Mýty a skutečnost

Poslední papež a konec světa?

Existují nějaká proroctví a předpovědí týkající se posledního papeže a posledních dní našeho věku?

Proroctví svatého Malachiáše

Všeobecně známa je předpověď Proroctví svatého Malachiáše (St. Malachy) nebo také Proroctví o posledním papeži. Proroctví pochází dle tradice od sv. Malachiáše^[a] (vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair, 1095 - 1148).
Jedná se seznam 112 krátkých frází v latině. Každá fráze je složena ze dvou až čtyřech latinských slov a má snad popisovat vždy jednoho římsko-katolického papeže, počínaje papežem Celestýnem II. (zvoleným do úřadu r. 1143) a konče posledním (patrně později přidaným) papežem, jmenovaným jako "Petr Římský" - Petrus Romanus, jehož pontifikát končí zničením Říma.^[1] 

Proroctví bylo poprvé vydáno r. 1595 Ardnoldem de Wyon, benediktinským historikem, jako část jeho knihy Lignum Vitæ (Strom života). Wyon připisoval tento seznam Sv. Malachiášovi, biskupovi z irského Armagh. Podle legendy byl roku 1139 Malachiáš navštívit v Římě papeže Inocence II. Při své pouti či pobytu v Římě měl Malachiáš údajně vidění budoucích papežů, které zaznamenal ve formě zakódovaných frází. Tento rukopis byl pak uložen v římském archívu, kde měl ležet zapomenut až do svého znovuobjevení kolem roku 1590. V Malachiášově životopise od Bernarda z Clairvaux není však o proroctví jediná zmínka a není k dispozici žádný doklad existence proroctví před rokem 1595. Podle některých zdrojů je proroctví podvrhem z konce 16. století. Jiné zdroje zase přisuzují proroctví slavnému Nostradamovi, který pro svou ochranu připsal své dílo Malachiášovi.

Obr. Lignum Vitae z r. 1595. Horní polovina 311. strany díla se závěrečnou částí Malachiášova proroctví. [7]

Původ proroctví sv. Malachiáše je až do roku 1595 nejasný a věštba tedy může být zajímavá až od tohoto období. Nelze vyloučit ani to, že proroctví bylo sepsáno a antidatováno s cílem podpořit některého kandidáta na papežský stolec v období konce 16. století. A další otázkou zůstává, jak přesně se původní znění dochovalo a zda některé fráze nebyly později upraveny.^{[1] [2]}

Výklad jednotlivých frází spočívá v hledání souvislostí mezi heslem a místem narození papežů, jejich osobními erby či událostmi charakteristickými pro jejich život.

Jan Pavel I. (1978) neboli De medietate Lunae (Z poloviny měsíce) byl konkláve vybrán za papeže 26. srpna 1978, když na obloze zářil přesný půlměsíc. Zemřel pouhých 33 dnů (měsíc) po svém jmenování. V letech 1937-1958 působil v diecézi Belluno (Bel Luno - Krásný Měsíc). ^[2]

Jan Pavel II. (1978–2005) má v seznamu 110. místo a heslo De labore solis (Z námahy slunce). To je spojováno s jeho namáhavými cestami po celém světě či faktem, že v den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce. Karel Wojtyla přišel z Polska, tedy východnější části Evropy tak, jako z východu každý den přichází Slunce.

Benedikt XVI. (2005–2013) je spojen s frází Gloria olivae (Sláva olivy). Olivová ratolest byla jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů.
Benedikt XVI. krátce po svém zvolení uvedl, že svým jménem hodlá symbolicky navázat na pontifikát papeže Benedikta XV. Ten vedl církev v neklidných dobách 1. světové války. Připomenul i postavu svatého Benedikta z Nursie a vyznal se z toho, že jej jako svého přímluvce prosí o pomoc.^[2]

Benedikt XVI. oznámil, že ke konci února 2013 rezignuje na svůj úřad. "We must trust in the mighty power of God's mercy. We are all sinners, but His grace transforms us and makes us new." (Musíme věřit v mocnou sílu Božího odpuštění. Všichni jsme hříšní, ale Jeho milost nás přetváří a dělá nás novými.) napsal papež Benedikt XVI. na svém Twitter účtu.

Obr. Vatikán  - Jen několik hodin poté, co papež Benedikt XVI. oznámil, že 28. února 2013 rezignuje kvůli únavě a zdravotnímu stavu, zasáhl blesk při silné bouři Chrám sv. Petra. [4]

Poslednímu papeži na seznamu, tzv. „Petru Římskému“, by měl odpovídat nástupce Benedikta XVI. Poslední 112. zápis v seznamu papežů se od ostatních odlišuje tím, že nenese žádné označení. Proroctví je zakončeno slovy:^[3]

In psecutione extrema S.R.E. sedebit. Petrus Romanus, qui pascet oves in multis tribulationibus: quibus transactis civitas septicollis diruetur, & Judex tremędus judicabit populum suum. Finis. Během dlouhého trvání času[b] svaté římské církve bude sedět na stolci Petrus Romanus (Petr Římský), který bude pást své ovce uprostřed mnoha soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. Konec."[c]

Obr. Lignum Vitae z r. 1595. Výřez textu proroctví o papeži Petru Římskému. [7]

Někdy bývá tento zápis chápán jako dvě sdělení, kde prvé může znamenat:

In psecutione extrema S.R.E. sedebit.  - Svatá římská církev dlouho sedí (na stolci).

Nicméně to nemění nic na předpovědi, že nastane éra Petra Římského^[d], pak zničení Říma a poslední soud.

Ve spojitosti s proroctvím a jménem Petr se často zmiňuje ghanský kardinál Peter Turkson, jeden z hlavních kandidátů na papežskou stolici. Městem na sedmi pahorcích je zřejmě Řím s Vatikánem. Závěr proroctví se tak vysvětluje jako příchod apokalypsy a soudného dne. Peter Turkson by se tak stal prvním papežem tmavé pleti a dle Malachiášova proroctví zároveň posledním papežem v historii katolické církve.

Je však možný i jiný výklad proroctví. Papežem Gloria olivae (Benedikt XVI.) sled  papežů končí. Pak je sice uveden Petrus Romanus, který však může představovat jen obecný odkaz na všechny předchozí papeže (počínaje svatým Petrem).  Petrus Romanus tedy není odkazem na dalšího konkrétního papeže, protože jejich sled je proroctvím uzavřen. Další, kdo usedne na papežský stolec, již papežem nebude.

Malachiášovo proroctví je v mnohém podobné proroctvím Nostradama. Původ a autorita Malachiášových papežských proroctví jsou sporné. Scénář konce světa ale zřejmě navazuje na proroctví v novozákonní knize Zjevení.

Kniha Zjevení

Zjevení Janovo (Janova apokalypsa, Apokalypsa) je jedinou prorockou knihou Nového zákona.  Byla sepsána asi v období 92 až 96 n. l. Mnozí věří, že lze z knihy vyčíst boží plán osudu lidstva, tedy skončení našeho věku, nástup nové éry - Tisíciletého království a počátek Věčnosti.

V 17. kapitole knihy Zjevení je uváděno osm králů. 

Bible, Zjevení Janovo 17:8-11, CEP^[6]

Podle jednoho z mnoha různých výkladů^[5]  byl Benedikt XVI. předposledním papežem v dějinách a za vlády následujícího papeže nastane pronásledování Božího lidu a brzy nato návrat Ježíše Krista. Osm králů -papežů se má počítat od r. 1929. Jan Pavel II. byl šestým králem a Benedikt XVI. je sedmý. Osmý král, obrozená šelma i člověk s počtem 666 bude následovat.

Domníváme se však, že tento výklad Janova zjevení není správný. Jan kritizoval zbožšťování římských císařů a varoval křesťany v Malé Asii. Sedmihlavá šelma s nevěstkou symbolizují římskou říši s jejím císařem i hlavní město Řím. Řím byl známý jako město sedmi pahorků. Do Janovy doby vládlo Římu sedm císařů. Pět jich podle Jana padlo: Augustus, Tiberius, Gaius (Caligula), Claudius a Nero. Šestým, který kraluje, je Vespasián. Sedmý, který ještě nepřišel, je Titus, vládnoucí pouhé dva roky (79 - 81 n. l.). Jeho nástupce Domicián (81 - 96 n. l.) je pak onou šelmou, osmým králem. Jan antedatuje vizi do období Vespasiánovy vlády (69 - 79 n. l.). Prorokuje, že až přijde sedmý král (Titus), bude vládnout jen nakrátko.

Pak nastane čas dravé šelmy, která byla a není, a zase bude. To zní jako hádanka. V šelmě, která byla a není respektive v osmém králi, který je jeden z předchozích sedmi králů, však můžeme jednoznačně identifikovat římského císaře Domiciána. Mnozí v něm spatřovali znovu přicházejícího Nerona. S Domiciánem začala opět doba kruté vlády, tolik připomínající Neronovu éru. Viz také Apokalypsa a 666. V knize Zjevení se prolíná mnoho motivů a některé události mohou mít více významů pro různé doby. Někteří chápou knihu Zjevení jako předpověď doby, kdy bude obnovena Říše římská (snad Evropská unie?), Antikrist se ujme vlády nad světem (poslední papež či představitel některé ze světových velmocí či institucí ?) a pak vyvrcholí poslední boj dobra a zla. Po mnohých hrůzách a utrpeních však  bude šelma poražena nebeskými vojsky.

Obr.  Největší meteorit, který od roku 1908 zasáhl Zemi, dopadl 15. 2. 2013 do jezera Čebarkul na Urale. Kráter měří 8 metrů. Tlaková vlna, která následovala dopad meteoritů, zranila přes tisíc lidí. Čeljabinský metropolita Feofan vidí v dopadu planetky Boží znamení. Foto: AP[12]

Nostradamus

Proroctví svatého Malachiáše bylo poprvé vydáno r. 1595, 29 let po smrti světoznámého věštce Nostradama. Podle některých teorií mohl být skutečným autorem Malachiášových proroctví právě Nostradamus.

Michel de Nostredame zvaný Nostradamus (1503-1566) byl francouzský lékař, který proslul jako věštec. Vrcholu kariéry dosáhl roku 1564, kdy byl jmenován dvorním lékařem a rádcem krále Karla IX.

Nostradamus vydal svá první proroctví (353 čtyřverší) r. 1555. Vysloužil si však spíše posměch a odpor. Psal ve čtyřverších za použití archaické mluvy. Jihofrancouzské nářečí míchal s latinskými, řeckými či italskými slovy a některá si sám vymýšlel. Používal slovní hříčky, anagramy, alegorii i mytologické narážky. Celá Nostradamova kniha Proroctví vyšla až dva roky po jeho smrti (r. 1568).  Obsahuje 1 nerýmovaný a 941 rýmovaných čtyřverší, seskupených do devíti částí -centurií (9x100 čtyřverší + 42 čtyřverší). Několik kopií jeho rukopisů však bylo uvedeno do oběhu ještě před publikováním celého díla. Podle legend měl po sobě zanechat tajný dokument, který by jeho proroctví dekódoval.

První vydání Les Propheties - Proroctví (1568).[8]

Často se lze setkat s tvrzením, že Nostradamus předpovídal příchod černého papeže. Mělo tak být učiněno ve čtyřverší C6Q16 resp. VI:16 (6. centurion, 16. verš):

Ce que rauy sera de ieune Milue, Par les Normans de France & Picardie: Les noirs du temple du lieu de Negrisilue, Feront aulberge & feu de Lombardie.

Čtyřverší C6Q16[9]

Přesný český překlad čtyřverší C6Q16 jsme nenalezli. Zde uvádíme např. překlad J. Kobelky:^[13]

Z toho, co Jestřáb musí odevzdat
Vojskům z Normandie, Picardie,
Z Černého lesa benediktský řád,
Učiní hostinec Lombardie.

Třetí větu Les noirs du temple du lieu de Negrisilue snad lze přeložit přesněji jako Černí z chrámu z místa Negrisilue (Černý les, Afrika?).

Proroctví o černém papeži  zde nevidíme. Někdy bývá čtyřverší dáváno do spojitosti s erbem Benedikta XVI. Na jeho heraldickém štítě je mezi jinými motivy nakreslena i  hlavu černocha zvaná "Caput Aethiopum" - hlava Etiopčana.

Verš může odkazovat také na mocenské boje ve Vatikánu. Georg  Gänswein, osobní tajemník Benedikta XVI. bývá označován jako Adonis z Černého lesa. ^[14]

K osudům církve a celého našeho světa se snad mohou vázat i jiné Nostradamovy verše (např. VI:22, V:15, X:70, III:35, I:48, I:16, X:72 aj.). Někdy se tyto další Nostradamovy verše vykládají jako varování před Antikristem, který se ujme vlády nad Vatikánem. Verše jsou však nejednoznačné a umožňují mnoho jiných výkladů.

Zjevení Panny Marie v Garabandalu

Občas se lze setkat s tvrzením, že vizionářům v Garabandalu bylo sděleno proroctví o papežích. Po tehdejším papeži prý byli do konce času předpovězeni pouze tři další.

San Sebastian de Garabandal je malá vesnice v severním Španělsku. V období 1961 až 1965 zde údajně došlo ke zjevení panny a anděla čtyřem španělským děvčatům. Při některých zjeveních v letech 1961 a 1962 a zejména při zjevení 18. října 1961 a 18. června 1965 byla dívkám sdělena důležitá poselství a předpovědi.

