Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Re: :
    "V článku uvádím, že to, že židovský kalendář začíná návštěvou nejv ... " (Nibiru - kdy přiletí?)
  • vdaka:
    "Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane pozn ... " (Duše do nebe)
  • Vznik a vývoj

    Masoretské texty - BHS, Biblia Hebraica Stuttgartensia

    Bible-vznik -- Masoretské texty - BHS, Biblia Hebraica Stuttgartensia

        

    Masoretské texty

    BHS - Biblia Hebraica Stuttgartensia

     

    Za jeden z nejautentičtějších a přitom běžně dostupných ucelených textů Hebrejské Bible patřících do masoretské rodiny textů považujeme dílo "Biblia Hebraica Stuttgartensia". BHS je všeobecně respektována jako jeden z referenčních hebrejských textů Starého zákona. Je čtvrtá v sérii vydání BH (Biblia Hebraica) a někdy je označována jako BH4.

    Na našich stránkách uváděné úryvky Hebrejské Bible pocházejí ze 4.verze BHS vydané v roce 1990. BHS postupně vychází v dalších verzích, ve kterých jsou, mimo jiné, opravovány i chyby z předchozích vydání. Poslední nám známá edice BHS pochází z roku 1997 ale i ta bude nahrazena další doplněnou a opravenou verzí (např.dle článku v Journal of hebrew Scriptures v ní bylo při pracích na překladu JPS Tanakh objeveno nejméně osm chyb).

     

    Příklady použití BHS jako referenčního textu

         V jednom z nejpoužívanějších hermeneutických elektronických systémů BibleWorks[1] je základním referenčním textem dílo "Biblia Hebraica Stuttgartensia" (BHS), 4.opravené vydání K. Elliger and W. Rudolph (1990) .
    Píše se zde, že BHS vychází z Kodexu Leningradského b19A. Při opravě se porovnávaly faksimile kodexu b19A a dvě verze vydání Kodexu Leningradského - "The Holy Scriptures"(Aron Dotan, tel Aviv 1974) a 3.vydání "Biblia Hebraica od R.Kittela" (BHK resp. BH3).

    Překladatelé u nás nejrozšířenějšího českého překladu Ekumenický Starý zákon (CEP) vycházeli z 3.vydání díla "Biblia Hebraica" od Rudolfa Kittela (BH3). Biblia Hebraica byla předchůdkyní díla BHS.

    Jiří Vytlačil používá ve svém překladu[2] "kritické vydání Biblia Hebraica Stuttgartensia od R.Kittela, vydání z r.1977, kde základem pro ni byl vzorový codex ašerský (codex Asher)z roku 1008 po.kr., který je pod značkou 819A (L) uložen ve Veřejné knihovně v Leningradu."

    Základem známého interlineárního překladu Bible na internetu [3] je "Biblia Hebraica Stuttgartensia, ed. K. Elliger and W. Rudolph (Stuttgart: Deutsche Bibelgesellschaft, 1967/77). "

    BHS je uznávána coby základní standardní text Starého zákona i v teologických katolických kruzích. Svědčí o tom namátkou seznam odborné literatury [4] jedné z teologických škol. BHS je zde označena za nynější standardní hebrejský a aramejský text Starého zákona s tím, že dnes nahrazuje původní standard, Kittelovo dílo Biblia hebraica.

     

    BHS vychází z Kodexu Leningradského b19A (Codex Leningradensis). Rozdíl je v poznámkách (másora), které byly rozšířena a standardizovány.[5]

     

    Valná většina dnes pořizovaných překladů vychází z díla "Biblia Hebraica Stuttgartensia". BHS je považována za jedno z referenčních znění Tóry, které patří k momentálně nejautentičtějším a nejhodnověrnějším zdrojům starozákonních textů v jejich ucelené formě. Je nejvíce používanou edicí Hebrejské Bible v odborných kruzích.

     

    Existují však i odlišné názory na autenticitu starozákonních textů. Základem BHS jsou masoretské texty pocházející z linie ben Ašer. Řada starších překladů však vycházela ze vzorového textu Jákoba ben Chajjíma (Textus Receptus). Textus Receptus je používán například při hledání "biblického kódu". Shodám či rozdílům mezi oběmi liniemi masoretských textů se budeme věnovat v některém z příštích článků. Hlavní pozornost ale zaměříme na starší zdroje textů. Patří mezi ně například Kumránské rukopisy sepsané někdy kolem 2. až 1. století př.n.l., tedy zhruba tisíc let před vznikem textů masoretských. Je třeba totiž na závěr zdůraznit, že BHS a obecně masoretské texty (MT) představují jen jeden z několika proudů, v rámci kterých docházelo k rekonstrukcím a úpravám Hebrejské Bible. O těch ostatních se také zmíníme.

    BHS patří k tzv. kritickým edicím Hebrejské Bible. O kritických vydáních píšeme v článku Kritická vydání Bible

     

        
       

    Vytvořeno: 26.10.2002
    Aktualizováno: 30.04.2005


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 26. 10. 2002 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 15615 přečtení | Počet komentářů: 61 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz