Překlady Bible

Překlad je vždy výsledkem mnoha kompromisů a nemůže být plnohodnotnou náhradou originálu. Nelze dodržet současně formální shodu s původním textem (slovo za slovo), významovou shodu, srozumitelnost, čtivost, gramatická či stylistická pravidla atd. Každá z metod překladu může vést při určitých podmínkách ke značné dezinterpretaci původního smyslu textu.
Při studiu důležitého textu je samozřejmě nejlépe dát přednost originálu, doplněnému pro srovnání řadou různých překladů, nejlépe v režimu meziřádkového (interlinear) překladu. A pokud předloha není k dispozici, volit překlad typu "formální shoda" s vysvětlivkami tam, kde může být doslovný překlad zavádějící. Vhodné je porovnávat mezi sebou více překladů.

U překladů sloužících ke studijním účelům je důležité:
- uvádění původního překládaného textu (nejlépe v řádkovém režimu)
- jeho přepis (transliterace) do pro čtenáře čitelné formy (tedy latinky)
- překlad slovo za slovo (tam kde je to možné)
- u mnohoznačně přeložitelných slov uvedení alternativních významů
- označení odlišující slova přidaná překladatelem dodatečně pro jasnost textu
- ponechání nejednoznačně přeložitelných slov v původním znění

Takto pojatých překladů Hebrejské Bible není mnoho. Jeden z nich typu "slovo za slovo" vzniká a je k dispozici na adrese http://home.tiscali.cz/cz486560/enter.htm
(Ve výše uvedeném díle Jiřího Vytlačila však chybí přepis do latinky, u mnohoznačných pojmů nejsou uváděny alternativní významy a  některé výrazy se dnes již překládají jinak, než jak uvádí autor.)

Existují tři základní metody překladu :

Formal Equivalence FE
("word-for-word" či "literal translation"), tedy "formální shoda" či  "slovo za slovo"

Dynamic Equivalence DE
("thought-for-thought"), tedy "dynamická shoda" či "myšlenku za myšlenku"

Paraphrase
(volné zpracování)

Další kombinace výše uvedených :

Functional Eguivalence
Idiomatic Transalation
Closest Natural Equivalence

Metody se při překladech většinou prolínají, některá z nich však většinou silně převažuje.
Prof. Jan Heller odpověděl na dotaz, jaký český překlad Bible se nejvíce přibližuje originálu:^[6]

Způsob překladu závisí také na tom, komu je překlad určen:

Formal Equivalence - studium Bible (např. NASB či částečně KJV)
Dynamic Equivalence - studium Bible, čtení Bible (např. NLT, CEV)
Paraphrase - čtení Bible, nenáročné čtení Bible (různé dětské Bible apod.)

Překlad "slovo za slovo" může být velice blízký předloze ale ztrácí na čitelnosti. Aby byl překlad čitelný, musí překladatel vkládat vlastní slova a vybírat z mnoha významů ten, který považuje za nejpřesnější. Přeložený text pak může odpovídat  představě překladatele o smyslu textu, nikoliv původnímu záměru autora.

Dobrý překladatel musí mít co nejlepší znalosti reálie oné doby, kdy vznikala předloha. To však neznamená, že by měl text násilně upravovat tak, aby zapadal do našich historických či jiných znalostí. Jedním z možných problémů překladů Bible může být právě pochopitelná snaha "překládat v kontextu". Zde bychom měli být opatrní. Kontext překladatelé chápou v rámci svých znalostí či víry (resp. v rámci nauky názorové skupiny, kam se řadí). Pak je výběr vhodných ekvivalentů k mnohoznačným pojmům v originále věcí subjektivního pohledu překladatele. V překladech starozákonních textů tak dochází v rozdílnému překladu zcela elementárních pojmů (např. "bohové", "Bůh", "Soudcové" či "andělé" viz Exodus 22,27).
Celek je tvořen částmi. Pokud chybně interpretuji části, je mylný i celkový pohled.
A pokud překladatel uzpůsobuje překlad kontextu svého vlastního světonázoru (určitému učení, dogmatům, náboženským představám což je u klasických překladů Bible běžné), pak to asi nebude to pravé (minimálně pro toho čtenáře, který není oním světonázorem vázán a snaží se o přesnější seznámení s názory autorů původních textů).
Abychom omezili subjektivitu a ponechali čtenáři šanci odhalit subjektivní vklad překladatele, je dobré mít takový překlad (s dodatečnými informacemi), o jakém jsem psal.

Každý překlad je pokus interpretovat originál a má vždy některé nedostatky. Proto je třeba překlady porovnávat a zamýšlet se nad nimi od místa k místu.

Volbou překladu Bible někdy rozhodujeme i o tom, které že to texty (knihy) budeme mít k dispozici, jak budou rozděleny, seřazeny atd. - viz biblický kánon. Důležitá je rovněž kvalita vysvětlivek.

Pokračování - České překlady Bible.

   
Vytvořeno:10.03.2005