Na českých stránkách garabandal.cz nalezneme jen jediné proroctví (ze dne 18. června 1965) zmiňující církev. Archanděl Michael měl tlumočit dívkám toto poselství Panny Marie:^[10]

„Jelikož mé poselství z 18. října 1961 nebylo vyslyšeno a nevešlo ve všeobecnou známost, říkám vám, že toto poselství je již poslední. Dříve se kalich naplňoval, nyní přetéká. Mnozí kněží, biskupové a kardinálové jdou po cestě záhuby a strhávají za sebou mnoho duší. Stále menší význam se přikládá Eucharistii. Musíte se vynasnažit stát se lepšími, abyste se vyhnuli Božímu hněvu. Odpustí vám, poprosíte-li ho upřímně za odpuštění. Já, vaše Matka, vám chci prostřednictvím svatého Michaela říci, abyste se polepšili. ŽIJETE V DOBĚ POSLEDNÍCH VAROVÁNÍ. Velmi vás miluji a nepřeji si vaše zavržení. Proste nás upřímně, a my vás vyslyšíme. Měli byste se více obětovat. Myslete na Ježíšovo utrpení.“

O posledním papeži zde nic řečeno není.

V knize Józefa Warszawskiego  Garabandal: objawienie Boże czy mamienie szatańskie? je ale uvedeno:^[11]

Během několika „extází“, obdržela Conchita Gonzales od garabandalské „Panny“ překvapující poslání, podle kterého, po Janu XXIII „zůstávají ještě 3 papežové a potom přijde konec Časů“... Je „Konec časů“ totožný s koncem světa? Vizionářka neuměla odpovědět na tuto otázku, avšak vždycky opakovala, že slyšela od „Panny“ o „Konci časů“ a ne o konci světa. Stoupenci pravdivosti garabandalských událostí se pouštějí do pokusu objasnit toto záhadné proroctví. O. Eustabio Garcia de Pesquera, velký stoupenec zjevení z Garabandalu mimo jiné píše: „Jestliže třetí papež po Janu XXIII bude <<poslední>>, jak bude moci existovat Církev bez Svatého Otce? Jestliže nebude papež, vrátí se pak Ježíš na zem?

Dle proroctví z Garabandalu tedy měli po Janu XXIII. nastoupit jen tři další papežové. My dnes víme, že v čele církve stáli: Pavel VI. (1963–1978), Jan Pavel I. (1978), Jan Pavel II. (1978–2005) a Benedikt XVI. (2005-2013). Benedikt XVI. je tedy čtvrtým papežem!
Události v Garabandalu  nebyly římskokatolickou církví uznány za skutečné zjevení. Zřejmě zde nedošlo ke zjevení srovnatelnému např. událostem ve Fatimě.

La Salette 1846

Zjevení ve Fátimě předcházelo jiné zjevení ve francouzské podalpské vesnici La Salette. Ve vesnici blízko Grenoblu se mělo udát jedno z nejslavnějších zjevení. Dvěma pasáčkům Melanii a Maximiliánovi tam bylo ženou ve světle předáno poselství určené celému lidstvu.

Další poselství, které obdržel Maximilián, bylo určeno výhradně papeži a nebylo dosud zveřejněno. Uvádíme fragmenty z poselství předaného dne 19. září 1846 Melanii v La Salette:^[15]

Kněží, sluhové Mého syna, se kvůli špatnému životu, lehkovážnému a rouhavému spravování svatých proroctví, kvůli oblibě peněz, oblibě hodností a potěšení, stali stokou nečistot...
Zlé knihy zaplaví svět a duchové temnoty budou všude rozšiřovat všeobecné uvolnění ve všem, co se týká služby Boží. Vzniknou kostely sloužící zlým duchům...
Běda církevním kněžím, kteří se budou zajímat pouze o hromadění bohatství, pečovat o svoji autoritu a pyšnou dominanci...
Vzplane mnoho válek, až do války poslední, rozpoutané deseti králi Antikrista, kteří mají tytéž úmysly být jedinými vládci světa. Než toto nastane, bude na světě panovat jakýsi falešný mír; lidé nebudou myslet na nic jiného, než jak se bavit...
Řím ztratí víru a stane se sídlem Antikrista...
Vzývám moje děti... Já jsem s vámi a ve vás, aby vaše víra byla světlem...
Církev bude upadat, svět se ocitne v chaosu... Řím zanikne, z nebe spadne oheň... propast se otevírá. Zde je král temnoty, zde je bestie se svými poddanými a prohlašuje se za spasitele světa. Vznese se samou pýchou do povětří, aby se dostal do nebe, ale ztratí svou moc fouknutím archanděla Michaela... a bestie bude navždy uvržena, spolu se svými příznivci, do věčných hlubin...

