Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Re: :
    "V článku uvádím, že to, že židovský kalendář začíná návštěvou nejv ... " (Nibiru - kdy přiletí?)
  • vdaka:
    "Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane pozn ... " (Duše do nebe)
  • Hvězdářství

    Starověké hodiny I - Nosiči nebes

    Hvězdářství -- Starověké hodiny I - Nosiči nebes, nebeské hodiny

        

    Starověké hvězdářství

    Nosiči nebes

    Santillana, Dechend, "Hamletův mlýn"[1]
         Souhvězdí, které vyšlo na východě před východem Slunce, označovalo "místo", kde Slunce odpočívalo... Bylo známo jako "nosič" Slunce a jarní rovnodennost byla považována za výchozí bod "systému", určujícího první stupeň ročního cyklu Slunce...

    Mezi důležité charakteristiky pozorování východů či západů Slunce patřilo i pozadí tvořené hvězdami na obloze. Hvězdná uskupení, v nichž Slunce vychází či zapadá při rovnodennostech a slunovratech, nazýváme nosiči nebes.  V naší době máme čtyři nosiče nebes - souhvězdí Ryb, Panny, Blíženců a Střelce. Nosičem nebes při jarní rovnodennosti bývalo souhvězdí Ryb a nyní je nosič na rozhraní mezi Rybami a Vodnářem.

    Podívejme se, jak vypadá východ Slunce při jarní rovnodennosti 21. března:

    2004___.jpg (5406 bytes)      Obr. vlevo. Simulace nastavená programem WinStars[2] nám ukazuje i pozadí s hvězdami. Slunce v době jarní rovnodennosti vychází na pozadí souhvězdí Ryb či rozhraní Ryb a Vodnáře (přesně nad východním obzorem). Ve skutečnosti samozřejmě tato souhvězdí nevidíme, hvězdné nebe je přesvíceno vycházejícím Sluncem.

    Psali jsme již o čtyřech významných dnech roku, o dvou rovnodennostech a dvou slunovratech. Podívejme se, kde v těchto dnech stálo Slunce např. v roce 2004:

    Jarní rovnodennost
    20.3.2004 7:48

    souhvězdí Ryb (Pisces)
    Slunce se blíží k pomezí Ryb a Vodnáře (Aquarius).

    jar.gif (5176 bytes)
    Letní slunovrat
    21.6.2004 2:57

    souhvězdí Blíženců (Gemini)
    Slunce se blíží k pomezí Blíženců a Býka (Taurus)

    let.gif (5982 bytes)
    Podzimní rovnodennost
    22.9.2004 18:29

    souhvězdí Panny (Virgo)
    Slunce se blíží k pomezí Panny a Lva (Leo)

    pod.gif (5042 bytes)
    Zimní slunovrat
    21.12.2004 13:41

    souhvězdí Střelce (Sagittarius)
    Slunce se blíží k pomezí Střelce a Štíra (Scorpius)

    zim.gif (6507 bytes)
    Pro simulaci použit SW Leo's Void [7]

    Každý ze čtyř bodů rovnodennosti a slunovratu leží na pozadí jednoho souhvězdí zvěrokruhu. Čtyři souhvězdí nesou pomyslný kříž, jehož ramena jsou dána propojením rovnodennostních a slunovratových bodů:

    nosic_2004.gif (9704 bytes)

    Obr.1 Současné postavení bodů rovnodennosti a slunovratů
    na pozadí souhvězdí zodiaku.

     

    Nosiče nebes našeho věku tvoří souhvězdí[4] Ryb, Blíženců, Panny a Střelce.

    Nosiči nebes jsou podle záhadologa G. Hancocka zobrazeni například na slavném zvěrokruhu v Dendeře. Nosiči, ženské postavy se vztaženými pažemi, podpírají oblohu. Chrám v Dendeře byl postaven v 1. stol. př.n.l. Zvěrokruh však podle prof. Alexandera Gurshteina zobrazuje oblohu takovou, jak vypadala před rokem 6 000 př.n.l.[3]str.49

    Obr. vlevo. Nástropní obraz nebeské oblohy v chrámu v Dendeře.

    Čtyři cherubové

    Podle A. Raymonda[5] byli nosiči nebes představováni malými egyptskými sfingami, cheruby nebo genii (postavami některých pradávných legend). Čtyři cherubové či geniové vystupují v řadě legend a mýtů týkajících se vzniku světa. Bývali označováni jako Sloupy nebes (angl. Pillars of Heaven). Nebeská klenba tak symbolicky stála na čtyřech sloupech. Každý sloup byl hlídán jedním z cherubů. Cherubové personifikovali čtyři základní body kříže na zodiaku.

