| |
Autenticita biblických textů IV
Práce s referenčním textem Bible
1. K běžnému čtení Hebrejské Bible resp.Starého zákona si samozřejmě zvolíme
nějaký vhodný překlad v jazycích, které ovládáme nejlépe. V češtině například KBR[1] případně CEP[2].
2. Důležité pasáže či nejasnosti porovnáváme s jinými překlady. Jak ale bylo
vysvětleno v článku o překladech, každý překlad je
výkladem vzdalujícím se, více či méně, od původního smyslu textu. A pokud
používáme pouze překlady, výkladové slovníky a poznámky vytvářené v prostředí
určité náboženské komunity, jsme odkázáni poznávat Bibli pouze ve světle jejich
věrouky. Je nezbytné tedy alespoň porovnávat mezi sebou více překladů, nejlépe
tzv. formálních (slovo za slovo).
3. Pokud nejasnosti přetrvávají nebo máme důvod nevěřit žádnému z překladů
které máme k dispozici, pak použijeme referenční text.
Jak bylo psáno v předchozích dílech, za referenční, ucelený a běžně dostupný
text hebrejské Bible považujeme dílo "Biblia Hebraica Stuttgartensia".
BHS vychází z masoretských textů Tanachu a je psána hebrejsky.
Co však dělat když neovládáme hebrejštinu resp. starohebrejštinu ?
K tomu, abychom si mohli občas ověřit či zkontrolovat nějakou pasáž, nemusíme být
nutně specialisty na staré blízkovýchodní jazyky. A nemusíme se ani utápět v moři
slovníků, konkordancí apod. Tedy, pokud máme vhodný nástroj. Tím nástrojem může
být elektronická bible, která nabízí referenční texty, umí
propojit jejich jednotlivá slova s příslušným výkladem v konkordancích,
slovnících, hermeneutických lexikonech a navíc zobrazit dle volby i odpovídající
překlady pro porovnání.
Dobré zkušenosti máme s hermeneutickou softwarovou aplikací Bible Works.[3]
| |
Základní představu o principu práce získáte také na příslušných českých stránkách [4]
nebo například na webu
teologické fakulty [5].
Odtud jistě pochopíte, jak lze pracovat s originálním textem BHS i v případě, že
nejste znalci hebrejštiny. Základem je vzájemné propojení biblických textů,
jazykových slovníků a biblických encyklopedií. Každé slovo v původním hebrejském
textu (ale i v mnoha známých překladech jako např. NAS či LXT) má číselné
označení, podle kterého je možné dohledat řadu dalších informací. Tedy různé
významy označeného hebrejského slova, kontext v rámci kterého je pojem používán,
další výskyty v textech atd. Lze velice jednoduše porovnávat slova hebrejského či
řeckého podkladu s jejich různými překlady, v různých jazycích či přistupovat k
souvisejícím encyklopedickým informacím. Zmiňovaný elektronický
systém je uživatelsky přívětivý a přitom nabízí řadu silných nástrojů i pro
odborníky. Nejdůležitější však je, které texty BibleWorks nabízí. Základním je
právě dílo "Biblia Hebraica Stuttgartensia" (BHS), 4.opravené vydání K.
Elliger and W. Rudolph (1990), převedené do elektronické formy, tedy právě ten
referenční text, který hledáme. |
Žel, program Bible Works není zadarmo a není ani příliš
levný. Existuje řada jiných aplikací, které sice nenabízejí tolik možností
jako BibleWorks ale jsou zdarma. Známý je program Theophilos
[6].
| |
Elektronických Biblí je dnes k dispozici velké množství. Je jistě
důležité, jaké nástroje a možnosti nám nabízejí. Zásadní a někdy opomíjenou
věcí jsou vlastní texty se kterými lze pracovat. Některé ze systémů se honosí
mnohými funkcemi ale o nabízených textech se nezmiňují příliš podrobně, o
způsobu převodu předlohy do el.formátu nemluvě. Dříve než se rozhodnete používat
určitý hermeneutický software zkuste ověřit, jak podrobně popisuje své nabízené
elektronické texty a jak lze nové texty přidávat, aktualizovat. |
|
|