Fatima 1917

Zjevení ve Fatimě je největším a nejuznávanějším zjevení nebeské bytosti v naší novodobé historii. Klíčové události se odehrávaly v polích doliny Iria u vesničky Aljustrel nedaleko portugalského města Fatima. Od května do října 1917 byli tři malí pasáčci, Lúcia dos Santos a její sestřenice Jacinta a bratranec Francisco Marto oslovováni bytostí  „jasnější než slunce...", která získala titul Naše Paní z Fátimy,  Královna posvátného růžence , Královna růžence, Paní růžence, Paní světla či Pěkná paní.

Paní z Fátimy předala dětem řadu sdělení a opakovaně zdůrazňovala, že růženec je klíčem k osobnímu pokoji i světovému míru. Při třetím zjevení 13. července 1917 prý děti obdržely poselství pro celý svět - slavné Poselství z Fatimy. Týkalo se osudů církve i lidstva. Při posledním zjevení 13. října 1917 se do doliny Iria vypravilo 70 tisíc lidí a stali se svědky zcela mimořádných událostí, např. zázraku Slunce.

Paní z Fátimy se Lucii zjevila i později, 13. 6. 1929. Tehdy již byla Lucia sestrou v klášteře karmelitánek. V roce 1930 uznala katolická církev pravost zjevení ve Fátimě. V srpnu 1931 měla Lucia další zjevení. Třetí proroctví fatimské sepsala v lednu 1944 po pokynu a vedení z nebes. Proroctví bylo v zapečetěné obálce doručeno roku 1957 papeži s doporučením, aby bylo zveřejněno až po roce 1960. Jedním z velkých uctívatelů Fatimské Panny Marie byl také papež Jan Pavel II. Navštívil Fatimu a nakonec 26. června 2000 nechal zveřejnit třetí proroctví: ^[16]

Píši z poslušnosti vůči tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze nejdůstojnějšího pana biskupa z Leiria a skrze tvou a mou nejsvětější Matku. Po dvou částech, které jsem již vyložila, jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které, jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly jakmile se dotkly záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu: anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání! Pokání! Pokání! V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli „podobně, jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí“, bíle oblečeného biskupa „vytušili jsme, že je to Svatý otec“. Další různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů, jako z korkového dubu s kůrou; dříve než sem Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným městem, rozechvělý, s kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával;

Třetí proroctví fatimské - 1. strana rukopisu - Lúcia dos Santos.[16]

když došel na vrchol hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce, zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k Bohu.

Čteme o tragických událostech, kdy bíle oděný biskup (zřejmě papež) vede skupinu věřících na strmou horu k dřevěnému kříži. Zde jsou všichni zabiti vojáky. V tragické scéně zmaru a zabíjení je obětí modlící se papež s biskupy, kněžími a dalšími věřícími. Otázkou zůstává, zda se jedná skutečně o klíčové třetí fatimské proroctví resp. zda neexistuje ještě čtvrté proroctví fatimské.

Proroctví bylo zapsáno až 27 let poté, kdy mělo být zjeveno malé pasačce. Toto děvče, Lúcia dos Santos, mezitím dospěla, a dlouhé roky byla formována prostředím katolického kláštera.  Jak přesně si svou vizi udržela v paměti a jak mnoho byla ovlivněna jinými? Byla jí skutečně vedena ruka v roce 1944 při psaní textu?  Proč text obsahuje pouze slova sestry Lucie, když první dvě části (první a druhé proroctví) zachycují jen slova Paní z Fatimy? Proč se jedná jen o popis Luciiny vize a nikoliv o skutečné proroctví pronesené Paní z Fatimy? Proč je text napsán na čtyřech listech papíru, když dle prohlášení kardinála Ottavianiho či fatimského biskupa da Silvy bylo zapsáno jen na jediném listu? A bylo to skutečně to poslední a nejdůležitější proroctví z Fatimy?

V dalším pokračování budeme pátrat po tom, zda existuje ještě jiné proroctví z Fatimy a jak zní a zda by mohlo být v souladu s mnoha dalšími proroctvími a vizemi o konci katolické církve a posledním papeži - antipapeži či antikristu.

Pokračování Proroctví svatého Malachiáše

Pokračování proroctví z Fátimy - Proroctví z Fátimy - další dopis Lucie Santos

Vydáno: 12. 2. 2013