    V mayských legendách vystupují čtyři postavy :

    Kan Bacab žlutá barva, východ
    Chac Bacab červená barva, západ
    Zac Bacab bílá barva, sever
    Ek Bacab černá barva, jih

    Chaldejci znali čtyři genie:

    Sed-Alap či Kirub býk s lidskou tváří
    Lamas či Nigal lev s lidskou hlavou
    Ustar člověk
    Nattig orel s lidskou tváří

    Čtyři geniové vystupovali také v čínských a hinduistických mýtech.[6]

    Čtyři cheruby známe z Hebrejské Bible:

    Ezekiel 1:10
         Jejich tváře se podobaly tváři lidské, zprava měly všechny čtyři tváře lví a zleva měly všechny čtyři tváře býčí a všechny čtyři měly také tváře orlí.

    Čtyři cherubové jsou popisováni v Novém Zákoně:

    Zjevení 4:6-7
         před trůnem moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu: První podobná lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka, čtvrtá byla podobná letícímu orlu.

    Mezi staroegyptskými památkami lze nalézt postavy čtyř sfing:

    sfinga se lví hlavou
    sfinga s býčí hlavou
    sfinga s orlí hlavou
    sfinga s lidskou hlavou

    Pokud mají tyto postavy znázorňovat nosiče nebes, proč nemají hlavy ryby (souhvězdí Ryb) a lidské (Blíženci, Panna, Střelec)? Nebeské pozadí vůči kříži bylo postaveno jinak, než dnes.
    Vlivem precese zemské osy dochází ke zdánlivému posunu jarního bodu na pozadí dvanácti souhvězdí ekliptiky. Nosiči nebes se pomalu posunují z jednoho souhvězdí zvířetníku do druhého.  Do stejného bodu se pak vracejí každých přibližně 26 000 let.  Zdánlivě se tedy souhvězdí zodiaku pomalu posunují, otáčejí pod pevným křížem tvořeným spojnicemi rovnodennostních a slunovratových bodů (obr. 1 a 2).

    Podle blízkovýchodních a egyptských legend měli cherubové hlavu lví, býčí, lidskou a orlí. Lev i Býk jsou známá souhvězdí zodiaku. Pokud mají stát dva nosiči nebes v souhvězdí Lva a Býka, pak zbývající dva nosiče musíme hledat na pozadí souhvězdí Vodnáře a Štíra (obr.2).

    nosic_x.gif (9915 bytes)

    Obr.2

    Vodnář je lidská postava, a tedy cherub může nést lidskou tvář. Zbývá cherub s orlí hlavou. Andrew Raymond[5] tvrdí, že souhvězdí Štíra  bylo kdysi také zváno Orlem. Pokud má však Raymond pravdu, vše do sebe zapadá.

    Cherubové starého Egypta a Blízkého východu
    mohou představovat tehdejší symboly
    nosičů nebes.

    Kdy naposledy stáli nosiči nebes v souhvězdí Býka, Lva, Vodnáře a Štíra? Dnešní pás zodiaku (obr.1) bychom museli otočit o necelých 90° zpět (obr.2). To může představovat v čase návrat zhruba o 5 až 6000 let zpět. Mají tedy nosiči-cherubové s býčí, lví, lidskou a orlí hlavou původ v tak vzdálené historii?

    Kdy příště budou nosiči podpírat nebesa v souhvězdí Býka, Lva, Vodnáře a Štíra? Co nevidět... jarní bod je již na hranici souhvězdí Vodnáře.

     Na nebi odměřují náš čas obrovské nebeské hodiny. Odpočítávají cykly dlouhé tisíce a desetitisíce let. Lidé to věděli od pradávna a v mýtech či náboženských textech tyto znalosti převtělili do postav cherubů, sfing či geniů.

    kriz.gif (10681 bytes)

    Ručičkou hodin je směr k jarnímu bodu rovnodennosti či místo nad obzorem, kde vychází Slunce při jarní rovnodennosti.
    Můžeme si představovat kříž, kde každé rameno propojuje dva body rovnodennosti a slunovratu.
    Na konci každého ramene stojí jeden ze čtyř nosičů nebes. Ciferníkem jsou souhvězdí zodiaku. Ty se pomalu otáčejí a vymezují jednotlivé věky v trvání tisíců let.  

    Princip tohoto odměřování času
    se podle některých badatelů[1][2]
    odráží v starodávném dědictví našich předků.

    Pokračování - Precese zemské osy


    [1] Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill (Hamletův mlýn)
    [2] WinStars 1.0 - SW, Franck Richard, winstars.free.fr
    [3] Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998, Columbus 2003
    [4] Podle jiné teorie o nosičích nebes se za pozadí Slunce neuvažují souhvězdí ale znamení. Rozdíl si vysvětlíme v některém z dalších dílů.
    [5] Andrew Raymond. The Four Cherubim.www.revealer.com/cherubim.htm
    [6] Andrew Raymond odkazuje na dílo:
    Colonel James Churchward. The Lost Continent of Mu.
    [7] Leo's Void - SW. www.leobueno.net/soft
        


    Vytvořeno: 17.01.2004


    [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 17. 01. 2004 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 15002 přečtení | Počet komentářů: 46 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz