krista, dal Bůh moc být Božími syny (J
1,12 Ř 8,14). |
Jak je zřejmé, jde zde
spíše o věroučný náboženský traktát, než seriózní vysvětlení pojmu
"Nefilové". Posuďte sami, jak hodnověrné je tvrzení, že Nefilové
byli jen zrůdy a slova o nich jako o "bohatýrech" či "mužích
pověstných" jsou pouhou ironií autorů knih Mojžíšových. Jednalo by
se asi o jediná místa v knihách Genesis a Numeri, kde byla použito ironie. Naopak, oba biblické verše popisují Nefily s respektem. Jsou to bytosti mocné,
pověstné a lidé vůči nim jsou nepatrní jako luční kobylky.Pokusů o možné
překlady pojmu "Nephilim" (viz Gn 6,4)
je mnoho:
1. Padati, spadlí, shození dolů
2. Padlí, odpadlíci, odloučení
3. Padlí ve smyslu spojitosti se zemřelými a smrtí
4. Mocní, silní, hrdinové
5. Nelidští, násilní, tyrani
6. Předčasně narození (potracení)
7. Nevhodně narození
8. Obrové, obři
9. Ti, kteří zapříčinili pád
Slovo
Nefilové (
נפלים resp.
נפילים ) je tvořeno slovním základem
N-P-L resp. N-F-L (נפל
), který
může znamenat:
nápal - pád, padat, být shozen či spuštěn dolů, selhat, neuspět
népel - předčasně narozený, potrat
Někteří badatelé tvrdí, že slovo nepochází z hebrejštiny ale aramejštiny.
Zde podstatné jméno nafil(a) znamená obr. Odtud
překlady ve smyslu giants - obrové.
Původní základ slova a jeho smysl je však stále nejistý.
|
Slovo Nefilové snad mohlo být odvozeno
od významu "obři" či "padlí" nebo "spadlí". Není to ale jisté.
Vzhledem k nejednoznačnosti bývá výraz v moderních
překladech ponecháván ve formě přepisu (Nephilim, Nefilim, Nefilové).
|
V Hebrejské Bibli je pojmu Nefilové použito pouze ve dvou verších,
což je pro jednoznačné vysvětlení významu málo. Světlo na Nefily by snad
mohl vrhnout jiný biblický pojem - synové boží. Právě v souvislosti s
nimi jsou Nefilové ve verši Gn 6:4 zmiňováni. Viz
Synové boží.[9]
Mimobiblické zdroje
Řada odborníků se domnívá, že verše Gn 6:1-4 jsou cizí a do knihy Genesis
byly převzaty z jiných zdrojů. Odpověď, kdo byli Nefilové, bychom tedy měli hledat
právě v těchto původních starověkých textech.
Nejstarším mimobiblickým textem, který přímo zmiňuje Nefily, je kniha
Henochova. Tento starozákonní apokryf však vznikl až desítky či stovky
let po sepsání Genesis. V 1. knize Henochově jsou popisovány osudy
patriarchy Henocha, o kterém se lze dočíst i v Bibli (Gn 5:18-24).
Sbírka pochází z 1. stol. př. n. l. a dochovala se ve dvou odlišných
verzích - etiopské a staroslověnské. Tehdy byly sepsány
příběhy o Henochovi vyprávěné již stovky let. Nejstarší dochovaný text
je aramejský ale dochovaly se pouhé zlomky (svitky od Mrtvého moře). Z
něj byly pořízeny řecké překlady (existují rovněž jen zlomky) a z těchto
překladů pak vznikly texty etiopské a staroslověnské. Dle dochovaných
nejstarších celků je dílo rozděleno na 1. a 2. Henocha.[3] 1. Henoch (Enoch)
Henoch ("Zasvěcený") je v biblických textech považován za znalce
božích tajemství a jednoho z mála lidí, kteří byli vzati ještě před svou smrtí na
nebesa. Jeho fascinující příběh je popsán v knihách 1. Henoch (etiopský) a 2. Henoch
(staroslověnský).
Český překlad je k dispozici v díle Kniha tajemství a moudrosti I [3]. Anglický překlad lze nalézt
např. na stránkách www.bible200.org
Nás bude zajímat, že v knize 1. Henoch jsou rozepsány okolnosti popisované v Genesis 6
a zmíněni jsou i Nefilové. V příběhu dojde ke smilstvu nebeských Strážců
(Watchers) s lidskými ženami. Strážcové jsou za prohřešek potrestáni. Tato
část sbírky je označována jako Kniha strážců a mohla být
napsána ve 3. století př. n. l. či ještě dříve.
V Knize strážců je rozpracován biblický oddíl Genesis 6, kde se
hovoří o božích dětech, které se ženily s lidskými dcerami a ty jim plodily
mocné potomky.
Zajímavý je příběh o narození Noeho. Lámechovi se narodil syn - Noe. Lámech se však domnívá, že dítě
patří k Nefilům, že jej zplodil s jeho ženou syn nebes - Strážce.
|
Autoři knihy 1. Henoch považovali Nefily za bytosti narozené spojením
nebeských bytostí (Strážců, Pozorovatelů)
a lidských
žen. |
O tom, kdo byli "Strážcové" budeme psát v některém z dalších
článků. Problém je, že text Knihy strážců byl sepsán asi až někdy ve
3. stol. př. n. l.[7]
Tedy několik stovek let po napsání Genesis a Numeri. Lze jen
stěží odhadnout, z jak starých tradic autoři Henocha čerpali. Někteří
badatelé tvrdí, že příběh pochází z prastaré knihy Noemovy, která se nám
nedochovala. Jiní toto zpochybňují. To samozřejmě o něco snižuje význam textu v našem pátrání po původním významu Nefilů.
Pokračování - Nefilové
v knihách Z. Sitchina
|
| [1] |
Bible svatá aneb všecka svatá
písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku
1613. /BKR/ V elektronické formě SW
BibleWorks.
|
| [2] |
Česká biblická společnost.
1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis, Exodus,
Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991 |
| [3] |
ThDr. Zdeněk Soušek, Mgr.
Jiří Farský, PhDr. Zoe Hauptová, CSc., ThDr. Jan Heller, ThDr. Radivoj
Jakovljevič, PhDr. Václav Konzal, ThDr. Jiří Mrázek, ThDr. Petr Pokomý,
DrSc., PhDr. Zdeněk Poláček, CSc., PhDr. Stanislav Segert. Knihy
tajemství a moudrosti I, mimobiblické židovské spisy: pseudoepigrafy.
Vyšehrad 1991. |
| [4] |
Ekumenická rada církví v
ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V
elektronické formě SW BibleWorks |
| [5] |
Hendel Ronald S. When the Sons
of God Cavorted with the Daughters of Men. Bible Review.
1987 |
| [6] |
Michael S. Heiser
www.facadenovel.com/nephilim.pdf |
| [7] |
COLLINS, John J. The
apocalyptic imagination: an introduction to Jewish apocalyptic
literature. 2nd ed. Grand Rapids, Mich.: William B. Eerdmans, 1998.
ISBN 0-8028-4371-9. |
| [8] |
The Bible Study Site
[online]. [cit. 2006-06-10]. Dostupné z:
http://www.biblestudy.org/
|
| [9] |
Synové boží. Mýty a
skutečnost [online]. 2006 [cit. 2006-06-10]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006070003 |
|
|
